Už jste byli v Pekařově? Již přes 20 let nejen kapli zvelebují v Sudetech nadšenci. Fotogalerie

Olomoucký arcibiskup konečně požehnal v roce 2010 obnovenou kapli Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově. Ještě koncem 90. let 20. století jsme se při její návštěvě málem propadli rozpadající se děravou dřevěnou podlahou, nad vchodem se nacházel francouzský nápis Café, ten tady zanechali francouzští filmaři. Střechou kaple jsme viděli oblohu, uvnitř rostla tráva a stromy.

Flašinet je automatofonický hudební nástroj s píšťalami, do těch se pomocí měchu vhání vzduch. Zvuk je zaznamenán na dřevěném válci s výstupky, ty zdvihají záklopky přivádějící k píšťalám vzduch. Důležitou součástí flašinetu je klika, ta otáčí válcem a zároveň pohání měch vhánějící vzduch k píšťalám.

Opuštěný statek na nejvyšším bodě Pekařova jsem oživila pomocí umělé inteligence.

Obec Pekařov (Beckengrund) je poprvé zmáněná v roce 1577, tehdy ji vlastnili Žerotínové. Po roce 1844 zdejší panství zakoupili tehdy nejvýznamnější moravští podnikatelé Kleinové pocházející ze sousedního Přemyslova. Dnes je Pekařov od roku 1976 místní částí Jindřichova.

Staré jednoduché kované zdobení vrat jednoho ze zachovaných stavení v Pekařově.

Časně ráno procházíme Pekařovem, vládne zde příjemné počasí a tak pán po probuzení provádí ranní rozcvičku před svým obytným přívěsem.

Jedna z několika zachovaných chalup citlivě opravená a udržovaná majiteli.

Dílnu Franz Kolb & Söhne Beckengrund v Pekařov v podhůří Jeseníků založil v roce 1864 rolník Franz Kolb a postupně z ní vybudoval velký rodinný podnik. Výrobě se věnovali všichni tři jeho synové a řemeslu vyučil také čtyři vnuky. Podle různých údajů vyrobili tisíce flašinetů, hracích skříní i několik varhan, zachováno jich však zůstalo velmi málo. Posledním dokladem existence firmy je flašinet datovaný letopočtem 1939, oficiálně však firma ukončila činnost v roce 1938.

Díky skautskému oddílu Hiawatha Praha začala obnova kaple v Pekařově, tehdy uspořádali první brigádu a první benefiční koncert právě v den Nanebevzetí Panny Marie. V dalších letech přišla podpora od společnosti Ford Motor Company, poté z Nadace Via z Dobročinného fondu Philip Morris. Dodnes tento projekt finančně i duchovně podporují původní a současní obyvatelé údolí Desné, dnes především svou účastí na Pekařovské pouti, na Jarním setkání či Adventním koncertu.

Současně se opravuje i hřbitůvek a kříž u kaple.

Zdařile obnovená nástropní malba v kapli, vše je zde jednoduché a vkusné.

Již několik let je v Pekařově v budově bývalé školy nad kaplí laboratoř s vedle umístěnými pokusnými včelíny, jsou součástí Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., v Dole. Zde se zabývají prevencí nemocí včel způsobujících jejich hromadné úhyny a šlechtěním medonosné kraňské včely. Genetická laboratoř v Pekařově disponuje vlastní srovnávací databází mikrosatelitů DNA hlavních evropských plemen včel.

Vyčištěný a uklizený starý hřbitůvek u kaple s hroby německých obyvatel Pekařova z období před odsunem v roce 1946.

Hřbitůvek je citlivě opravený, na náhrobních kamenech se obnovují nápisy a také se pracuje na obnovení kamenné zídky okolo něj.

Podobu již nedochovaného statku Kolbů, kde se vyráběly slavné flašinety a varhany rozeseté nejen po okolních sídlech, ale i v zahraničí, vytvořil slavný malíř, performer a ilustrátor z nedaleké Loučné nad Desnou Petr Válek. Ten nedávno odmítl rozhovor pro The New York Times, nemá čas na blbosti, jeho životem je tvorba.

