Článek
Původní Těšín byl z nejstarších slezských měst, roku 1920 rozhodli velvyslanci na Pařížské konferenci o jeho rozdělení mezi Polsko a Československo. Český Těšín tehdy tvořil asi třetinu města a byl průmyslovým předměstím, v polském Těšíně se nacházelo celé historické centrum.
Česko i Polsko vstupují do EU a v roce 2007 do Schengenského prostoru, tehdy se obě města začala opět sbližovat.
Klášter a kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie a nemocnice řádu milosrdných bratří sv. Jana Božího (bonifratrů) na Klášterním náměstí. Klášter vznikl díky fundaci barona Adama Borka z Vendryně. Kostel, postavený podle plánů M. Kleina z Nisy, byl vysvěcen v r. 1714. Nemocnice, kterou vedli bonifratři, existovala od počátku 18. století. Dnes zde pečují o staré a nemohoucí.
Podle legendy založili Těšín roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě šťastného setkání u pramene, dnes nese název Studna Tří bratří. Ve skutečnosti bylo základem města holasické hradiště na dnešním Zámeckém vrchu doložené v 10. století.
V Těšíně se narodili: Herbert Czaja (1914–1997) – politik německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), předseda Svazu vyhnanců v letech 1970–1994, Eugen Fridrich Fulda (1872–1942) – architekt, sehrál klíčovou roli při výstavbě městského centra Českého Těšína ve 20. a 30. letech 20. století, Jerzy Kronhold (* 1946) – básník, kulturní aktivista diplomat, dvakrát generální konzul Polska v Ostravě, Richard Pipes (1923–2018) – historik, odborník na ruské dějiny, poradce Ronalda Reagana pro Sovětský svaz a východní Evropu, Rudolf Ramek (1881–1941) – politik rakouské Křesťanskosociální strany, rakouský spolkový kancléř v letech 1924–1926, Viktor Ullmann (1898–1944) – hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Nejvyšší obytná budova na Rynku je dům Eduarda Augusta Schroedera podle návrhu stavutele Eugena Fuldy z roku 1912, část stavby byla vybudována nad podloubím.
Filiální kostel sv. Kříže, původně se jednalo o kapli u rezidence jezuitů, která byla přestavěna na začátku 18. stol. v barokním slohu. Sochy sv. Josefa a sv. Ignáce z Loyoly na průčelí pocházejí z konce 19. stol.
Význam Těšína po jeho založení rostl, stal se významným centrem velké části Slezska. Na konci 11. století vznikly románské rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava, ta stojí dodnes a je z nejvýznamnějších architektonických památek Slezska, je vyobrazena na bankovce 20 zlotých.
Poslední představitelka těšínských Piastovců, Alžběta Lukrécie, dožila v rezidenci na hlavním náměstí. Po její smrti v roce 1653 přešlo toto území na české krále a připadlo tehdy vládnoucím Habsburkům, ti zde zahájili rekatolizaci, přesto část Těšíňanů zůstala protestanty.
Po roce 1742 zůstalo Těšínsko součástí Habsburské monarchie. Kníže Albert Kazimír Sasko-Těšínský (1766–1822) získal knížectví jako věno své manželky Marie Kristiny Habsbursko-Lotrinské, dcery Marie Terezie, vládl zde přímo a zajímal se o jeho rozvoj včetně industrializace. V roce 1794 založil předměstí na levém břehu Olše, zárodek Českého Těšína.
V roce 1779 zde zástupci Rakouska, Pruska, Saska, Bavorska, Francie, Ruska a Zweibrückenska podepsali těšínský mír, ten ukončil válku o bavorské dědictví, město se se tak krátce proslavilo po celé Evropě. Dnes se na místě Larischových zahrad, tady se konala recepce, nachází Park Míru pojmenovaný na počest této události. Park se nachází u bývalého Larischova paláce, dnes Muzea těšínského Slezska.
V roce 1805 byla ohrožena Vídeň napoleonskými vojsky, do Těšína byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie, Těšín se tak stal na určitý čas hlavním městem mocnářství.
Hotel U Hnědého jelena (Pod Brunatnym Jeleniem) z roku 1912, v provozu byl do 90. let 20. století; honosná budova spojuje prvky novobarokní a secesní.
Od roku 2020 probíhá projekt Po stopách těšínské tramvaje zahrnující mj. rekonstrukci pěší zóny a výstavbu nového turistického centra na místě bývalé celnice u mostu Svobod\.
Od 12. ůnora 1911 do 2. dubna 1921 byla v tehdejším městě Těšíně (nyní Český Těšín a polský Cieszyn) v provozu nejkratší jednolinková tramvajová dráha na území dnešního Česka.
