Článek
Americký prezident Donald Trump mluví o tom, že je třeba z Evropy odvolat veškeré zbývající vojáky armády USA, aby se ušetřilo. Už teď je jich ovšem jenom asi desetina toho počtu, který byl do roku 1989. Až do začátku devadesátých let byl ve městě Idar-Oberstein na západě Západního Německa největší sklad vojenského materiálu mimo USA. V té době tam byla také velká armádní posádka. Vojenské zařízení bylo původně vybudováno už v roce 1938 pro Wehrmacht ve čtvrti Nahbollenbach, po roce 1950 tam vznikl největší sklad amerického vojenského materiálu mimo Spojené Státy. Za plotem tam bylo původně sto tisíc metrů čtverečních volných ploch a čtyři skladové haly. Pracovalo tam až tisíc civilních zaměstnanců. Jedním z nich byl můj strýček.
Praha - Idar-Oberstein
Strýček Jirka byl starší bratr našeho tatínka. V roce 1948 emigroval, ale až do roku 1968 jsme nevěděli, jestli žije. Tehdy o prázdninách roku osmašedesátého jsme byli doma s babičkou a dědou a někdo zazvonil u vrátek. Otevřela jsem a zavolala jsem babičku. Návštěvník jí řekl, že přichází se vzkazem od jejího syna z Německa a že bude možné se s ním spojit telefonem. Tak jsme se dozvěděli, že strýček žije v Idar-Obersteinu, v místní části Nahbollenbach a pracuje pro americkou armádu.
Idar-Oberstein, Nahbollenbach, před kuchyní?
Zdraví strýček Jirka
V roce 1955 se tady narodil slavný a nyní vážně nemocný americký herec Bruce Willis, syn Davida Willise, zaměstnance armádního skladu. Předpokládám, že s Davidem Willisem se tu potkával i můj strýček, jeden z mnoha civilních zaměstnanců amerického vojenského skladu. V době pádu Berlínské zdi v roce 1989 bylo v Západním Německu 213 000 amerických vojáků, v roce 2008, kdy se rozhodlo o vyklizení centrály v Idar-Obersteinu, jich bylo už jen 42 tisíc, po roce 2012 jen 24 000. V té době byl sklad v Nahbollenbachu už vyklizen a plocha byla předána německému státu. Dnes je na té ploše obchodní zóna. Můj strýček se ovšem ničeho z toho nedožil. Umřel předčasně ještě v sedmdesátých letech na srdeční problémy.
Já jsem strýčka Jirku znala jenom z fotek. Vím, že chodil na Obchodní akademii do Resslovy ulice na Novém Městě v Praze, po válce se oženil, ale do ciziny odešel bez manželky. V Německu měl mladou přítelkyni a umřel brzy poté, co ho navštívil jeho bratr, náš tatínek. Od strýčka jsme těch asi 10 let, co jsme o něm věděli, dostávali dopisy a fotky z jeho života. Občas poslal nějaký balíček, hlavně na Vánoce. Balíčky chodily samozřejmě přes celnici a obsahovaly věci, které se u nás daly tehdy sehnat jen obtížně, jako sušené ovoce, rozinky, datle, fíky, propisovačka s hlavou generála De Gaulla, zvonící vánoční stromeček, semišová minisukně. Z té doby mi zbyl jen náramek s opály, kterými byl Idar-Oberstein stovky let proslulý. Místní kameny to ale asi nejsou, ložiska jsou prý dávno vyčerpaná. Dodnes se ve městě nachází několik muzeí drahokamů a také budova bývalé diamantové a drahokamové burzy, vysoká třiadvacet pater, která je uprostřed historického městečka jako pěst na oko.
Fanouškové a bývalí zaměstnanci skladu mají na internetu svou stránku USAREUR Units & Kasernes, 1945 - 1989. Jsou tu fotky a plánky, dokonce i vzpomínky Davida Willise na jeho působení v letech 1952 až 1956. Docela by mě zajímalo, jak tehdejší američtí vojáci vnímali svůj pobyt v Německu. Pan Willis se tu cítil asi dobře, našel si německou manželku Marlene a narodil se mu tu syn. Počítám, že o americké vojáky musely místní mladé obyvatelky mít zájem. Mužů bylo málo a americký důstojník byla dobrá partie. Dnes už o ně takový zájem asi nebude a kdoví, jestli se vůbec dostanou mezi lidi v zemích, kde slouží.
Army Depot Nahbollenbach
Ovšem i etnické složení vojska se od té doby změnilo. Podle stránky Wikipedie Armáda Spojených států amerických – Wikipedie má dnes americká armáda, přesně řečeno její vojáci a veteráni, řadu problémů, včetně psychických. Rostou sebevraždy a bezdomovectví u veteránů. Teď bylo zřejmě ještě navíc mnoho veteránů propuštěno ze státních služeb v rámci akce DOGE, vedené Elonem Muskem. Obávám se, že u vojáků je také důležité, aby měli za co bojovat (tedy ne jen za peníze).
Američtí vojáci tehdy po válce v Německu chránili svět před Německem a Sovětským svazem. Můj strýček měl (asi) pocit, že pomáhá bojovat proti komunismu. Ale jestli byl šťastný, to nevím. Spíš ne.
Podklady:
https://www.idar-oberstein.de
