Článek
Smyčcový orchestr ZUŠ Zábřeh byl založen roku 2017 a hraje pod vedením Františka Kolčavy. Tvoří jej 15 hráčů. Repertoár orchestru je široký, zahrnuje skladby od doby barokní po současnost, jeho součástí je i filmová hudba. Orchestr se účastní kulturního dění v Zábřeze, pořádá vlastní koncerty a samozřejmě spolupracuje se všemi odděleními školy. V orchestru dostávají žáci smyčcového oddělení ZUŠ možnost interpretovat hudbu během veřejných vystoupení před obecenstvem v oblasti komorní hudby i příležitost navázat nová přátelství.
Vpravo na fotografii je dřevěné sousoší Křtu páně.
Letošní novoroční koncert připomněl 80 let od založení místní ZUŠ, jako sólisté se představili její bývalí absolventi – cembalista Martin Hroch, houslistka Alžběta Kolčavová a sopranistka Eliška Minářová. Významnou část programu tvořila díla vztahující se k osobnosti zábřežského rodáka Jiřího Strejce, kněze Jednoty bratrské a významného překladatele žalmů. Na jeho odkaz navazuje především Žalmová rapsodie Ladislava Moravetze, která v Zábřehu zazněla v celosvětové premiéře za účasti autora. Program doplnil barokní koncert Baldassara Galuppiho i virtuózní Cikánské melodie Pabla de Sarasateho.
Po skončení programu bylo jako vždy připraveno neformální setkání s novoročním přípitkem před kostelem.
Na fotografii je kůr postavený v roce 1772, v roce 1777 zde byly nainstalovány varhany. Nástroj od firmy Rieger z Krnova z roku 1955 je umístěn v barokní skříni, ta sloužila pro původní varhany mistrů Staudingerů z Andělské Hory.
Kostel svatého Bartoloměje v Zábřehu je barokní stavba z roku 1757. V roce 2024 byl kostel po 270 letech poprvé slavnostně vysvěcen pomocným olomouckým biskupem Mons. Antonínem Baslerem.
Dnem vysvěcení 10. listopadu se v Zábřehu začal slavit svátek svěcení kostela, lidově posvícení. Tento svátek přibyl k hodům, ty se už od středověku slaví na svátek patrona kostela svatého Bartoloměje, vždy nejbližší neděli od 24. srpna.
Mohutný sloupový hlavní oltář byl pořízen v roce 1791 a do něj byl osazen již dříve namalovaný hlavní oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje a nástavcový obraz Korunovace Panny Marie. Oba obrazy namaloval Tadeáš Juda Supper z Moravské Třebové. Sochy po stranách hlavního oltáře představují sv. Cyrila a Metoděje.
Kazatelnu uprostřed vytvořil řezbář a sochař Florian Tomášek z Jedlí v roce 1773.
V roce 1998 byl v duchu II. vatikánského koncilu upraven nový liturgický prostor, jeho středem je obětní stůl od akademického sochaře Petra Váni. Při svěcení oltáře do něj byly vloženy ostatky svatých mučedníků Pavla a Theodora.
Během adventu je pod ním každoročně umístěn zábřežský betlém.
Na fotografii je detail vánoční výzdoby kostela sv. Bartoloměje.
Právě přichází dirigent František Dvořák, tento mladý muž je významným sbormistrem, vede mužský zábřežský soubor Liturgica a přerovský pěvecký sbor Gymnázia Jakuba Škody.
Dirigent František Dvořák se vítá s hráčem prvních houslí Zábřežského komorního orchestru.
Ve videu je ukázka z díla Hrst střípků: Variace pro smyčce na vánoční píseň. Skladbu složil Jiří Strejc.
Jiří Strejc, rodák ze Zábřeha, se narodil v roce 1536, zemřel v roce 1599. Byl to duchovní a člen úzké rady Jednoty bratrské. Proslul jako básník a jeden z překladatelů Bible kralické.
Navštěvoval bratrskou školu v Mladé Boleslavi, v roce 1560 pokračoval ve studiu na univerzitě v Královci, v roce 1561 na univerzitě v Tübingenu. Roku 1567 byl vysvěcen na kněze, tehdy působil jako správce sboru v Hranicích na Moravě. Zde se bez svolení úzké rady starších, což je nejvyšší orgán Jednoty bratrské, oženil.
Jiří Strejc se v roce 1577 stal členem úzké rady Jednoty bratrské, na synodě v Lipníku nad Bečvou jej později vinili ze zavádění novot v obřadech i v učení, a že neposlouchá rozkazy starších. Strejc se podrobil. Jeho syn Daniel Vetter (1592 – po 1669) byl vydavatelem evangelických knih v Lešně a autorem cestopisu Islandia.
Strejc je autorem písňových parafrází starozákonních žalmů, přitom použil německé zpracování žalmů od A. Lobwassera a přejal nápěvy C. Goudimela z tzv. Ženevského žaltáře. Strejcovy žalmy byly velmi oblíbené, některé jsou stále zařazovány do evangelických zpěvníků. Prostřednictvím kancionálu jezuity M. V. Šteyera tyto žalmy pronikly i do katolického prostředí.
Cembalista Martin Hroch, zábřežský rodák, doprovodil orchestr ve skladbě Baldassara Galuppiho (1706-1785) s názvem Cembalo Concerto in C.
Martin Hroch, český cembalista, pianista a pedagog, se narodil v roce 1985 v Zábřehu na Šumpersku. Vystudoval klavír a cembalo na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži, pokračoval na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Vzdělání si rozšiřuje v mistrovských interpretačních kurzech a seminářích pod vedením významných umělců a pedagogů z celé Evropy.
Třikrát získal stipendium Společnosti J. Brahmse v Baden-Badenu a byl pozván k prestižnímu studiu hudby v Brahmshausu. Zde se podílel na natáčení dokumentu o J. Brahmsovi pro japonskou televizi. Ve francouzském filmu ztvárnil roli cembalisty ve snímku Muž, který se směje po boku hereckých velikánů Gérarda Depardieu a dalších. Je členem londýnské The British Hapsichord Society.
Působí jako pedagog na Hudební fakultě JAMU, zde je vedoucím Katedry varhanní a historické interpretace. Zastává post ředitele brněnského Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací.
V roce 2010 se stal zakladatelem a ředitelem Mezinárodních interpretačních kurzů Zábřeh, Hudba ve městě J. E. Welzla, kde šest let vedl cembalovou třídu. Absolvoval postgraduální studium na Universität für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni, v roce 2022 byl zvolen předsedou Akademického senátu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
Ladislav Moravetz pochází z Velkého Peregu v Rumunsku, zde se narodil v roce 1972, je celocírkevním kantorem Českobratrské církve evangelické (ČCE), varhaníkem a sbormistrem pěveckého sboru při zlínském Farním sboru ČCE.
Pochází z české evangelické rodiny, v roce 1991 přesídlil do České republiky, kde studoval na Církevní konzervatoři v Kroměříži, poté na Církevní hudební škole v Berlíně a na Vysoké škole umění. Od roku 2010 vede Seminář církevní hudby Evangelické akademie (SCHEA), jeho absolventi od roku 2013 tvoří Spolek evangelických církevních hudebníků (SECH).
Na videu je ukázka ze světové premiéry nejnovějšího díla Ladislava Moravetze s názvem Žalmová rapsodie na ženevské žalmy přeložené Jiřím Strejcem. Sopránu se ujala Eliška Minářová.
Ladislav Moravetz vyučuje varhanní improvizaci na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a hymnologii na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Žije ve Chvalčově pod Hostýnskými vrchy. Je autorem Podhostýnské mše. Vydal varhanní předehry a improvizace pod názvem Chvalčovské miniatury (2010) a Chvalčovské miniatury 2 (2014) a sbírku sborových skladeb a písňových úprav Zlínské sboropění (2014).
Na závěr místní rodačka a absolventka ZUŠ Alžběta Kolčavová si zahrála společně se Zábřežským komorním orchestrem, ve kterém před lety začínala u posledního pultu sekundů. Doprovodila na housle skladbu Cikánské melodie, op. 20 Pabla Sarasateho (1844-1908) v úpravě s doprovodem smyčcového orchestru.
V orchestru jsem napočítala kromě Alžběty Kolčavové další tři hráče stejného příjmení, asi místní hudební rodina.
Zdroje:
Informace uvedené na Programu koncertu a v průvodním slově
https://tourism.zabreh.cz/mesto-a-okoli/top-mista/kostel-sv-bartolomeje-s-farnim-muzeem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Strejc_(b%C3%A1sn%C3%ADk)
https://www.konzervatorolomouc-kea.cz/ladislav-moravetz
