Článek
Cestou na vernisáž Anny Szatmariové si koupíme plato čerstvých vajíček od slepic z velkochovu na Třemešku. V příjemné kavárně ve zrekonstruovaném zámku Třemešek nám klienti místního sociálního podniku připraví výbornou kávu, k té si dáme neméně chutný zákusek.
Do drůbežárny Třemešek nedaleko Šumperka míří nejen před Vánocemi a zejména Velikonocemi spousta zájemců o nákup čerstvých a kvalitních vajec. Z obchůdku si zákazníci odnáší plata vajec. Zdejší drůbežárna, jediná v širokém okolí, chová osmnáct tisíc slepic, ty ročně snesou asi pět milionů vajec. Dvě třetiny míří k obchodníkům, třetinu si koupí lidé přímo na místě.
Projekt Slepice v nouzi na svém webu informuje zájemce o aktuálních možnostech zakoupení starých slepic z velkochovů. Nabízí také slepice z halového chovu na Třemešku.
Projekt radí zájemcům o koupi: Pokud chcete slepičky z nějakého velkochovu vykoupit a dát jim šanci na lepší život, je potřeba si vybrat velkochov a zjistit si (z webu nebo telefonicky), kdy je možné slepičky získat. Velkochovy, které slepičky vyprodávají, si samy určují datum a čas, kdy je vyskladňují, může to být kdykoliv během roku, takže je potřeba si to zavčas zjistit.
Okolo železnice ze Šumperka směrem na Zábřeh se nachází areál firmy zabývající se zpracováním kovového šrotu. Na jejich starém betonovém plotě již několik let zaznamenávám časem se měnící zdařilá grafitti, firma má písemnou dohodu s jejich tvůrci.
Tato fotografie zachycuje areál firmy z opačné strany, baví mě fotit průmysl a jeho aktivity.
Plot okolo silnice zdobí toto zátiší.
Některý řidič odbočil poněkud dříve, naštěstí si to hned uvědomil…
Víte, že u nás oblíbené jmelí lidem přináší plodnost a štěstí? V Evropě, a také v Severní Americe se páry líbají pod vánočním jmelím, aby si přivolali štěstí a lásku.
U nás se vyskytuje pouze jeden druh této poloparazitické keříkovité rostliny - jmelí bílé (Viscum album), ve světě se však rozlišuje až 100 druhů. Jmelí roste zejména na listnatých stromech, od hostitele si bere vodu a minerální soli, pokud se příliš rozroste, strom může uschnout.
Tato rostlina nás fascinuje od pradávna, již staří Řekové ji zkoumali. Keltové považovali jmelí za posvátné, kvůli jeho stále zelené barvě po celou zimu. Věřili, že léčí a působí jako protijed. V antice sloužilo jmelí jako kadidlo a vykuřovala se s ním lidská obydlí.
Podle tradice by jmelí mělo být jen darováno, ne zakoupeno a mělo by mít co nejvíce bobulí, tedy plodů, právě ty jsou zárukou štěstí. Jmelí zavěšujeme na lustr, dáváme do vázy či je součástí adventního věnce. Čím dál více jsou kromě přírodního zeleného jmelí s bílými bobulemi oblíbené zlaté či stříbrné verze.
Kromě již poněkud zchátralé a nebezpečné dřevěné ptačí rozhledny poblíž druhého vstupu do areálu Třemešských rybníků je potřeba dát do pořádku také dřevěný mostek přes potok tekoucí podél silnice.
Rybníky mezi Šumperkem a Třemeškem vznikly ve 14. století, jsou tedy z nejstarších v českých a moravských zemích. Mohutné vzrostlé stromy na hrázích patří mezi nejstarší na Šumpersku.
V této lokalitě se vyskytuje mnoho rostlinných a živočišných druhů. Hladina je pokryta okřehkem vodním, na březích a podél spojovacích příkopů roste kosatec žlutý, rdesno obojživelné a ostřice.
Častým cílem vycházek či výletů na kole se před pěti lety stala kavárna provozovaná v kompletně zrekonstruovaném zámku Třemešek u Šumperka. Kromě nabídky výborné kávy a různých dobrot se zde pořádají koncerty a výstavy, rodinné centrum Vikýrek také různé workshopy zejména pro děti, některé zde s maminkami také bydlí.
Během letní sezóny je příjemné posezení na terase, kavárnu kompletně svými výrobky zásobuje firma s krásným názvem Dobroty z venkova, je to sociální podnik. Kavárna funguje také jako sociální podnik, musí tedy zaměstnávat přes 50% osob se sníženou pracovní schopností. V Kavárně pracuje 5 zde žijících klientů. Vystavují zde díla také klienti Centra sociálních služeb Pomněnka,
Okolo zámku byla v roce 2023 dokončená cyklostezka, ta spojila kavárnu s Dolními Studénkami a Novým Malínem. Bývalý park naproti zámku patří soukromému majiteli, obec Dolní Studénky má záměr jej získat a zvelebit. Tady je další prostor pro rozvoj činnosti zdejšího sociálního podniku.
Během pozdního jara se zde ozývá křik pářících se chráněných druhů obojživelníků - rosničky zelené, ropuchy obecné, ropuchy zelené, také skokana hnědého a kuňky ohnivé. Daří se zde také vzácným opeřencům - pěnici pokřovní, rákosníku obecnému, slípce zelenonohé, dále vodním ptákům kachně březňačce, lysce černé, čírce obecné atd. Na dřevěnou pozorovatelnu u silnice mezi Třemeškem a Šumperkem lze poslední dobou vystoupat jen s velkou obezřetností.
První nádražní budova v Šumperku byla postavená společností Místní dráha Zábřeh-Sobotín dle typizovaného architektonického vzoru na trati ze stanice Zábřeh, ležící na dnešním koridoru z Olomouce do Prahy v roce 1845. Pravidelný provoz do Sobotína do železáren bratří Kleinů započal 1. října 1871. Vzniklo zde též nákladové nádraží a lokomotivní točna, lze vidět na fotografii.
V roce 1900 bylo z reprezentativních i kapacitních důvodů rozhodnuto o stavbě nové nádražní budovy. Její podobu navrhl vídeňský architekt Theophil von Hansen v neobarokním slohu, budova připomíná nádraží v polském městě Přemyšl.
Elektrický provoz na trati mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem byl zahájen koncem roku 2009, do Koutů nad Desnou v roce 2016, do Olomouce přes Uničov v roce 2023.
Vedle lokomotivní točny chátrá tato dříve kancelářská budova v areálu železničního nádraží, možná by stálo zato popřemýšlet o její opravě a dalším smysluplném využití.
Sem tam se ocitnu před tímto obchodem, nedá mi to, abych se pokaždé nezamyslela nad architekturou zábradlí schodiště. Napadá vás, jakou úlohu plní tento neobvyklý oblouk?
Pokud si ráno přivstanete, podaří se vám zachytit inverzi na hřebeni Jeseníků, na horách sluníčko a dole je patrné poměrně výrazné pošmourno.
Vypadá to, jakoby PET lahev uvízla na plotě během zářiových povodní, kdy se zde rozlila řeka Desná. Tak vysoko přece jen její hladina nevystoupala, jedná se tedy spíše o dílo neukázněného chodce.
Syn malířky na kytaru nejen hraje, také skládá hudbu, popřípadě texty. V současnosti hraje jen sólově, a to velmi dobře, jeho hudbou jsme byli nadšení.
Vernisáž obrazů malířky Anny Szatmariové proběhla v kavárně Třemešek, zde sedí obklopená svými kamarády. Anna se narodila v Krásném u Šumperka,
Umělkyně je autodidaktem, v Zábřehu se vyučila zahradnicí, výtvarné tvorbě se věnuje již od dětství. Vytváří také loutky kombinací materiálů, bytosti na pomezí snu a reality. Z jejich olejomaleb je cítit její cit pro křehkou krásu obyčejných věcí.
Častým námětem Anniných obrazů jsou zvířata, její obrazy koček prozrazují, nakolik právě ony svým nespoutaným charakterem rezonují s její vlastní osobností.
Nejen četní hosté kavárny si mohou zakoupit výrobky klientů sociálního podniku Pomněnka, a tak přispět na jeho provoz.
Jedna z básní umělkyně Anny Szatmariové s názvem Románek kocouří.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umperk_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99eme%C5%A1ek_(z%C3%A1mek)
https://www.slepicevnouzi.cz/aktualni-vykupy-slepic
