Článek
Svátek svatého Matěje byl v Praze už mnoho let jedním z nejvýznamnějších. Ke svátku tohoto apoštola se v Praze už stovky let koná pouť, od roku 1963 na Výstavišti v Holešovicích. Tehdy se obvykle oteplí, a i když se některý rok potom ještě vrátí zima, slunce už mívá dost síly, aby se mohlo očekávat opravdové jaro. V únoru roku tisícího devítistého čtyřicátého osmého to ovšem bylo zcela jinak.
V roce 1948 byla zima mimořádně mírná. Ale už 19. února se dramaticky ochladilo a v Praze bylo i méně než minus 10° C, všude napadl sníh. Rudé právo odpovídalo na dotazy čtenářů na riziko poškození ozimů a situaci v pražské ZOO. Ani na svatého Matěje 24. února se neoteplilo. Mráz přicházel ze severovýchodu, tedy z Ruska, tehdy vlastně ze Sovětského svazu.
Jak bylo v Praze 25.února 1948
V pondělí v tom roce obvykle žádné noviny nevycházely. Tentokrát ale vyšlo mimořádné Rudé právo a v pondělí 23. února na titulní straně uveřejnilo stanovisko sovětské „Pravdy“ k situaci v Československu. „Nástrojem reakce jsou živly, které pronikly do některých stran vládní koalice…“
Na svatého Matěje, v úterý 24. února 1948, vyšla v Rudém právu mimo jiné informace, že v Británii přistála už druhá sovětská loď, „Admirál Ušakov“, plná obilí a odvezla si stroje. Původní loď toho jména, bitevní křižník, byla potopena v bitvě u japonského ostrova Oki v roce 1905. Ale taky se psalo o oslavách 30 výročí Rudé armády, o připravovaném „protistátním ozbrojeném puči Národních socialistů“, o výstražné stávce, o tom, že „poctiví lidé“ vstupují do KSČ, o mobilisaci dvou milionů odborářů, o vytváření Akčních výborů Národní fronty, o uhelných lístcích. Tak jako byly na lístky potraviny, tak i nákup uhlí byl tehdy bez státního přídělu nemožný.
Dvacátého pátého února 1948 byla středa, tak jako letos. Ten den v 16 hodin 30 minut prezident Edvard Beneš přijal demisi koaliční vlády a jmenoval novou komunistickou vládu. Kromě komunistů v ní sice byli i sociální demokraté, kteří se ovšem brzy stali také komunisty, dva lidovci a dva národní socialisté, ale už se rozhodně nejednalo o to, co se nazývá „koaliční vláda“. Rudé právo už ani nic takového nepředstírá a vítězně hlásá „Nová Gottwaldova vláda jmenována“. Reportáž na titulní straně 26. února reprodukuje Gottwaldovu slavnou větu, kterou pronesl na zaplněném Václavském náměstí 25. února: „Právě se vracím z Hradu od pana presidenta…“
Rudé právo 26.února 1948
Moje oblíbené Národní listy v té době už nevycházely. Reálně skončily už v roce 1938, i když až do roku 1941 pod nacistickou vládou ještě deník stejného jména vycházel. Kromě Rudého práva, ústředního orgánu Komunistické strany Československa, vycházela v roce 1948 ještě Lidová demokracie, orgán Československé strany lidové. Svobodné slovo už přestalo vycházet 25. února. Zaměstnanci papíren „se usnesli“, že do tiskárny Melantrich nedodají papír a elektrárna tiskárně vypnula proud. Jeho vydávání bylo obnoveno až 27. února po převzetí „akčním výborem“ a tedy ovládnuto komunisty. Podobná situace nastala i u dalších „reakčních“ novin a časopisů. Jediným relevantním zdrojem zpráv se stalo Rudé právo.
Reakční časopisy nebudou vycházet
Ale ani jiné oblasti života nezůstaly ušetřeny. Akční výbor převzal vedení československé kopané a následně i všechno ostatní bylo převzato komunisty a jejich aktivisty.
Připomínky Vítězného února se potom objevovaly pravidelně a celkem stále. Velké akce se konávaly na Staroměstském náměstí, kde ale ta památná věta „právě se vracím z Hradu…“ nezazněla. Poslední manifestace se tu uskutečnila v roce 1989. Ta už se uskutečnila pod hesly „Za přestavbu a demokratizaci“, „Cestou přestavby a demokratizace – zpátky ni krok“. Milicionáři, kteří nastoupili v únoru 1948 jako „ozbrojená moc dělnické třídy“ na podporu komunistů při únorovém převratu, ještě v únoru 1989 slavili, ale po různých peripetiích byly Lidové milice před Vánocemi, konkrétně 21. prosince 1989, rozpuštěny. Do skladů Československé armády bylo vráceno asi sedmdesát tisíc samopalů a jiné zbraně.
Poslední Vítězný únor na Staroměstském náměstí v Praze
Podklady:
Rudé právo, 20. – 26. února 1948
