Článek
Chet doslova znamená něco, co jde mimo cestu. Je to termín používaný v lukostřelbě k označení, že šíp minul svůj cíl. Tento koncept hříchu jej označuje jako odbočení ze správné cesty, od toho, co je dobré a přímé. Mohou být lidé zproštěni svého selhání a zbavit se své viny? Myšlenka svátku Jom kipur (Den smíření) na to má odpověď: Ano.
Pojmy tákající se hříchu nalezneme již v příbězích Tóry. Některé části Tóry se zabývají povahou lidských bytostí, významem hříchu a možností odpuštění. První příběhy v Genesis učí, že „výmysly lidské mysli mohou být zlé od jeho mládí,“ odtud pramení rabínský koncept, lidské instinkty, pro to má židovský psycholog Freud slovo Id. Později to rabíni vyjádřili jako yetzer ha-tov, dobrý sklon, a yetzer ha-ra, zlý sklon.
Slovo „odpuštění“, (v hebrejštině s-l-h) se poprvé objevuje v příběhu o zlatém teleti: „Odpusť nám naši nepravost a náš hřích,“ také další citace obsahuje podobnou myšlenku: „Promiňte, prosím, nepravost tohoto lidu podle své velké laskavosti, jak jste zacházeli s tímto lidem od Egypta.“ Tento text je následován veršem, který je ústředním bodem jomkipurské liturgie: „A Pán řekl: ‚Omlouvám se, jak jsi prosil'“.
Tyto příběhy jsou základem pojetí Boha Izraele jako Boha milosrdného a odpouštějícího. Bůh Mojžíšovi zdůrazňuje milosrdenství, „přenášení hříchu“ a rozšiřování milující laskavosti daleko za rozsah trestu. Tak se Mojžíš dozvídá, že Boží podstatou není pouze Jeho absolutní Bytí a Jeho absolutní svoboda, ale Jeho základní milosrdenství. Není divu, že pasáž, ve které jsou tyto Boží vlastnosti podrobně popsány, se stala základním kamenem liturgie odpuštění během období svátku Jom Kipur.
V rabínském judaismu se tyto ideje vyvinuly v pojetí dvou atributů Boha, atributu spravedlnosti a atributu milosrdenství, přičemž ten druhý je dominantním způsobem Boží milosti. V jednom z děl etické literatury z 18. století je uvedeno, že atribut milosrdenství znamená, že Bůh dává hříšníkovi úlevu, nevykonává svůj plný trest hned, ale dává hříšníkovi příležitost činit pokání, a tak se hříšník může zbavit síly svého zlého sklonu.
V judaismu se nestačí vyzpovídat a je hotovo, Židé musí svůj hřích odčinit, například omluvou, činem.
Zdroj:
www.thejewishlearning.com
