Článek
Pozor: článek není investičním poradenstvím.
Proč se má změnit příjem poradců a jak na to ČNB přišla?
Zatím to fungovalo jednoduše: poradce vám prodal nějaký investiční produkt a dostal za to provizi od firmy, která tuto investici vydává. Čím víc prodal, tím víc vydělal. ČNB teď říká, že tohle není v pořádku, protože poradce má důvod doporučit vám produkt, který jemu přinese větší provizi. A nutně ten, který je nejlepší pro vás.
V návaznosti na evropskou legislativu chce centrální banka, aby poradci dostávali taky pevný měsíční plat. Nemluvíme o pár korunách – měl by to být příjem, který pokryje jejich základní potřeby. Provize by zůstaly, ale už by neměly být jediným zdrojem peněz.
Kdo je proti a proč
„Firmy zastoupené ČASF vedou intenzivní diskusi s ČNB a snaží se dosáhnout revize současného stanoviska, které považují za neopodstatněné a škodlivé pro trh. Zároveň jsou připraveny využít všech dostupných právních prostředků, aby ochránily své ekonomické zájmy a zabránily negativním dopadům na trh a klienty,“ uvedl pro Hospodářské noviny Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
A dodal, že: „Tato evropská regulace se přímo nevztahuje na investiční zprostředkovatele. Podle právního výkladu ČASF by aplikace těchto pravidel vyžadovala explicitní odkaz v českém zákoně, což se nestalo.“ Jinými slovy: požadavek ČNB nemá podle nich plnohodnotné právní ukotvení.
Druhá strana mince
Jiní experti ale současný stav nevidí růžově. „Provize investičních poradců se pochopitelně promítají do poplatků, které klienti platí ze svých investic. Problém je, že většina lidí si vůbec neuvědomuje, že tyto poplatky existují – natož v jaké výši. Nemusí znát přesné částky, ale měli by mít alespoň základní přehled: komu a za co platí. Kolik stojí samotné sjednání produktu? Jaká je odměna za následnou péči poradce? Co tato péče obnáší a je vůbec smluvně garantovaná?“ ptá se Dušan Šídlo, hlavní analytik společnosti Orbi, která provozuje stejnojmennou finančně-poradenskou aplikaci.
Díky digitálním nástrojům dnes podle něj existují mnohem levnější způsoby, jak investovat, a to například prostřednictvím mobilních aplikací, které eliminují potřebu drahých zprostředkovatelů. „Klient má dnes možnost vybrat si cestu, která mu dává největší smysl, ať už podle ceny, přístupu, nebo své úrovně porozumění.“
Současný systém odměňování poradců může být pro klienta finančně velmi nevýhodný. „Mnoho investičních poradců je placeno po celou dobu trvání smlouvy podílem z poplatku za správu investovaných peněz. Tato forma odměny bývá často skrytá a může v dlouhodobém horizontu výrazně snižovat konečný výnos – třeba i výši naspořené částky na penzi,“ vysvětluje Šídlo.
Za klíčový považuje i problém střetu zájmů. „Ten nezmizí, dokud poradce pobírá provizi od poskytovatele konkrétního produktu. Skutečně nezávislé doporučení může vzniknout jen tehdy, pokud poradce navrhne nízkonákladové řešení výhradně na základě odborného úsudku, a to bez finanční motivace ze strany třetí strany. V ideálním případě je pak placen přímo klientem a působí jako konzultant, který pomáhá s nastavením investice a je k dispozici pro další poradenství.“
Podle Šídla je regulace výše a formy odměny poradců, případně výše samotných poplatků, obzvlášť důležitá u státem podporovaných produktů – zejména u nového dlouhodobého investičního produktu, tzv. DIPu.
Jak je to s odměnami za prodej dalších finančních produktů
Z minulosti už jsou regulované provize z prodeje doplňkového penzijního spoření. Pevnou výplatu pro poradce teď ČNB požaduje u investičního poradenství jako celku.
U ostatních investic jiných než penzijko, a to včetně DIPu, totiž žádné omezení ještě není. Kam to vede? Často k tomu, že klienti musejí platí takzvané předplacené poplatky, které pro ně nejsou nevýhodné (ale z kterých se odvozuje provize pro finančního poradce).
V oblasti pojištění a hypoték také není žádná regulace (snad až na investiční životní pojištění), ale v současnosti se o žádné ani neuvažuje.
Hospodářské noviny upozorňují na zajímavý problém: tahle nerovnost může vyvolat přechod investičních poradců k nabídkám pojištění nebo hypoték. Upozornily i na nebezpečí toho, že by se (dnes už mnohem kultivovanější) investiční trh překlopil k takzvaným tipařům.
Co je na „tipařích“ špatně?
Tipaři také berou provize, ale na rozdíl od poradců je nikdo nereguluje. Proto nabízejí hlavně velmi riskantní produkty za vysoké provize. Nemusejí o investicích vědět vůbec nic a nikomu se nezodpovídají. Jen prodávají.
A když umějí emotivně nabídnout, spousta lidí se nechá nalákat, nejvíc na tzv. prašivé dluhopisy. Na rozdíl od licencovaných poradců pro ně neplatí žádná pravidla. „Hrozí, že zejména menší firmy začnou méně využívat poradců a více tipařů,“ řekla pro HN Michala Janatová, nezávislá finanční poradkyně.
Jak rozlišíte tipaře od zprostředkovatele investice? ČNB vydala toto stanovisko.
Máte i jiné možnosti: přímo placené poradenství, nebo roboplatformu
Na finančním trhu se netřeba spoléhat jen na poradce, které živí provize. Obrátit se můžete i na jinou skupinu poradců, nabízející tzv. nezávislé finanční poradenství. Jim budete platit přímo vy, většinou z objemu investice (čím líp se o vaše investice postarají, tím lépe pro ně).
Jejich motivace je proto odlišná: namísto produktu s nejvyšší provizí nabídnou takové investiční řešení, které vyhovuje situaci, v níž jste. A také cílům, kterých chcete investováním dosáhnout. Problém je (zatím) ten, že se ještě nezačali tolik orientovat na drobné investory. Běžní lidé totiž preferují poradenství „neplacené“, tedy provizní. Mají totiž pocit, že je zdarma.
Druhou možností jsou tzv. roboplatformy: především investice do ETF (střednědobě až dlouhodobě). Poplatek se tu málokdy přehoupne přes 1 % za rok. Investuje za vás algoritmus, který sleduje nastavenou investiční strategii (od konzervativní, až po dynamickou). Chcete-li nahlédnout do fungování jedné z roboplatforem, důkladně jsem ji rozebrala tady, pravidelně po 3 měsících zde aktualizuju vývoj pořízených investic.
Ale platforma Fondee zdaleka není jedinou nízkonákladovou investiční možností. Na LinkedIn profilu Martina Podávky, spoluzakladatele Pillow pojišťovny, najdete všech pět (současných) investičních platforem s nízkými poplatky.
Jak ČNB k situaci zatím přistoupila?
ČNB tvrdí, že pravidlo o pevném příjmu pro investiční poradce platí už od května 2024. Alespoň takto si vykládá evropské předpisy. Zatím však poradenské firmy jen upozorňuje a posílá jim výtky. Pokuty ještě neudělila, ale může k nim přistoupit. Nové poradenské společnosti už teď od ČNB nedostanou licenci, když fixní platy zavedené nemají.
Pohled na oblast pokrývanou tipaři a její možné rozšíření jsem nikde v reakcích nedohledala. Ale nutno dodat, že proti tipařům (především influencerům) rozjela ČNB masivní kampaň, v níž upozorňuje na všechna rizika. Lze se proto domnívat, že jde o jednu z reakcí na obavy o růst vlivu tipařů v budoucnosti.
Podrobnosti se dočtete v těchto dokumentech od ČNB:
ČNB se vyjádřila jasně: „Ze zveřejněného stanoviska jednoznačně vyplývá, že evropská regulace se vztahuje i na investiční zprostředkovatele právě na základě úpravy v českém zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Dává to smysl i věcně: jejich vázaní zástupci čelí stejnému riziku střetu zájmů, jako zaměstnanci obchodníků s cennými papíry. Tato regulace je jedním, nikoliv jediným prvkem opatření, která brání riziku prodeje nekvalitních produktů jen kvůli provizím. Proto je předpisy EU požadován vyvážený poměr fixní a variabilní odměny. Není přitom na ČNB, aby hodnotila správnost této regulace. To je otázka spíše pro politiky. ČNB musí ctít a aplikovat platné předpisy. Pokud by tak nečinila, sama by porušovala zákon,“ říká mluvčí ČNB Petra Vlčková.
Podle Hospodářských novin, jimž se k situaci vyjádřilo několik odborníků, celá situace připomíná starší spor o předčasné splácení hypoték. Tehdy ČNB prosadila svůj výklad proti vůli bank, a nakonec ji podpořily i soudy.
Jak se to vyvine? Ukáže až čas
Zbaví se provizní investiční poradenství škraloupu, který si teď zvětšuje prodejem nových DIPů s tučnými provizemi ze vstupních poplatků? Možná se to ČNB podaří. Ale spoléhat bychom na to neměli.
Daleko lepší cesta je „odspodu“, přes informovaného klienta, který bude velmi dobře vědět, co má od poradce chtít, a kde je strop nákladovosti běžných investic.
Opakuji: Článek není investičním poradenstvím.
