V Brně se zachovala jediná synagoga, funkcionalistická. Projektoval ji Otto Eisler, přeživší šoa

Na světě existují čtyři vily, které zásadně ovlivnily tvorbu moderních architektů. Jedna z nich je v Česku. Jde o brněnskou vilu Tugendhat, ta je považovaná za jedno z nejvýznamnějších děl moderní architektury, byla vyprojektovaná renomovaným architektem Ludwigem Miesem van der Rohe a postavila ji stavební firma Artura Eislera. Vila byla dokončená v roce 1930 pro židovskou rodinu Tugendhat, ti po nástupu nacismu emigrovali. V 90. letech 20. století byla vila zrekonstruovaná, dnes slouží jako muzeum a kulturní centrum.

Později stavební firma bratří Eislerů postavila v roce 1936 synagogu Agudas Achim v Brně, je to naše jediná funkcionalistická synagoga. Synagogu projektoval architekt a stavitel Otto Eisler. Všech pět bratrů Eislerů prošlo utrpením holokaustu, Otto jako jediný z bratrů válku přežil.

Synagoga v ulici Skořepka sloužila zejména Židům z Haliče. Během první světové války probíhal exodus nejen haličského obyvatelstva do bezpečného vnitrozemí Rakousko-Uherska. Do Brna uprchlo až 16 tisíc haličských židů, ti zde z větší části po vzniku republiky zůstali a významně se podíleli na životě zdejší židovské obce. Ustavili zde spolek Agudas Achim (Společenství bratří), ten shromáždil peníze na stavbu nové ortodoxní synagogy.

V období druhé světové války se synagoga používala jako skladiště, po skončení války byla nutná rekonstrukce, v září 1945 byla synagoga znovu vysvěcena a od té doby sloužila původnímu účelu.

K liturgickému vybavení zrekonstruované synagogy nově přibyla Sefer Tora (Psaná Tóra), to je pergamenový svitek z 62 kůží hovězího dobytka s ručně psaným textem Pěti knih Mojžíšových, celá Tóra se během obřadů v synagoze přečte během jednoho židovského roku.

Sepsáním svitku byl pověřen sofer (písař) a rabín Moshe Flumenbaum žijící v Izraeli. Před vnesením nové Tóry do zrekonstruované synagogy rabín přišil svitek na dřevěné tyče vlákny z hovězích šlach.

Poté v sídle brněnské židovské obce proběhlo dopisování Tóry, sofer dopisoval poslední slova Tóry, následovali jej někteří členové židovské obce a pozvaní rabíni.

Novou Tóru právě přivezli a slavnostně ji nesou za zpěvu a potlesku před vchod do synagogy, tam již čeká stará Tóra.

Před synagogou vítá novou Tóru zpěvem chazan Tomáš ze třetí generace rodiny Neufeldů. Rodina pochází ze Žiliny, kde jsem také slyšela poprvé Tomáše zpívat v obřadní síni tamního židovského hřbitova během každoroční tryzny.

Tomáš se svým otcem nazpíval v roce 2007 CD synagogálních zpěvů, tam si zkusil duet novoroční modlitby Avinu Malkejnu (Otče náš, Králi náš). V následujícím roce začal navštěvovat Pražskou školu synagogálního zpěvu a liturgie. Dnes je Tomáš posledním ze svého kantorského rodu.

Tóra jako nejposvátnější součást židovské liturgie je vnesená do synagogy pod chupou, která například slouží taktéž k židovským svatebním obřadům. Novou Tóru se zaujetím nese brněnský rabín Kučera, vpravo jeden z nositelů chupy je předseda Židovské obce Brno, pan Kanárek.

Vnesením nové Tóry byla završená rekonstrukce synagogy. Vlevo doprovází novou Tóru bývalý předseda Židovské obce Brno a přeživší holocaustu původem z Třebíče, pan Fried.

Rekonstrukce synagogy se záměrem ji co nejvíce přiblížit původnímu stavu, trvala tři roky. Nebyly provedeny jen stavební úpravy, byly též obnoveny zejména textilie nezbytné pro liturgii, především opona kryjící schránku na Tóru (Aron ha-kodeš) s motivem menory. Tuto i další liturgické textilie navrhl významný židovský výtvarník Mark Podwal, přičemž jejich zhotovení se ujala americká firma Penn and Fletsher. Celý chrámový prostor je liturgicky orientován k východu (k Jeruzalému).

Díla Marka Podwala (1945-2024) jsem objevila v Židovském muzeu na Manhattanu, tento židovský spisovatel, ilustrátor a lékař žil v New Yorku a měl taktéž označené své místo ve Staronové synagoze v Praze. Věnoval se především židovské kultuře - historii, legendám a tradicím.

Do synagogy a vůbec do interiéru objektů vstupují Židé s pokrytou hlavou jarmulkou či kipou, zde je jedna z jejich mnoha vtipných verzí s motivem z animovaného amerického seriálu Simpsonovi.

Rabín Židovské obce Brno, pan Kučera.

Uprostřed je oblíbený mladý muž Avidan Madar, který vypomáhá v Brně v židovské školce a jako šochet dohlíží, aby jídla na obci odpovídala striktně předpisům pro košer stravování.

Prostějovská kapela Létající rabín hraje převážně klezmer židovskou hudbu, měla na závěr oslavy znovuotevření synagogy velký úspěch, zejména u dětí. Škoda, že nebyla pozvaná taneční skupina Rut taktéž z Prostějova, ta pořádá také taneční workshopy pro návštěvníky židovských festivalů nejen u nás.

Kapela Létající rabín vznikla v roce 2001, snaží se o autentickou interpretaci klezmerové hudby s využitím kombinace tradičních a moderních žánrových postupů. Kapela již odehrála desítky koncertů v České republice, Švédsku, Polsku, Slovensku, Slovinsku, v roce 2010 také koncertovala v New Yorku a Washingtonu v USA.

Kapela má tradiční klezmerové obsazení hudebních nástrojů - žádný klavír, ten se nedá snadno odnést v případě nebezpečí - v současnosti v kapele hrají

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9taj%C3%ADc%C3%AD_rab%C3%ADn

https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Eisler

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mark_Podwal

https://www.designmag.cz/architektura/64240-funkcionalisticka-synagoga-v-brne-slavi-80-vyroci.html