Článek
8.února letošního roku uplynulo 300 let od smrti imperátora Ruska Petra Velikého. Měřil prý více než dva metry, což jistě tehdy nebyla a ani dnes není běžná velikost postavy ruského muže. Vzpomínka vyšla v saském vydání lokálního německého deníku Freie Presse (něco jako náš Deník, vychází v různých regionech). Tohoto velikého cara, kterého obdivuje i Vladimír Putin, vzpomínali v den jeho úmrtí i jeho rodáci v Rusku, především ve městě, které založil, tedy v dnešním Sankt Petěrburgu. Podle aktuálního kalendáře jeho smrt nastala dne 8. února 1725. Bylo mu padesát dva let. Byl to nejslavnější ruský car po Ivanu Hrozném a před Vladimírem Putinem.
Podle juliánského kalendáře, který byl v Rusku v jeho době používán, zemřel ještě 26. ledna. Letopočet už byl od 1. ledna 1700 na základě nařízení imperátora používán stejný jako jinde v Evropě, ale do té doby se v Rusku počítal letopočet „od stvoření světa“, Petr se tedy narodil v roce 1780 po stvoření světa. Jakmile Petr zavedl nový letopočet, pro pořádek zahájil i svou Velkou severní válku o přístup k Baltskému moři, na kterou se připravoval svými slavnými cestami po Evropě v letech 1697 a 1698. Nad Švédskem, které mělo tehdy možná méně obyvatel než Moskva, kde se Petr narodil, definitivně zvítězil v roce 1721.
Část mapy St. Petěrburgu asi z roku 1721
Jeho smrt byla následkem chronického zánětu močových cest a ledvin, pravděpodobně trpěl i ledvinovými kameny. Údajně se přes své zdravotní potíže plavil na lodi zkontrolovat stavbu Ladožského kanálu (severně od Sankt Petěrburgu). Říká se, že na jedné plavbě, v listopadu roku 1724, se rozhodl, že vystoupí z lodi do vody, aby zachránil své vojáky, jejichž loď najela na mělčinu, a to se mu stalo osudným. V lednu (v únoru) potom umřel, možná na selhání ledvin. Komsomolská Pravda to ovšem popisuje jinak. Prý tehdy vyhrál válku se Švédy a chystal se na další části Evropy, ale jeho žena Kateřina si z důvodu jeho časté absence (?) našla milence a není vyloučeno, že ho otrávila.
Zdravotní problémy měl ovšem Petr Veliký už dříve. Už v roce 1811 byl poprvé v Karlových Varech a přijel i v roce 1812. Nepochybně to byl první ruský panovník, který naše nejslavnější lázně navštívil. Aby se nenudil, ve volných chvílích mezi popíjením karlovarských pramenů a braním koupelí pomáhal místním obyvatelům při práci, například při stavbě domů, v kovárnách a při výrobě nábytku. Karlovarské muzeum má několik hmotných památek na velkého cara (například tři nohy ke karetnímu stolku) a také tři malované ostrostřelecké terče z doby, kdy zde vyhrál střeleckou soutěž. Jestli ho místní honorace nechala vyhrát, nebo byl skutečně tak dobrý střelec, to už asi nezjistíme. Prý mu léčba vyhovovala a snad mu i pomáhala. Kdyby jezdil častěji, třeba každý rok, byl by možná naživu déle.
Petr Veliký v Karlových Varech
Taky mohl zavítat do Mariánských Lázní, specializovaných na ledvinové kameny, které v té době sice teprve vznikaly, a tak asi neměly ještě hotel hodný imperátora, ale Petr byl nepochybně dobrodružné povahy, takže by to zvládnul i v horších podmínkách. Ostatně v roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny „veřejným lázeňským místem“ a Johan Wolfgang Goethe je miloval už od roku 1820. Ale pravda, ten byl jenom ministrem malého Sasko-výmarského vévodství, vědcem a spisovatelem, nebyl carem ani dělníkem.
Karlovy Vary
Od doby návštěvy Petra Velikého byly Karlovy Vary plné návštěvníků z Ruska. Rusové si tu postavili nádherný pravoslavný chrám a jezdili sem jejich spisovatelé a boháči. 11. května 1945 dorazila do Karlových Varů sovětská armáda. Tehdy už město bylo v rukách české správy. Ta město převzala po dohodě s Američany, kteří se zastavili v Lokti a do Varů už nepokračovali. Poté se Karlovy Vary staly místem, který využívali sovětští občané jako by bylo jejich. Začátkem šedesátých let byli ještě Sověti prakticky jedinými hosty hotelu Imperiál, hotel Pupp se přejmenoval na Grandhotel Moskva. Dnes v Karlových Varech dle některých informací až polovinu budov a bytů v centru vlastní lidé a firmy z Ruska. Karlovy Vary tedy Petr Veliký dobyl bez jediného výstřelu.
Petr Veliký zemřel po vleklých zdravotních potížích, které si ale dostatečně nepřipouštěl. Podařilo se mu Rusko trochu přiblížit Evropě, hlavně formálně, ale dost polovičatě. Díky reformám vyhrál své války, ale zemřel jako nenahraditelný. Další velký ruský imperátor byla žena, Kateřina Veliká, rodem Němka.
Podklady:
Návštěvy autorky v Karlových Varech, Petrohradě a Moskvě
Mapy měst – Knižní klub 2017
