Článek
Do krytu bych nikdy nešla. Kdysi dávno jsem viděla kryt civilní ochrany vybudovaný ve sklepě činžovního domu. Malá místnůstka o rozloze cca 16 m2, s palandou, stolkem, židlí, nádobou na vodu, a mobilní suchou toaletou. Představa, že bych v tomto uzavřeném prostoru měla strávit několik dní, a poté vyjít, do stejně zamořeného světa, po jaderné válce, nebo přírodní katastrofě, mě naplnila nepřekonatelnou averzí a skepsí.
Neschovávat se před nebezpečím do podzemí, se mi znovu potvrdilo při velké povodni v roce 2002, kdy bylo pražské metro, se kterým se rovněž jako s krytem v rámci civilní ochrany počítá, téměř kompletně zatopené, a ti, kdo by se sem schovali, by se s prominutím, utopili jako krysy.
A tak má skepse schovat se před jakoukoliv katastrofou do podzemí trvá, a vím, že v tomhle mám, a budu mít, vždycky naprosto jasno.
Možná i proto, že jsem neodolala, a před nějakou dobou navštívila kryt Folimanka. A ta návštěva mě znovu utvrdila v tom, že mé rozhodnutí v souvislosti s kryty je navždycky neměnné!
Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území Městské části Praha 2, kterou najdeme pod východní části parku Folimanka, na adrese Pod Karlovem 2.
Historie krytu se začíná psát pár let po skončení 2. světové války, kdy se mezi západem a východem začíná rozhořívat tzv. válka studená. Neustálá hrozba konfliktu, který mnohdy doslova visel ve vzduchu, byla spouštěčem budování krytů, které by v takovém případě měly ochránit civilní obyvatelstvo. Jejich výstavba byla ukončena až na počátku devadesátých let 20. století. Mnohé z nich ale v dnešní době často chátrají a jsou jen stěží využitelné.
Stavba Folimanky byla dle původních stavebních plánů z roku 1952 zahájena ve druhé polovině padesátých let a na základě této dokumentace dokončena v roce 1962. Náklady na tuto, ve své době úctyhodnou stavbu, činily také úctyhodných 5 912 240 Kčs.
Jedná se o kryt štolového typu 3. třídy odolnosti, tj. odolnosti proti přetlaku v čele rázové vlny 0,2 MPa. K jeho výstavbě byla využita i štola z 2. světové války, která sloužila jako úkryt civilního obyvatelstva v případě náletů na Prahu. Informace o této původní štole se ale bohužel nedochovaly.
Konstrukce jednopatrového krytu je tvořena betonovými bloky. Uvnitř jsou vybudovány studny pro zásobování pitnou vodou, dvě velkokapacitní toalety, asanační místnost, ošetřovna, dvě kyslíkárny, tři filtroventilační jednotky, dvě prachové komory, dvě provizorní márnice, spojovatelna a energetické centrum. V případě potřeby zajišťuje osvětlení, vodu, elektřinu a vzduchotechniku tříválcový 32 kW dieselový agregát z roku 1955 umístěný v energetickém centru.
Jedno rčení týkající se krytu, říká: Přečkal by všechno, jen ne „Nuselák“. Stavbu nechvalně známého „mostu sebevrahů“, k němuž byl základní kámen položen v roce 1965, totiž kryt Folimanka nepřečkal bez úhony. Během příprav na samotnou stavbu mostu a následně, při odstřelu části stráně na vinohradské straně údolí, kterou bylo třeba odstranit, došlo k poškození konstrukce krytu, a od té doby se uvnitř drží vlhkost.
Kryt se nachází zhruba 20 metrů pod zemí. Vedou do něj pancéřové dveře, které tvoří hlavní vchod. Únikovou cestu zajišťují dva nouzové východy, několik nouzových výlezů, včetně toho, který je zároveň nejníže položeným místem v hloubce cca 25 metrů pod zemí u dámských toalet. Součástí krytu je i pozorovatelna. Kryt dříve spravovala Československá armáda pod číslem STOÚ 01 02 0004 (zkratka STOÚ znamená „stálé tlakové odolné úkryty“). Šlo o přísně utajovaný komplex, o němž věděli jen ti skutečně zasvěcení.
Jeho rozloha má úctyhodných 1 332 m² a díky tomu se v něm může ukrýt až 1 300 osob, které by zde mohly přežít po dobu 72 hodin, tj. tří dnů. Je ale třeba připomenout, že pro samotný pobyt lidí je určeno pouze 712 m2, zatímco zbývající plochu 620 m2 tvoří technické zázemí.
Kryt, převážně bezbariérový, je v dobrém technickém stavu. Kvůli vlhkosti větraný. Udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Panuje zde stálá teplota kolem 18°C. Pro případ krize je připraveno veškeré základní zajištění, které může nabídnout možnost přežití, například při chemickém útoku nebo bombardování města. Počítá se, že kryt dokáží obsloužit 4 osoby společně s velitelem.
Dne 11. 11. 1994 se po dlouhých letech nepřístupnosti, dostal pod správu hlavního města Prahy, respektive Městské části Praha 2, která jej roku 2014 ve spolupráci se Správou služeb hlavního města Prahy, veřejnosti zpřístupnila. Stal se tak jedním z 22 krytů na území této městské části, a zároveň jedním z 10 největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy.
Folimanka ale nabízí i vhodné prostory pro nejrůznější zajímavé akce a výstavy, které s tématem bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva úzce souvisejí.
Lze si zde prohlédnout například výstavu „Popel Popeleční středy“, mapující slovem i obrazem bombardování Prahy americkými vzdušnými silami v únoru 1945. Součástí expozice je i kompletní nevybuchlá a zneškodněná letecká puma, která byla právě v únoru 1945 na Prahu svržena. V chodbách jsou vystaveny fotografie ostatních velkých krytů na území Prahy, a expozice k protipovodňové ochraně.
Celé podzemní prostory si zájemci mohou prohlédnout v rámci nekomentovaných veřejných prohlídek většinou jednu sobotu v měsíci podle termínů, které jsou zveřejněny na webových stránkách krytu, v časovém rozmezí od 9.00 do 15.00 hodin. Časová náročnost prohlídky je jedna až dvě hodiny. Pokud ale přece jen nějaký dotaz ohledně krytu a jeho historie, někdo mít bude, ochotně mu jej zodpoví pracovníci městské části, kteří stojí u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu. Prohlídka je možná bez rezervace nebo objednání. Vstup je zdarma, vhodný pro všechny věkové skupiny, povolen je i vychovaným domácím mazlíčkům. Jelikož je kryt bezbariérový, zvládnou prohlídku i rodiče s dětmi v kočárku nebo vozíčkáři. Prostor je přizpůsoben i neslyšícím návštěvníkům, kteří preferují psanou češtinu. Pro ně je připraven plánek, navigace v prostoru krytu, zastavení s textovou informací. Statistiky hovoří o tom, že roční návštěvnost se pohybuje okolo 10 000 zájemců.
Vidět, jak to vypadá v krytu Folimanka, rozhodně není na škodu. I když mě jeho návštěva jen znovu pevně utvrdila v tom, že já bych služeb jakéhokoliv krytu nikdy nevyužila.
