Článek
Návštěva zubní ordinace.
Asi každého z nás v životě potká ať už chtěná, nebo nechtěná návštěva zubní ordinace.
Začne to v útlém věku a pokračuje v pravidelných intervalech dál a dál, až pak vzhledem k věku není co kontrolovat.
Na tom by nebylo nic tak divného, kdyby se to netýkalo mé osoby, která má neskutečnou fooooobii z návštěvy zubaře a výkonů s tím spojených.
Do mých padesáti let nebylo co řešit, bílé zoubky jako pilky držely v dásních a smály se na celý svět. Ale přátelé, došlo na nejhorší, navštívila mě paradentóza. Kdo ji má, asi ví, o čem mluvím.
Každá má preventivní návštěva zubní ordinace byla ve stejném duchu. Já nakráčela, usedla do křesla, na dotaz zda něco bolí, jsem odpověděla, že nebolí. Tento názor ale úplně nesdílela paní doktorka a pravila, že by byly potřeba drobné úpravy. Na to já měla svou připravenou odpověď, že bych byla ráda, aby vše nechala, jak je. Podotýkám, že kazivost mám minimální a stávající plomby mám z dob dětských, zuby moudrosti ani nemám založené. Pohled na obličej paní doktorky dával jasně najevo, že to není úplně šťastné rozhodnutí, ale záleží na mně.
Několikrát mi také dala poukaz na návštěvu dentální hygieny, ale nikdy k tomu nedošlo, až nedávno.
Spolu se synem jsme se objednali. Nadešel den déééé a my vyrazili. Zubní centrum moc pěkné, personál příjemný, ale co naplat, vrtačka zde stále hraje prim!
Dotazník vyplněn, zaznělo moje jméno a hrdě jsem vyrazila, doufaje, že to snad ve finále nic tak strašného nebude. Omyl, přejela mi dásně, oznámila, že zoubky jsou ve špatném stavu a bude třeba delší péče. Tak začneme, pravila! Chvíli jsem zvládala čištění a broušení, ale když mělo dojít na samotný zubní kámen, tak jsem řekla, že už to stačilo. Dívala se na mě všelijak, myslela si asi své, ale respektovala mé, ne úplně šťastné rozhodnutí.
A tak přátelé skončila moje první a poslední návštěva dentální hygieny.
Dál budu chodit poctivě ke své hodné paní zubařce.
Ptáte se na zahradní okénko?
Na chaloupku stále jezdíme, počasí ještě přeje zahradním kutilům.
A až se paní Zima zeptá, musím mít odpověď!
V akci je také krtek, který zřejmě nabyl dojmu, že je jaro a musí vše zrýt.
Do naší „každopáteční“ chalupové skupiny, kde jsem já, manžel, pes Hugo a plně naložené auto, přibyl ještě vnouček František. Je teprve začátečník, a tak pomalu zkoumá všechna zákoutí chalupy, garáží, kde je mimochodem největší sbírka „hraček“, která se mu zrovna moc líbí. Jako je vrtačka, bruska, motůčko a další a další úžasné věci.
Na jaře postavíme stan s podsadou ať mají pořádné klukovské vyžití. V chalupové frontě totiž čeká ještě vnouček Vincent, kterému byl rok, a půlroční Ferdinand.
Milý čtenáři, mějte se moc hezky, dbejte na prevenci všech možných i nemožných podzimních viróz, radujte se z každého dne, milujte své blízké a těšte se na nadcházející svátky vánoční a konce roku.
Hezké podzimní dny.
