Článek
Řada členů vedení německé politické strany AfD pochází ze zahraničí. V řadách této strany v německém parlamentu se nachází mimo jiné Petr Bystroň, Čech narozený v roce 1972 v Olomouci, podezřelý z kontaktů s ruskými politiky. Poslanci parlamentu jsou i jiní bývalí občané bývalých komunistických států, ale kolik asi bylo mezi zakládajícími členy AfD ruských občanů?
Podle rozhovoru z 23. února 2025, uvedeného na Lenta.ru, byla mezi vedoucími postavami a zakladateli AfD Irina Silin - Smirnova, profesorka politologie na univerzitě v Petrohradě, rusky Sankt-Petěrburku. Dle svých slov se jako ruská politoložka a profesorka fakulty mezinárodních vztahů na ruské univerzitě chtěla zúčastnit praktické politiky a být přítomna zakládání politické strany. To by se jí v její rodné zemi jistě nemohlo poštěstit. Koncem roku 2013 ovšem paní Smirnovová stranu opustila. Na jiných než ruských webech se o této dámě nic nedozvíte, jako by ani neexistovala. Jediným dokladem o její spolupráci s AfD je tak fotografie z jejího vlastního archivu, zveřejněná ve výše uvedeném článku. Na ní nese spolu s dalšími kolegy transparent na demonstraci v Hamburku.
Ve svém rozhovoru paní Silin - Smirnovová tvrdí, že původním programem strany mělo být pořádání referend, odstoupení od eura a zachovávání „tradičních hodnot“. Podle skutečného zakladatele strany, profesora ekonomie v Hamburku Bernda Lucka, byla ovšem strana AfD založena především jako reakce na krizi eura v Řecku a proti jeho záchraně prostřednictvím německých investic. Zakladatelé strany navrhovali, aby euro mohly využívat pouze ty státy, jejichž hospodářství bylo dostatečně stabilní. Když se strana změnila a stala se islamofobní a proruskou, profesor Lucke ji v roce 2015 opustil.
Aktuální volební program strany AfD má 177 stran. Nemyslím, že by ho kdokoliv z voličů četl, a ani moc nechápu, proč strany tak rozsáhlé volební programy sepisují. Základní požadavky, které si ale může aspoň zběžně prolétnout každý volič, mají dvacet bodů a jsou uvedeny na dvou stranách. Na prvním místě programu je zachování sociální tržní společnosti, na druhém změna imigrační politiky včetně vystoupení z dohody OSN o migrační a azylové politice a na třetím místě je potírání terorismu a extremismu. Další body zahrnují finanční podporu rodiny, snížení cen energií nebo zrušení podpory elektroaut a také přímou demokracii po vzoru Švýcarska (nynější paní předsedkyně žije ve Švýcarsku v registrovaném partnerství), nebo reformu Evropské Unie.
Když budete volit AfD, ušetříte 7400 EUR za rok
Fotograf a reportér německého deníku Bild projeli mezi 14. a 22. únorem 3147 kilometrů Německem a mluvili s místními obyvateli na téma „Co se má po volbách změnit“. Všichni dotázaní chtějí změnu, jsou nespokojení s byrokracií, vývojem hospodářství a s bezpečnostní situací. Každý ovšem volí jinou stranu, někteří ale svou volbu neprozrazují. Například pan Raimund Mess, volič a člen SPD z Meiningenu v Durynsku, upozorňuje, že ve východní části Německa jsou i po 35 letech nižší platy než na Západě. „Vyrostl jsem se třemi sestrami a všechny odešly kvůli práci a platu na Západ“, říká pan Mess, který se narodil už ve sjednoceném Německu.
Pan Boris Palmer je prý nejznámějším starostou v Německu. „V Tübingenu jsme měli před dvěma lety na spořitelní knížce 70 milionů EUR, teď jsme ročně 25 milionů v minusu. Problém jsou stoupající sociální a osobní náklady a nerealisticky narůstající platy ve veřejné sféře, zatímco hospodářství se hroutí“.
Poslední předvolební průzkum, který byl uveřejněn v Bildu v den voleb:
Volební průzkum dle Bildu 23.2.
A takhle to dopadlo:
A takhle to dopadlo - výsledky ráno 25.2.2025
Zdroje:
