Článek
Stará Bělá vznikla ještě v období předtím, než král Přemysl Otakar II. pozval zejména německé osadníky k osídlení hlavně v pohraničí. Nejdříve byla osídlená dolní část, postupně v horní části se usadili zejména němečtí osadníci, obě části časem splynuly, později byla Stará Bělá čistě česká obec.
Celé území patřilo pod olomouckou kapitulu, ta také založila Moravskou Ostravu.
„Dobrý den, kde je tady prosím vás koupaliště?“ okamžitě mě napadne, že ptát se začátkem ledna na koupaliště může některé lidi překvapit. Naštěstí se bez problémů dostanu na místo začátku prohlídky Staré Bělé.
Náš průvodce z www.provedu.cz pan Tomáš Majliš, počasí nám příliš nepřálo, po celou dobu sice nepršelo, ale mrholilo, fotit s deštníkem se nedá, a tak jsem promokla, naštěstí bylo poměrně teplo. To už je úděl vášnivé fotografky.
Na dnes zarostlém kopečku stála unikátní původně vodní tvrz typu motte, okolo jakoby vodní příkop, dnes využívaný jako koupaliště. Na ostrůvku se nachází pozůstatky tvrze, s okolní vodní nádrží celkem asi o průměru 60 metrů. Tvrz byla postavena ve 14. století a sloužila až do konce století 16.
Na místě dnešního hřbitova stával dřevěný kostel sv. Mikuláše, ten byl stržen asi v roce 1790.
Pokud se chcete vypravit do Staré Bělé, můžete jet autobusem například z terminálu Dubina, ovšem o víkendech jezdí jen cca jedenkrát za hodinu. Do Staré Bělé jezdí autobusové linky 55 a 26, ta má zastávku v dolní části.
Bývalé sídlo nájemce území nejen Staré Bělé, tzv. panský dvůr, v polovině 17. století, na konci třicetileté války, byl souzen tehdejší nájemce pro mnoho závažných zločinů vůči svým poddaným.
Kostel sv. Jana Nepomuckého, jeho historie sahá až do poloviny 18. století, do období pozdního baroka.
U kostela lze v příznivých časech příjemně posedět v moderně laděném altánu či na sluníčku poblíž.
Nedaleko kostela stojí téměř v původní podobě stará škola, dnes Dům s pečovatelskou služnou.
Kostel focený od barokního schodiště zvedajícího se ke kostelu ze středu obce.
V roce 1923 byla ve Staré Bělé jako ve většině obcí v Čechách a na Moravě postavená Sokolovna.
V pomyslném středu obce, dnes je zde vybudovaný kruhový objezd, se též nachází původně hospoda U Machů, ta sloužila také jako prostor pro aktivity místního Sokola.
Místní farář Grygárek nechal postavit a částečně ze svých příjmů financoval stavbu bývalého Katolického lidového domu, dnes zde sídlí místní knihovna a další instituce. Farář Grygárek se zapsal do historie Staré Bělé mnoha aktivitami, také tím, že vlastnil jeden z prvních automobilů na Ostravsku, již v roce 1907.
Pohled na dolní část Staré Bělé v kopcích nad hlavní silnicí.
Vítkovická vodárna je jako další ostravské menší vodárny před vybudováním přehrad jako zásobáren pitné vody pro ostravskou aglomeraci stále v provozu, v roce 2020 oslavila 120 let provozu.
„Půjdeme k vodárně lesem, nebo po cestě? Leseeem,“ voláme na pana Majliše.
„Taky máte v botách mokro jako já?“ ptám se kolegů.
„Kdepak, my jsme místní, známe to tu a vybavili jsme se.“
Čerpací stanice, ta svádí vodu z místních pramenů přitékající po nepropustném podloží, do vodárny níže.
Na konci Povětronní ulice v polích nalezl místní sedlák dva meteority, jeden zahodil a druhý, protože byl velmi těžký, používal na statku jako zarážku dveří. Později jej daroval na provoz prvního ostravského českého gymnázia Matiční, to meteorit po první světové válce prodalo Národnímu muzeu v Praze za 600 zlatých, tam je dnes v mineralogické sbírce vystavený s názvem Alto Belo.
V tomto domě s pamětní deskou na ulici nesoucí jeho jméno se narodil lékař Lyčka, po atentátu na Heydricha již během působení v Praze ošetřil Gabčíka a Kubiše z výsadku Antropoid.