Město Těšín získalo významné železniční spojení ve 2. polovině 19. století, ovšem nádraží v nynějším Českém Těšíně leželo na opačné straně řeky Olše než historické jádro města (nyní v Polsku). Kolem železniční stanice začala výstavba nového předměstí. Po obdržení koncese na stavbu elektrické dráhy byla firmě AEG Vídeň zadána stavba trati, vozovny a elektrárny.
Pravidelný provoz byl zahájen v rocce 1911 na jediné 1800 m dlouhé trati. Tramvaje vyjely od nádraží, přejely dnešní most Svobody přes Olši, pokračovaly historickým centrem města (viz památník v dlažbě na fotce) na konečnou na křižovatce ulic Wyższa Brama a Bielska.
Jednokolejná trať o rozchodu 1000 mm měla dvě výhybny. Před těšínským zámkem, dnes v Polsku, odbočovala z hlavní trati trať manipulační dlouhá 630 m, vedla k malé vozovně.
Soumrak se na těšínské tramvaje začal snášet v roce 1920 po rozdělení města mezi dva státy. Na mostě přes řeku byly zřízeny celnice (československá i polská), vozy zde musely zastavit kvůli celní prohlídce nejen cestujících, ale i personálu. Plynulost dopravy byla těžce narušena, a tak byl provoz těšínských tramvají po 10 letech zastaven.
15. října 2010 byla na zachované budově vozovny v Cieszyně odhalena pamětní deska.
Vozový park tvořily čtyři motorové vozy (stejné jezdily i v Ústí nad Labem), dodala je pražská vagónka Ringhoffer již v roce 1910. Vozidla byla vybavena elektrickou výzbrojí od firmy AEG Vídeň. Každý den byly v provozu vždy tři vozy, čtvrtý byl záložní. Po ukončení provozu tyto vozy jezdily v Lodži až do roku 1959.
Kostel sv. Máří Magdalény byl původně dominikánský, po velkém požáru v roce 1789 převzal úlohu katolického farního kostela, byl přestavěn do současné podoby, ta spojuje prvky gotické s barokně-klasicistní fasádou; je pohřebištěm těšínských Piastovců, dochovala se mj. původní tumba Pemysla I. Nošáka.
Zámecký vrch (298 m n. m.) poblíž mostu Svobody je nejstarší částí města; dnešní podoba je z 19. století. klasicistní lovecký zámeček Habsburků postavený roku 1840 sloužil jako knížecí letní rezidence a sídlo Těšínské komory, v současnosti zde sídlí hudební škola a kulturní instituce Zamek Cieszyn;
Chystá se nová provozovna u mostu přes Olši.
Vpravo bývalá celnice na polské straně mostu Svobody postavená po rozdělení města mezi Polsko a Československo v roce 1020.
Řeka Olše dělí od sebe Český a polský Těšín a tvoří zároveň státní hranici. Foceno z mostu Svobody (kdysi Družby), vpravo dole na břehu řeky amfiteátr.
Kavárna Avion v Českém Těšíně byla v provozu v letech 1933–1939. Na jejím původním místě v roce 2010 podle projektu Noiva byla postavená Kavárna a čítárna Avion.
Židovská majitelka hotelu National Rosalie Wiesnerová (1885–1942) nechala v roce 1932 postavit novou cukrárnu a kavárnu u mostu přes řeku Olši podle projektu slovenského architekta Michala Maximiliána Scheera (1902–2000).
Budova byla dokončena v roce 1933. Dne 1. září 1939 při ústupu polských vojsk byl most přes řeku vyhozen do povětří a detonační vlna zničila kavárnu. Němci pak nechali zbytek rozebrat - majetek Židů. V roce 1952 vyhořel hotel National, také byl částečně rozebrán a zbytek přestavěn na obytný dům. Pozemek, na němž stála kavárna, byl předán československému státu.
V rámci česko-polského projektu Revitalpark 2010 byla provedena stavba nové budovy Čítárny a kavárny Avion/Noiva.
Kvůli ochranné známce na název Kavárna Avion nese nový objekt název Noiva (čtením v jazyce jidiš/hebrejštině zprava doleva máme původní název). Město předalo budovu do správy Městské knihovně Český Těšín pod názvem Literární kavárna a čítárna Avion. Obsluhu zajišťují studenti Střední školy hotelové, obchodní a polygrafické v Českém Těšíně. Kavárna byla otevřena 17. června 2010.
Před kavárnou je umístěn v dlažbě stolperstein (kámen zmizelých) se základními údaji o Rosalii Wiesnerové.
Původní Kavárnu Avion tvořil třípatrový funkcionalistický objekt ve tvaru písmene L, hlavní prostor byl v přízemí.
Jedno křídlo budovy přiléhalo k původnímu secesnímu hotelu National, druhé křídlo mělo zaokrouhlené průčelí k mostu přes Olši. V suterénu byla kuchyně, toalety a sklady. Na střeše kavárny byla otevřená vyhlídková terasa s malým zastřešeným bufetem.
V přízemní části propojené dveřmi s hotelem byla kavárna s tanečním parketem, v zaoblené části před kavárnou cukrárna.
Nový funkcionalistický dvoupatrový objekt s kavárnou má půdorys obdobný s původní kavárnou Avion. U oken jsou boxy s pohovkami, stolky a židle v prostoru kavárny vyrobila firma TON. Schodiště vede na otevřenou terasu s krytou prosklenou místností sloužící jako galerie.
Tiskárna a nakladatelství v Českém Těšíně K. Prochasky byla založena v roce 1806, takže je jedna z nejstarších v České republice.
Hlavní činností firmy je v současnosti výroba knižních publikací v sešitové, brožované i pevné vazbě. Publikace odtud míří na tuzemský i celoevropský trh. Firma je kompletně vybavena pro knižní výrobu všeho druhu včetně ražby, parciálního laku, výseku apod. Jako jediná v České republice firma nabízí možnost lepení knižních bloků disperzním lepidlem. Firma funguje bez dotací z fondů Evropské unie či od českého státu.
V tomto domě bydlela po celý život Ida Münzbergová (1876 – 1955), těšínská malířka. Narodila se v budově lesní správy ve Stříteži, její otec zde působil jako arciknížecí lesmistr.
Malovala květiny, portréty a krajiny v Českém Těšíně, velký úspěch měla její výstava na radnici v Českém Těšíně v roce 1933, za války putovala její výstava po Německé říši.
Před rozdělením Těšína pracovala jako učitelka kreslení na dívčím lyceu v Těšíně, potom vyučovala soukromě malbě a kreslení. Později kreslila motivy z pracovního prostředí na stavbách, snažila se o realistické zobrazení světa.
V letech 1903-1911 navštěvovala uměleckou školu pro paní a dívky a uměleckou akademii ve Vídni u profesorů Ticheho a Jetmara. Kromě krátkodobého zájmu o drobnou kovovou plastiku u profesora Klimta se pak věnovala jen malířství a kreslení. Po ukončení studia se natrvalo vrátila do Těšína.
Po rozdělení města bylo v Českém Těšíně potřeba vybudovat mnoho administrativních budov a dalších institucí. Novorenesanční radnice byla postavena podle návrhu ostravského architekta Viléma Richtera stavební firmou Eugena Fuldy v novorenesančním slohu v roce 1929.
Obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo nově vzniklého města.
V Českém Těšíně se narodili: Ludvík Aškenazy (1921–1986) – spisovatel a reportér, Milan Cieslar (* 1960) – režisér, Luděk Čajka (1963–1990) – hokejista, Jiří Drahoš (* 1949) – politik, chemik a vysokoškolský pedagog, Terry Haass (1923–2016) – umělkyně působící ve Francii a Spojených státech amerických, Jaromír Hanzlík (* 1948) – herec, Michal Kavalčík (Ruda z Ostravy, * 1975) – komik a moderátor, Radovan Krejčíř (* 1968) – odsouzený podnikatel, Jaromír Nohavica (* 1953) – písničkář a kytarista, Martin Pecina (* 1968) – politik, Prokop Siostrzonek (* 1957) – arciopat břevnovského kláštera, Viktor Ullmann (1898–1944) – hudební skladatel, František Vláčil (1924–1999) – režisér a malíř.
V říjnu 1938 byl po ultimátu polské vlády po Mnichovské dohodě Český Těšín obsazen polskými vojsky a přičleněn k polskému Těšínu jako Cieszyn Zachodni.
Během druhé světové války se v Českém Těšíně nacházel zajatecký tábor Stalag VIII D Teschen, vznikl na jaře 1941 na místě zchátralého lazaretu tvořeného dřevěnými baráky z první světové války, ty byly tehdy narychlo provizorně opraveny.
Hotel Piast byl uveden do provozu v roce 1931 z iniciativy Spořitelní a záložní společnosti. Sídlily zde polské instituce a spolky, byla zde restaurace, kavárna a hotel Polonia. Od roku 1946 až do zprovoznění vlastní budovy zde sídlilo Těšínské divadlo. Mezi charakteristické znaky budovy patří kanelované pilastry (svislé architektonické části mírně vystupující z líce stěny), které jsou spojeny balkony. Dříve hotel nesl název Slavia a také Polonia.
Poštovní a telegrafní úřad u nádraží je zdejším příkladem funkcionalistické architektury. Budova byla postavena v roce 1931 podle projektu Josefa Zadražila z Prahy. Jedinými zachovanými prvky jsou poštovní přihrádky ve zdi a schodištní zábradlí. V objektu platí zákaz fotografování.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn
