Hlavní obsah
Lidé a společnost

Maďarsko, náš vzor

Foto: Lenka Pokorná

Pravý maďarský guláš z pusty.

Termály, průmysl a Velké Maďarsko.

Článek

V Maďarsku jsem byla vícekrát, poprvé v Budapešti v roce 1977. Celkem si z té návštěvy moc nepamatuji. Byli jsme tehdy překvapeni, že tam byly i v centru různé malé krámky, asi soukromé, jaké u nás v té době rozhodně neexistovaly, protože tady byl veškerý obchod zestátněn. Tak nějak jsme si představovali Západ.

Foto: Lenka Pokorná

Pomník osvobození Maďarska Sovětskou armádou v roce 1945, foto 1977

Podruhé jsem se do Maďarska dostala až v roce 1990, ale Budapeští jsme tehdy jen projížděli. Jen dvěma lidem ze zájezdu se „poštěstilo“ tohle město navštívit. Nebylo to ale proto, že by se chtěli podívat, jak krásný je „modrý Dunaj“, protože v Szolnoku teče jen řeka Tisza, ale protože jednomu účastníku zájezdu hned první den někdo na termálním koupališti ukradl nejen pas, ale i všechny peníze, což vedlo k dalším potížím, o kterých se nebudu rozepisovat. Tehdy se i ve venkovském městě, jako je Szolnok, dala v drogerii nakoupit spousta „západní“ kosmetiky, která se u nás začala teprve postupně objevovat.

Foto: Lenka Pokorná

Termální koupaliště v Szolnoku v roce 1990

Později se město Györ, které je snadno dosažitelné z Vídně, stalo místem, kde začaly rakouští developeři budovat skladové a výrobní haly. V roce 1993 zde vznikla i továrna Audi, kde se vyrábějí motory i pro další značky koncernu Volkswagen. Všechno vypadalo nadějně.

Asi v roce 2005 jsem byla v Budapešti služebně. Tehdy vrcholil boom outletových center, vznikala na hraničních přechodech, například centrum Freeport na Hatích u Znojma na cestě do Vídně, které bylo postaveno už krátce po roce 2000. Další bylo tehdy v přípravě v Praze-Štěrboholích. Fashion Aréna byla následně otevřena v roce 2007. Premier Outlet v Budapešti byl tehdy docela nový, otevřený v roce 2004. Uvažovalo se o tom, že by se v Praze postavilo další podobné centrum se stejným obchodníkem. Ale to se už nestalo. Éra úspěchu těchto obchodů pomalu končila. V každém případě outletovým centrům dnes už definitivně odzvonilo. Zásilkovým obchodům nemohou konkurovat. A jak to tak vypadá, hospodářský náskok Maďarska z přelomu tisíciletí už taky nepůsobí.

Foto: Eurostat

Hospodářské výsledky EU, Česka, Maďarska a Slovenska

V Budapešti jsem byla ještě několikrát. Většinou na cestě za památkami a velkými výstavami výtvarného umění. V tom je na tom Budapešť dobře, žije ze svého postavení z konce 19. století, tedy od roku 1867, kdy byla sídlem uherské části Rakouska-Uherska, neboli Země Koruny Svatoštěpánské. V uherské části společné vlasti generace našich prarodičů sice byli Maďaři vůdčím národem, ale nedosahovali ani nadpoloviční většiny tamního obyvatelstva. Kromě nich tam žili Slováci, Rumuni, Rusíni, Chorvati a Srbové. Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a zbytkové Maďarsko se zmenšilo o 70%. Ovšem Maďarů mimo Maďarsko zase tak moc nežije, tedy je jich asi jeden milion šest set padesát tisíc..

Foto: Sebők László.[1], CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6836739

Maďaři mimo Maďarsko

V Rumunsku žije větší největší množství Maďarů mimo vlastní Maďarsko, podle sčítání lidu v roce 2021 asi jeden milion, většina v Sedmihradsku, skoro uprostřed země. Další Maďaři žijí na Slovensku, je jich asi půl milionu a na Zakarpatské Ukrajině jich je asi sto padesát tisíc. Někteří tito etničtí Maďaři by se možná rádi „vrátili“ do své „staré vlasti“, tedy do budoucího „Velkého Maďarska“, ale je otázka, jestli by si tím polepšili.

Ale v čem tedy je Maďarsko naším vzorem?

V hospodářských výsledcích, které jsou k dispozici na stránkách Evropské unie, je na tom Česká republika (i Slovensko) pořád lépe než Maďarsko. Když člověk projíždí Maďarskem, nikde není vidět skoro žádná nová výstavba ani opravování domků na vesnicích, což je u nás vidět všude. Takže v tom asi ne.

Foto: Eurostat

Počet žadatelů o azyl v EU, Česku a Maďarsku (v tomto pořadí)

Vypadá to, že ani ta násobně levnější cena energií (viz tabulka výše) hospodářství zas až tolik nepomáhá. Na ceně energií očividně Viktoru Orbánovi tolik záleží, že je ochoten se kvůli ní zaplést s Ruskem, nechat si od něj postavit atomovou elektrárnu a jezdit do Ruska prosit o levnou ropu a plyn. Teď ale Orbán podepsal s Marcem Rubiem mezivládní smlouvu o civilní spolupráci o spolupráci v civilním využití jaderné energie. Takže to hraje na všechny strany.

Na druhou stranu se Viktor Orbán chlubí tím, že v Maďarsku nejsou žádní migranti. To je rozhodně pravda.

Ale vy byste chtěli žít v Maďarsku?

Podklady:

Návštěvy autorky v Maďarsku

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz