Článek
Obecně prospěšnou společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha (OÚD) založily obce ležící podél této trati. Jedná se jim hlavně o rozvoj cestovního ruchu v příhraničním regionu Osoblažska, zajištění pravidelného provozu drážní dopravy na této unikátní trati, zachování a obnovu historických nádražních budov a infrastruktury podél trati. Společnost již vlastní kromě nádraží Třemešná ve Slezsku všechny nádražní budovy na trati a postupně je rekonstruuje.
Převzetí trati završuje mnohaleté úsilí obcí na Osoblažsku získat větší vliv na místní železnici. Převzetí se plánovalo již v loni, avšak zářijové povodně a poté nutná obnova infrastruktury trati termín posunuly. Podle OÚD zajistí stejný rozsah spojů jako doposud, tedy čtyři páry vlaků denně, navíc víkendové vlaky.
Ředitelem nové provozní společnosti je starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač, ten prohlásil: Uzavřením smlouvy s Moravskoslezským krajem OÚD přebírá odpovědnost za provoz této jedinečné dráhy. Zajistíme dostupnost dopravy pro místní obyvatele a podpoříme tak turistický ruch.
OÚD si od Českých drah bude pronajímat dvě lokomotivy a dva vagony, také depo v Osoblaze, na fotografii, které nevlastní. Rozsah spojů bude objednávat Moravskoslezských kraj, ten chce zachovat stávající rozsah.
Na trati působí také obecně prospěšná společnost - Slezské zemské dráhy (SZD), ta zajišťuje provoz historických a turistických vlaků tažených parními lokomotivami.
Během cesty úzkokolejkou jsme projeli stanice Osoblaha, Bohušov, Koberno, Slezské Rudoltice, Amalín, Horní Povelice, Dívčí Hrad, Liptaň a Třemešná ve Slezsku, budovy září novotou, rekonstrukce jim vrátila původní vzhled, také zastávky se upravují včetně přístupu k nim.
Úzkokolejná dráha v Osoblažském výběžku přímo u hranice s Polskem zvaná Osoblažka je technickou památkou i turistickým lákadlem. Má atypický rozchod 760 milimetrů a pravidelná osobní doprava na ní probíhá od roku 1898. Trať byla postavená v letech 1870 – 72 nejprve kvůli dopravě zboží. Vyznačuje se neobvyklou klikatostí - na 20 kilometrech délky je 102 oblouků, mezi nimi ten nejmenší u nás má poloměr jen 75 metrů, projektanti tehdy maximálně kopírovali terén. Je to jediná úzkorozchodná trať u nás s pravidelným provozem, doposud ji provozovaly České dráhy.
Správa železnic (SŽ) od začátku září do 7. listopadu opravuje jedinou funkční úzkorozchodnou trať v Česku mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou na Krnovsku. Z kolejí zmizely vlaky, ale přece jen se na nich každý den pohybuje lokomotiva T29.014. Náklady na opravu budou asi 52 milionů korun, ty zahrnují opravy mostních objektů a propustků a výměnu kolejového roštu v délce asi 1,2 kilometru, zde SŽ nainstaluje také bezstykové koleje, to umožní hladší jízdu.
Zhruba od roku 1924 se začaly kolejnice spojovat svařováním, tedy vynecháním kolejnicových styků s dilatačními mezerami. Vzniká tak hladká jízdní dráha, což snižuje dynamické namáhání pojezdu i kolejnice a tím poruchovost.
Kolejnice jsou vystaveny teplotnímu rozmezí několika desítek stupňů, tím dochází k vysokému tahu (v zimě) nebo namáhání, svařování kolejnic se provádí při průměrné teplotě okolí, aby se omezilo namáhání při teplotních výkyvech. V oblouku se nebezpečí vybočení koleje při vysokých teplotách zvyšuje, zde se pražce opatřují kotvami.
Průvodčí na fotografii kontroluje nádrž s naftou, tu je dovoleno tankovat jen v případě, že ve vagonu se nenachází žádný cestující. Tentokrát s námi cestují klienti osoblažského domova důchodců na výletě do Třemešné a zpět do Osoblahy, ti s omezenou pohyblivostí zůstanou v Třemešné ve vagonu, a tak pohonné hmoty musí vystačit na obě jízdy.
Namísto dřevěných pražců se zde použijí betonové, poprvé v Česku na úzkorozchodné trati. Pokud se osvědčí, využijí se u dalších úzkorozchodných tratí.
Rok po devastující povodni je potřeba částečně vyměnit kolejové lože, tedy vrchní vrstvu, na níž leží pražce a koleje. Po celé délce projde trať geometrickou úpravou polohy koleje. Dále bude trať odvodněná, dojde k rozšíření tělesa dráhy, očištění skalních svahů od zvětralé horniny a rovněž budou opraveny některé přejezdy.