Z první světové války se do Pekařova nevrátilo 12 mužů. V roce 1935 byl postaven tento pomník padlým pekařovským vojákům, tuto impozantní stavbu z velké části zaplatil a podnět ke stavbě dal pekařovský rodák žijící v Americe Johann Brosig.

Tento památník místním obětem první světové války byl nedávno opraven do původní podoby zásluhou obce Jindřichov.

Flašinet vyrobený v roce 1932 v dílně Franz Kolb v Pekařově, byl rekonstruován firmou z Lanškrouna. Vpravo uvnitř skříně nástroje se nachází výměnný válec s melodií, vlevo malý měch ovládaný klikou, ten vhání vzduch k píšťalám.

Takovýchto pojízdných stánků nejen s pivem Huhňák a dalšími dobrotami bylo na pouti v Pekařově několik. Chlapeček si asi neobjednal pivo, možná gulášek.

Pán z Polska, viz vlaječka na nástroji vedle papouška, si koupil v loňském roce flašinet v Německu za 3500 Euro. Obdivuje jej a fotí další flašinetář

Přijeli z Ostravy a zahráli nám k poslechu, Česká televize si je natočila. Paní flašinetářka mi šeptem prozradila, že flašinet je vlastně jako počítač. Těžké mechanické flašinety na kolečkách mají uvnitř dřevěné bedny píšťaly a dřevěné válečky či svitky perforovaných papírových pásků, ty jsou předchůdci děrných štítků.

Pokud vlastníte alespoň jeden flašinet, obdiv žen máte zaručený.

K nerozeznání od starobylých flašinetů s klikou jsou moderní hudební skříňky vybavené digitální technologií, ty vyrábí olomoucká firma Organ Service. Podle jednoho z majitelů Iva Roháče zažívají flašinety díky digitalizaci velkou renesanci. Jsou oblíbenou hračkou i sběratelskou kuriozitou či dokonce zdrojem obživy.

Digitální varianta flašinetu má elektronický čip nebo paměťovou kartu s desítkami melodií, i modernějších. Digitální zvuk se line z reproduktorů uvnitř skříně. Díky tomu je flašinet mnohem lehčí, avšak má vzhled starého hudebního nástroje. Na tento nástroj si jeho nynější majitel musel 2 roky počkat, stál zhruba 60 tisíc korun. Kvůli ochraně jej přenáší v kožené kabele původně určené na nářadí.

Zpívá a hraje celá rodiny na kůru během mše v kapli Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově.

Mši v krásně obnovené kapli právě celebruje pan farář Sekanina z Bludova

Zákoutí u kaple vyplnily hudební nástroje a kresby Petra Válka. Přes jejich neobvyklost si je se zájmem a s radostí vyzkoušeli a zahráli si na ně nejen děti.

Paní Kúdelová z Vlastivědného muzea v Šumperku právě roztáčí klikou jeden ze tří pekařovských flašinetů v majetku muzea, ten byl vyroben v roce 1906 a nedávno restaurován.

Tento flašinet ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku byl nedávno opravený v olomoucké firmě Organ Service. Ta se specializuje na výrobu a restaurování varhan a hudebních automatů. Digitální flašinety vyrábí pod značkou Roháč-Juráň již zhruba 20 let jako jediná v Česku a ojedinělá ve světě. Je o ně velký zájem u nás i zahraničí, průměrně jich ročně odešlou zákazníkům deset. Na fotografii je vidět přiznané, světlejší, dřevěné novější části útrob flašinetu.

Zdroje:

Rozhovory s účastníky pouti

Informační tabule

https://www.jindrichovsu.cz/pekarov

https://vresovka.cz/

https://muzeum-sumperk.cz/poklady/flasinet-poklady/

https://www.propamatky.cz/katalog/subjekt/36554-organ-service-rohac-juran