Článek
Na začátku osmdesátých let minulého století vznikl československo – západoněmecký televizní seriál Návštěvníci. Návštěvníci jsou v tomto seriálu lidé z budoucnosti, jejichž pokročilá společnost je řízena počítačem, takzvaným Centrálním mozkem lidstva. Tento počítač, který disponuje veškerými znalostmi lidstva, spočítal, že Zemi hrozí srážka s kometou, která má učinit zemi neobyvatelnou. A proto se vybraní specialisté z budoucnosti vypraví 500 let zpátky do minulosti do roku 1984, aby našli recept, jak se kometě vyhnout. Ten recept tehdy vymyslel školák Adam a potom ho ztratil, potažmo zapomněl.
Dnes existuje něco, co by se možná mohlo stát takovým Centrálním mozkem lidstva. Říká se tomu Umělá inteligence. Není to jeden „mozek“. Je jich několik a vznikají postupně v různých firmách a zemích. Definice umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence) je „schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita“.
Zatím na umělé inteligenci pracuje několik největších technologických firem a spíše spolu soupeří. Dávají dohromady „veškeré znalosti“, přítomné v počítačových pamětech a databázích a učí stroje je využívat a na jejich základě vytvářet nová, „inteligentní“ řešení zadaných otázek. Kdo ale bude rozhodovat, jestli vybrané řešení je opravdu dobré, nebo dokonce správné?
Studenti vysokých škol už umělou inteligenci objevili. Zadají do stroje zadání své bakalářské (nebo jiné) práce a „stroj“ jim vyplivne hotový „inteligentní“ výsledek. AI umí doplnit i seznam použitých podkladů, materiálů a literatury. Od jednoho vyučujícího na jedné nejmenované fakultě jedné nejmenované renomované české univerzity jsem slyšela, že umělá inteligence je skutečně kreativní. Dokáže vymyslet seznam literatury, která sice vypadá velmi vhodně a odborně, ale vlastně neexistuje (i když by mohla).
Na školách zatím existují živí lidé, které práce, vypracované AI, posuzují. Možná ale z důvodu ušetření práce někteří z lidí, odpovědných za posouzení těchto prací, zadají jejich posouzení také umělé inteligenci. Možná jiné, než té, která práci zpracovávala, ale možná, že té stejné. Co potom bude výsledkem tohoto posouzení? A kdo potom bude rozhodovat o tom, zda student projde a stane se držitelem vysokoškolského diplomu?
V seriálu Návštěvníci byl Centrální mozek lidstva průhledná krychle o objemu asi jeden metr krychlový. V ní bylo umístěno cosi, co řídilo život celé planety. V čase, ze kterého expedice do minulosti přijela, tedy asi pět set let v budoucnosti, mu tehdejší lidé na slovo věřili. Místo aby kontrolovali, jestli v jeho uvažování nemůže být nějaká chyba, prostě se spolehli na to, že se nemůže mýlit. Jenže jakákoliv inteligence se může mýlit, lidská i umělá. A i když AI, tak jako CML, je závislý na zdrojích, které má k dispozici, které nemůžou být úplné, lidé mají tendenci svým výtvorům věřit. A obvykle neprovádějí dostatečnou kontrolu. Tehdy ovšem lidstvo zachránil děda Drchlík a dřevěný klínek. (www.ceskatelevize.cz/porady/898320-navstevnici/)
Nyní prý ve Spojených státech, kde se hlavně AI vytváří, podstatně stupají ceny energií. Když u nás stoupaly ceny energií, bylo to způsobeno hlavně obavou z problémů s dodávkami levné energie z ruského plynu a samozřejmě také reálnými náklady na obnovitelné zdroje energie. V Americe ale byly v posledních měsících obnovitelné zdroje více méně zakázané. Přitom v předvolebních slibech prezidenta Trumpa bylo snížení nákladů na energie na polovinu proti době prezidenta Bidena. To se ale zřejmě neděje a údajně ceny stouply v listopadu 2025 meziročně o 6,9% (i-dnes 18.1.2026).
Tak umělá inteligence shrnuje svou potřebu energie
Příčinou je možná spotřeba zatím dost diverzifikovaného Centrálního mozku lidstva. Datacentra, která živí Umělou inteligenci, se nacházejí právě v USA. Zeptala jsem se AI, kolik je její spotřeba energie. Prý by to mohlo být asi 20 až 25% veškeré spotřeby USA. Pokud by ovšem na AI jelo v budoucnu (skoro) úplně všechno, jak se o tom píše hlavně v článcích, zabývajících se hospodářstvím, tedy že to už je a bude nutné, aby firmy byly konkurenceschopné, bude spotřeba energie dále stoupat.
Ale třeba se naši potomci dopracují do stavu, ve kterém byla (bude) celosvětová společnost v době Centrálního mozku lidstva a dědy Drchlíka. Potom bude už asi problém získávání energie vyřešen.
Ale kde seženou za pět set let nějakého dědu Drchlíka, který by jim vyřešil problémy, na které které stroje nestačí?
Podklady:
