Článek
Zdejší kruté čarodějnické procesy probíhaly v letech 1678 až 1692 a začaly v sobotínském kostele, kde tamní farář Eusebius Schmidt proslul kázáním proti čarodějnictví. Tehdy byla majitelkou losinského panství hraběnka Angelia z Galle rozená Žerotínová, ta panství spravovala za své nezletilé synovce Jana Jáchyma a Františka Maxmiliána ze Žerotína. Informace o možné existenci čarodějnic na jejím panství vedla k rozhodnutí pozvat inkvizičního soudce. Místní soudce Kašpar Hutter byl odmítnut, pozván byl starý vysloužilý nedostudovaný právník František Jindřich Boblig z Edelstadtu (Zlatých Hor).
Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík právě přečetl Rozhodnutí o rehabilitaci šumperského děkana Kryštofa Lautnera. Listinu se svým Prohlášením právě předává současnému šumperskému děkanovi Slawomiru Sulowskemu.
Boblig sestavil inkviziční tribunál a začal soudit podle oblíbené příručky inkvizitorů Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, ta byla sepsaná koncem 15. století dominikány. Záhy se první obvinění, zejména ženy, po krutém mučení přiznávají ke všemu, co jim Boblig předestře, také jmenují další podezřelé, zejména ty bohaté, kterým je po upálení zabavený veškerý majetek. Samozřejmě, že větší část tohoto majetku připadne jako odměna za práci Bobligovi.
Právě statečný šumperský děkan Kryštof Alois Lautner se Bobligovi postavil. Lautner byl místními respektován a vážen, nejenže měl bohaté vědomosti v mnoha oborech, hrál na housle, vlastnil v té době neobvykle rozsáhlou knihovnu s několika stovkami knih nejen teologických, ale i historických a právních. Děkan byl oblíbený, protože byl vlídný a shovívavý. Nezakročoval proti tajným evangelíkům či vlažným katolíkům, uvědomme si, že se jednalo o období po třicetileté válce, kdy z celé Evropy pouze v Habsburské říši zvítězili katolíci, kteří se o to urputněji snažili zde tuto víru upevnit. Pro svou přátelskou a veselou povahu byl Lautner oblíbeným společníkem na svatebních hostinách, křtinách, oslavách.
Jak narůstaly počty upálených, Lautner během mší, a nejen on, kritizoval Bobligovo řádění, ten začal hledat důvod k jeho obvinění.
Lautner se narodil v Šumperku v roce 1622, po základní škole studoval latinskou školu v Olomouci. Během třicetileté války uprchl do bavorského Landshutu, pak do Vídně, zde studoval na universitě filosofii a poté práva. Sám říkal, že je člověkem míru a pera, nikoliv meče. Později vystudoval teologii a přírodní vědy ve Štýrském Hradci. V Olomouci byl vysvěcen na kněze, působil jako farář také v Osoblaze, v Šumperku se stal děkanem.
Boblig nechá Lautnera obvinit mučenými ženami, postupně zatýká jeho přátelé, dokonce farskou kuchařku Zuzanu Voglickou. Samozřejmě ti všichni během šíleného mučení vypovídají proti Lautnerovi, ten je vylákán do Mohelnice, kde je zatčen.
Lautner je opakovaně vyslýchán zatím bez mučení. Po čtyřech letech církev dovolí použít útrpné právo, při mučení se Lautner přiznal, poté vše odvolal, takže byl mučen znovu a znovu, poté byl zlomen a podepsal protokol obsahující jeho odpovědi na sto dvacet jednu otázku položenou mu soudem. Protokol potvrzoval ta nejneuvěřitelnější obvinění.
Závěrečné rozhodnutí o osudu děkana záviselo na olomouckém biskupovi Karlu II. Lichtenštejn-Kastelkornovi. Ten se obával církevního skandálu a snažil se zmírnit rozsudek na doživotí. Rozhodnutí se protahovalo a zmučený Lautner dál trpěl v žaláři v biskupském vězení na hradě Mírov, zatímco Boblig sbíral další usvědčující materiál. Olomoucký biskup se obrátil na papeže Inocence XI., ten udělení milosti odmítl.
Poté již následoval rozsudek, děkan Lautner byl zbaven duchovních hodností i úřadů a podle kanonického práva degradován, poté byl odevzdán do rukou kata, aby byl veřejně a zaživa na popel spálen. Exekuce byla vykonána 18. září 1685 na náměstí v Mohelnici.
Když fanatický inkvizitor Boblig, líčený jako psychopat se sadistickými sklony, vyvraždil většinu šumperské a velkolosinské elity, začal se poohlížet po bohatém královském městě Olomouci, radní si ovšem stěžovali u císaře ve Vídni, takže zde neuspěl. Ve Velkých Losinách ukončil zrůdnou mašinerii právě plnoletý Jan Jáchym ze Žerotína, definitivně byly procesy zastaveny po dalších 3 letech na příkaz císaře.
Možná jste viděli film Kladivo na čarodějnice natočený v roce 1963 ve Velkých Losinách a okolí podle románu Václava Kaplického. Tehdejší totalitní režim viděl ve filmu podobenství s politickými monstrprocesy 50. let, kdy na základě násilně vynucených přiznání byli lidé opět odsuzováni k smrti. Film zmizel brzy v trezoru, dnes však patří mezi klenoty české kinematografie.
V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, ta zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V roce 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku a omluvil se za díl viny církve na procesech. Připomněl však, že soudy, které poslaly na smrt více než sto lidí, byly světské. Děkan Lautner vydaný do rukou světské moci rozhodnutím biskupské konzistoře, nakonec právně rehabilitován nebyl, komise byla rozpuštěna.
Ve čtvrtek 18. září 2025 se děkan a jeho zastánci konečně dočkali, v šumperském kostele sv. Jana Křtitele, kde Lautner působil, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík během mše přečetl své Rozhodnutí, završené tímto Prohlášením:
Tímto rozhodnutím rehabilituji šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera a prohlašuji, že žil a zemřel jako pravověrný katolický kněz. Svou statečnou obranou nespravedlivě stíhaných dal příklad křesťanské lásky a rozhodnosti v následování Krista.
Současně vyjadřuji hlubokou lítost nad všemi oběťmi tzv. čarodějnických procesů, které se odehrály v minulosti na území tehdejší olomoucké diecéze.
Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík na závěr žehná účastníkům mše. Vlevo stojí hrabě Karel Mornstein-Zierotin s dcerou, dnes obývají renesanční zámek v nedaleké obci Bludov.
U příležitosti rehabilitace Lautnera byla vydaná kniha s názvem Nic nepřiznávám, nemohu své svědomí zatížit…: Na obranu Kryštofa Aloise Lautnera – oběti čarodějnických procesů.
Knihu napsal a sestavil vysokoškolský profesor a náš senátor Stanislav Balík. Jejími nakladateli jsou Centrum pro studium demokracie a kultury a Nadace Karla staršího ze Žerotína v Bludově
Zdroje:
https://www.reflex.cz/clanek/historie/102961/dekan-krystof-lautner-pred-340-lety-byla-upalena-nejznamejsi-obet-carodejnickych-procesu-v-cechach.html
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-carodejnicke-procesy-sedmdesat-let-hruzy-a-zpustoseny-kraj-40491391
Prohlášení o rehabilitaci
