Článek
Pomníček kocourka Mikeše
Hospoda U Sejků v Hrusicích
Malý černý kocourek, jehož duchovním otcem je Josef Lada, si získal celé generace malých i velkých čtenářů i diváků. První knižní vydání vycházelo od roku 1934 v pražském nakladatelství Společnost Československého Červeného kříže. Knížce samotné ale ještě o tři roky dříve předcházelo časopisecké vydání, které neslo název O kocourkovi, který mluvil.
Mluvící kocourek spolu s chlapcem Pepíkem Ševců a zvířecími kamarády, prasátkem Pašíkem, kozlem Bobešem a malým kocourkem Nácíčkem, zažívá mnohá dobrodružství, která se převážně odehrávají v Ladových rodných Hrusicích.
Knížka měla velký úspěch a databáze Národní knihovny České republiky zaznamenala k roku 2024 již 17 vydání. Kocour Mikeš nevyšel ale jen u nás, ale byl přeložen do francouzštiny, němčiny, španělštiny, a dokonce i do japonštiny. Z toho je vidět, že pohádkový kocourek, který uměl chodit po dvou, si získal srdce čtenářů v mnoha světových zemích, a tak ani není divu, že se kromě knížky dostal i na televizní obrazovku.
Československý animovaný seriál z roku 1970 O Mikešovi, byl poprvé vysílaný v rámci večerníčku v červenci roku 1977, a měl svou předlohu v knize Josefa Lady Kocour Mikeš z let 1934 až 1936. Tato první série, která obsahovala třináct epizod, slavila velký úspěch, a tak byla záhy natočena i série druhá, znovu třináctidílná, vysílaná televizí v roce 1981 opět jako večerníček. Všechny epizody měly délku kolem 6 až 8 minut a příběhy namluvil herec Karel Höger.
Věhlas kocoura Mikeše zaznamenal i hudební svět, když skladatel Miloš Vacek složil komickou operu pro velké a malé děti o dvou dějstvích Kocour Mikeš.
A to není vše. V roce 1964 vznikl v tehdejší Německé spolkové republice televizní seriál pod názvem Kater Mikesch.
Mikešovým domovem je středočeská obec Hrusice, která se nachází zhruba 11 kilometrů jihovýchodně od Říčan, a žije zde necelá tisícovka obyvatel. Nejstarší zmínka o nich mluví jako o Hrusicych, a datuje se do roku 1205. Vedle návsi stojí pozdně románský kostel sv. Václava z počátku 13. století. V jeho severní stěně se dochoval pozoruhodný původní portál. Nepřehlédnutelná je i památná lípa, kterou najdeme vedle fary. A samozřejmě, na návsi stojí hospoda U Sejků z let 1884–1885, kterou zdobí Ladovy motivy. Na rodném domě Josefa Lady je umístěna pamětní deska připomínající tohoto malíře a spisovatele, mezi jehož díla kromě Mikeše, patří i Bubáci a Hastrmani. V Ladově letní vile z roku 1935 se pak nachází pobočka Oblastního muzea Praha-východ – Památník Josefa Lady.
Dne 22. 9. 2018 byl u Hrusického potoka odhalen Mikešův pomníček. Je ve formě velkého balvanu, na němž sedí soška černého kocourka Mikeše. Na tabulce u pomníčku se můžeme dočíst příběh vážící se k jeho vzniku. „Při výstavbě lávky přes Hrusický potok L.P. 2016 byly nalezeny kosterní ostatky slavného kocoura Mikeše. Na jeho počest a vzpomínku bylo dne 22. 9. 2018 zřízeno toto pietní místo jeho posledního odpočinku.“
Že si zde místní slavného kocourka velmi považují, je vidět právě při návštěvě jeho pomníčku. V zimě má na sobě Mikeš nejrůznější teplé oblečky a mnohdy chová v pacičkách i plyšové hračky. Inu, jedná se o významného zvířecího rodáka, který Hrusicím zajistil značnou proslulost.
Zasvěcena mu je i tzv. „Cesta kocoura Mikeše“. Pokud se rozhodnete Hrusice navštívit, stojí za to, se po ní vydat. Určitě se vám přitom vybaví, jak jeli Mikeš s Pašíkem na trakaři na pouť do Mnichovic. Nebo, jak těmito místy utíkal Mikeš do světa, když rozbil Ševcovic babičce hrnek se smetanou. Mikešova cesta je značená a během svého putování na ní najdete čtrnáct zastavení, na kterých kromě úryvků z knížky Mikeš naleznete i Ladovy obrázky. Mezi jednotlivými zastaveními jsou osazeny kamenné kilometrovníky. Z Hrusic vede Mikešova cesta do 25 kilometrů vzdáleného cíle, kterým je Mukařov, kde se nachází i poslední zastavení. Za zmínku stojí, že trasa byla v roce 2023 revitalizována. A aby se dobře putovalo, v infocentrech Ladova kraje je možné si vyzvednout Mikešův pas, a po cestě sbírat razítka, která se nacházejí v infocentrech, u obecních úřadů, v knihovnách, obchodech, nebo v restauracích. Razítkovací místa jsou vždy označena samolepkou s botou.
Duchovním otcem černého kocourka je Josef Lada, který se v Hrusicích narodil 17. 12. 1887. Známý je jako malíř, ilustrátor, karikaturista, scénograf a spisovatel. Jako malý chlapec upadl na ševcovský nůž a přišel o oko, a to se projevilo na jeho charakteristickém plochém, kresebném stylu s využitím silných obrysů a linií. Mezi jeho nejznámější díla patří ilustrace k Osudům dobrého vojáka Švejka, a pak ilustrace k vlastním knihám pro děti O Mikešovinebo O chytré kmotře lišce. Ve své volné výtvarné tvorbě se Lada opakovaně vracel k motivům vodníků, rusalek a ponocných. Na jeho obrázcích jsou většinou zachyceny Hrusice a většina z nás si je určitě pamatuje i jako vánoční nebo velikonoční pohlednice. Již během svého života se zařadil mezi široce uznávané umělce v Československu. Předpokládá se, že vytvořil asi 600 obrazů volné tvorby a okolo 15 000 ilustrací, ale protože přesný soupis jeho díla neexistuje, nelze tato čísla stoprocentně potvrdit ani vyvrátit. Společně s Karlem Čapkem, Vítězslavem Nezvalem a Vladislavem Vančurou se stal jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.
Dnešní Hrusice jsou už docela jiné, než jak je známe ze slavných Ladových obrázků. Ani jim se nevyhnul současný stavební boom, a tak i ony se nyní rozrůstají výstavbou nových, převážně rodinných, domů v okrajových částech obce.
A kocour Mikeš? Už navždycky zůstane s Hrusicemi spojován. Na pohádkových příbězích o něm, vyrostly generace dětí. A jeho cesta se čtrnácti zastaveními, vede nejen do Mukařova, ale i mnohem dál… Až do světa, kde jeho malá postavička získala nepominutelný věhlas.
A zřejmé je i to, že má bezpočet svých „pokračovatelů“, protože hodně majitelů černých kocourků, je pojmenovalo právě po něm, Mikeš.