Úzkorozchodný vlak přijíždí do Třemešné ve Slezsku z opačné strany nádražní budovy, ta má hlavní průčelí směrem ke kolejím peážní trati z Jeseníku do Krnova a dále do Ostravy přes Opavu se zastávkou v Polském městě Głuchołazy, dříve pruský Ziegenhals.
Třemešná ve Slezsku je železniční stanice v okrese Bruntál, leží na neelektrifikované jednokolejné železniční trati Šumperk–Krnov, z druhé strany nádraží vychází úzkorozchodná trať o rozchodu 760 mm do Osoblahy. Toto nádraží, německy Röwersdorf, bylo zprovozněno v roce 1872 současně se zahájením provozu trati Krnov – Jindřichov ve Slezsku.
Pohled na město Jeseník z Křížového vrchu, kde končí křížová cesta, tu tvoří čtrnáct dřevěných křížů s kapličkou s pašijovým obrázkem. Cesta vede z města Jeseník od Anglického pramene až ke kapli svaté Anny na vrcholu kopce. Již v 17. století zde stávala dřevěná kaplička. Na počátku 19. století zde sedlák Neugebauer ze Štrejtové postavil novou kapli a nechal do ní umístit obraz z olomouckého Svatého kopečku.
Dnes stojí na Křížovém vrchu hotel s vyhlášenou restaurací postavený v alpském stylu. Původní budova patřila mezi nejstarší restaurace v širokém okolí. Interiér je vybudován v mysliveckém stylu, nachází se zde trofeje a exponáty mnoha druhů bohaté fauny Hrubého Jeseníku.
Iniciátorem a donátorem nové, větší kaple zasvěcené sv. Anně a křížové cesty byl kaplan Gotthard Sax z Vindavy. Pozemek na kapli věnoval jesenický občan a též o finance a stavební práce se postarali místní občané. Na vrchol Křížového vrchu byla nejdřív vybudována cesta. Poté byly 23. června roku 1845 vyhloubeny základy pro kapli. Stavbu vedl zednický mistr Josef Schroth z Jeseníku a tesařský mistr Franz Priessnitz. Již 17. června 1846 byla na věž nasazena plechová kopule. Do věže byl zavěšen zvon, který odlil brněnský zvonař Karl Stecher a který byl v říjnu 1847 posvěcen.
Mezi dárci stavby byli šlechtici z Polska, Anglie, Uher a Německa, také pacienti z Ameriky. Kaple sloužila zpočátku pouze soukromým účelům. V září 1861 navštívil kapli vratislavský biskup Förster a vydal souhlas s vysvěcením kaple v témže roce.
Název Křížový vrch vznikl v době, kdy zde nad městem Jeseník stála dřevěná kaplička. V kapličce byl obraz Ježíše Krista, ke kterému, jako pokání, nosili věřící dřevěný kříž z Frývaldova (dnes Jeseník) a z milodarů pak byla postavena křížová cesta, ta byla obnovena roku 2012, tradiční poutě se zde konají na svátek svaté Anny.
Pokračujeme do obce Malá Morava (německy Klein Mohrau), ta má přes 500 obyvatel. Zdejší příroda je nádherná s turistickým potenciálem, zemědělství se zde zaměřuje na ekologii. Samospráva obce spolu s majiteli pozemků považuje růst masového turismu jako v sousední Dolní Moravě za hrozbu. Územím obce prochází silnice a železniční trať Dolní Lipka–Hanušovice se dvěma tunely.
Od roku 1949 zde hospodařil Státní statek Hanušovice, dnes Farma Morava spol. s r.o., zdejší chov hovězího dobytka na pastvinách v části Vysoký Potok je spolufinancován Evropskou unií. Realizací projektu došlo, díky výměně strojů, ke snížení energetické náročnosti výrobních procesů v areálu společnosti.
Dominantou obce Malá Morava je jednolodní raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1689 s ohradní zdí hřbitova a v popředí s farou z vepřovic. V části Vysoká stojí kaple připomínající narození Franze Schuberta st., otce skladatele Franze Schuberta.
Malé, ale moc zajímavé, Muzeum Malá Morava je umístěno v budově bývalé školy s expozicí místní historie s ukázkou staré školní třídy. Součástí je výstava fotografií o historii a současnosti Králického Sněžníku. Expozice v budově č.p. 103 je přístupná kdykoli od 9:00 do 17:00 hodin na objednání telefonem na číslo uvedené na vstupních dveřích budovy muzea. Muzeum bude otevřeno do 15 minut od zavolání. Dále je možné si prohlídku rezervovat na emailové adrese obce Malá Morava.
První písemná zmínka o obci je z roku 1350, postupně se připojily vesnice Podlesí (1598), Vysoká (1563) a další. Po odsunu obyvatel německé národnosti po druhé světové válce již obyvatelstvo nedosáhlo tehdejšího počtu. Název obce je odvozen od říčky Malá Morava, ta za obcí ústí do řeky Moravy.
V roce 1930 zde žilo 721 obyvatel, z nichž 691 hovořilo německy. V této obci při hranici s Pruskem byla v roce 1876 zřízená vazební věznice pro pašeráky, později celní stanice později přeměněná na školu. Německá škola byla dvoutřídní, české děti chodily od roku 1928 do státní jednotřídní školy, škola byla zrušená v roce 2001.
Kromě školy byla v Malé Moravě od roku 1924 četnická stanice, poštovní a telegrafní úřad, fungovaly zde dva mlýny, spořitelna, spotřební spolek, družstevní mlékárna, olejna a koželužna.
V obci Malá Morava žilo v roce 1869 4124 obyvatel, v roce 1930 3139 obyvatel, po odsunu německého obyvatelstva a částečném českém dosídlení v roce 1950 již jen 1277 obyvatel, dnes něco přes 500.
V srpnu se v obci konalo veřejné jednání o budoucnosti této bývalé školy. Obyvatelé Malé Moravy společně hledají jak nejlépe využit budovu a přilehlý pozemek.
Zvažované možnosti jsou:
-byty (startovací, sociální, pro seniory)
-domov pro seniory nebo zařízení s pečovatelskou službou
-komunitní centrum, popřípadě další smysluplné využití.
Cílem jednání bylo prodiskutování a shromáždění podnětů a příprava studie využitelnosti. Studie navrhne varianty využití, posoudí potřebné investice a provozní náklady, zmapuje možné dotační zdroje a vyčíslí náklady i přínosy pro obec.
V části Malé Moravy, obci Podlesí, dnes žije asi 100 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1598, v roce 1612 byla povýšená na městečko. Obec nesla do roku 1948 název Krumperky, německy Grumberg (Křivý vrch).
Na železniční trati Dolní Lipka - Hanušovice 2 km severně od vesnice leží stejnojmenná zastávka.
Hned vedle kostela obklopeného hřbitovní zdí se nachází fara. Kostel i okolní hřbitov jsou pečlivě udržované.
Starou školu zde pomalu zvelebují, zatím všem slouží přilehlá toaleta se srdíčkem.
Škola Podlesí, z.s. je parta nadšenců, ta se rozhodla zachránit starou budovu bývalé školy z roku 1890 a vytvořit v ní nový komunitní prostor. V budově vzniká galerie, ateliér, keramická dílna a pořádají se zde různé kulturní akce jak pro dospělé, tak pro děti. Bývalá škola se nachází ve vesnici Podlesí v pohdhůří Jeseníků.
Na fotografii je stolařská dílna s židlemi, ty zajímavě oživuje a zkrášluje jedna z místních dam.
V bývalé škole v Podlesí 73 proběhla právě před třemi lety první událost, vernisáž. Poté, co si místní mákli na jejím vyklizení, po 15 letech budova opět ožila a dostalo se jí důstojného využití. Pro všechny místní a jejich blízké to byla velká událost, přišli skoro všichni. Vzniká zde komunitní centrum, zatím fungující hlavně před místním obchodem.
Je z podivem, kolik tvůrčích a aktivních lidí se v této obci se stovkou obyvatel vyskytuje. Těm se za pomoci nejen místních dobrovolníků podařilo toto místo zvelebit a oživit mnoha podnětnými událostmi, ty dokážou dát dohromady nejen místní obyvatele.
Ve všech místnostech jsou zatím provizorní okna. Již brzy mají umělci slíbená podobná okna z bouračky v Králíkách, tak ať se jim zdaří brzy další krok.
Stará a poničená podlaha byla zvelebená uměleckou instalací, mozaikou, také na dalších místech.
Vystavující umělci v Podlesí žijí či se zde narodili a dokonce plánují se vrátit do rodného kraje, dokonce i z Prahy. Přejme jim i vesničce Podlesí mnoho štěstí a vytrvalosti.
Jedna ze společenských místností slouží k setkávání, posezení. Na stěnách i v prostoru jsou vystavená umělecká díla zejména místních zejména mladých tvůrců.
V přízemí je další dílna, kde právě pracuje jeden z party nadšenců. V bývalé škole se konají farmářské a řemeslné trhy, vernisáže, koncerty, festivaly a další společenské akce. V Podlesí to prostě díky aktivním a tvůrčím lidem žije.
Zdroje:
https://www.osoblazsko.com/
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/uzkokolejka-osoblazka-tremesna-osoblaha-vyluka-sprava-zeleznic-rekonstrukce.html
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/eslp-ustavni-soud-porusil-prava-maltezskych-rytiru-ve-sporu-o-divci-hrad-2025091.html
https://www.obecmalamorava.cz/
https://donio.cz/skolapodlesiprofil
