Článek
Václav III. naštěstí ještě stihl před svou smrtí darovat městu Olomouc v roce 1306 pozemky a uložil měšťanům zřídit zde novou vesnici. Darovací listinu uchovávají v depozitáři Státního okresního archívu v Olomouci. Nárok na nové území si kromě Olomouce tehdy činil i Unka z Majetína. Spor mezi ním a olomouckými měšťany ukončilo v roce 1352 město odškodněním Unky padesáti hřivnami grošů. Spor dal vzniknout názvu vesnice, a to Kriegaw neboli Sporný luh.
V 50. letech 19. vzniklo v Grygově nádraží u přejezdu, to bylo ovšem v roce 1861 zbořeno. Nové nádraží bylo postaveno v roce 1901. Budova byla roku 1997 opravená.
Obě budovy v areálu nádraží z cihlového režného zdiva jsou kulturní památky od roku 2003.
Během první republiky se hospodářství v obci rychle rozvíjelo. Kromě již funkčního vápencového lomu a vápenky se v Grygově začaly vyrábět lihoviny, vzniklo zámečnictví a výroba drátěného pletiva.
Opuštěný areál je nepřístupný a ostře hlídaný kamerovým systémem.
Houbařská sezona již začíná.
V areálu bývalého vápencového lomu a vápenky se nachází tento tajemný kopec s nevyužívaným vchodem.
Pozůstatek vápenky založené v roce 1543 Olomoučany, ta byla tehdy spolu s vápencovým lomem a lesy hlavním zdrojem příjmu vsi.
Zákoutí poblíž bývalé vápenky.
Během první republiky se hospodářství v obci rychle rozvíjelo. Kromě již funkčního vápencového lomu a vápenky se v Grygově začaly vyrábět lihoviny, vzniklo zámečnictví a výroba drátěného pletiva.
Úly poblíž hájenky.
Významnými zdejšími rodáky jsou Lubomír Pleva (1929–1998), český hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru, Jan Šrámek (1870–1956), římskokatolický kněz a politik, zakladatel a dlouholetý předseda Československé strany lidové.
Prohlubeň bývalého vápencového lomu v kopci Horka, ten je už připomínaný roku 1513.
Poblíž vzlétli s křikem bažanti, nedaleko v nivě řeky Moravy se nachází přírodní rezervace a bažantnice.
Hájenka leží hned vedle bývalého vápencového lomu, pes opírající se vlevo o strom ostře sleduje dění kolem a hlasitě je štěkáním komentuje.
V krajině jsme objevili ztepilého černého koně a hned vedle starou stodolu.
Bílé květy keře trnky oživily pošmourný den v Grygově.
V obci míjíme několik památníků, křížů a soch svatých, všechny tyto malé památky jsou zde opraveny a opečovávány.
Za kaplí v parku stojí sochy sv. Václava a sv. Kateřiny Alexandrijské, v roce 1720 je vytvořil Filip Sattler. Tyto barokní sochy byly vytesány začátkem 18. století jsou z jemnozrnného maletínského pískovce v nadživotní velikosti – výška je 220 cm. Obě sochy jsou památkově chráněny od roku 1958.
Významnou památkou je v Grygově kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1846, stavba byla financovaná ze sbírek farníků a byla vysvěcená 17. května 1849.
V roce 1922 byla postavena sokolovna a před ni byl osazen pomník Svobody se sochou legionáře.
Sportovní areál s prvky posilovny a také udržovaným fotbalovým hřištěm se nachází podíl kolejí nedaleko nádraží.
Od nádraží vede kolmo nová ulice s barevnými rodinnými domy po jedné straně a taktéž upravenými cihlovými obytnými domy po straně druhé.
Podrobnější zprávy obsahuje obecní kronika, která byla založena za rychtáře Antonína Groffa již 29.3.1796 a kterou v současnosti píše kronikář obce pan Jaroslav Hlaváč.
