Článek
Jak se vyvíjely celkové vklady českých domácností u bank v letech 2020 - 2022
Během let 2020, 2021 a 2022 se celkové přijaté vklady (a úvěry) od domácností zvýšily z původních 2,7 bilionu Kč (březen 2020) na konečných 3,2 bilionu Kč (prosinec 2022). Údaje po jednotlivých čtvrtletích najdete v tabulce a grafu níže.
Obrázek 1: Vklady domácností od března 2020 do prosince 2022
Z toho netermínované vklady narostly z 2,1 bilionu Kč na 2,4 bilionu Kč. Mezi netermínovanými vklady jsou ale jak běžné účty, tak i účty spořicí. Vyčlenění netermínovaných vkladů je ale nutné i proto, abychom uviděli vývoj na poli vkladů termínovaných. Ty jsou úročené vždycky.
Termínované vklady (s úrokem) v posledních 3 letech příjemně rostly
Pozitivní vývoj nelze upřít českým domácnostem v oblasti úložek na termínované vklady s úrokem. Od počátku roku 2020, kdy činily 0,57 bilionu Kč, je dokázaly české domácnosti navýšit na 0,83 bilionu korun na konci roku 2022. Nárůst o cirka 48 %. To je více než „slušné“.
Obrázek 2: Vklady domácností u bank podle časového hlediska (celkové, termínované a netermínované), v období 1Q 2020 až 4Q 2022
Spořicí účty by na tom mohly být lépe
Zatímco spoření na termínovaných vkladech jsme jako Češi vzali v posledních dvou letech „na milost“, u spořicích účtů to tvrdit nelze. Posuďte sami: Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2020 jsme na úsporných vkladech (spořicích účtech) měli odloženo cirka 31,6 miliardy korun, v prosinci 2022 už to bylo jen 27,4 miliardy korun.
Čím to je? Něco jsme převedli do termínovaných vkladů. Ale většinu jsme prostě nechali ležet na běžných účtech. Celková suma ponechaná českými domácnostmi na běžných účtech se totiž zvýšila z 1,3 bilionu korun(1Q 2021) na 1,4 bilionu korun (4Q 2022). A to je rozdíl 100 miliard korun. O tolik víc teď necháváme ležet ladem na účtech, které se (až na výjimky) neúročí.
Obrázek 3: Vklady domácností u bank podle druhého hlediska (běžné účty a úsporné vklady), v období 1Q 2020 až 4Q 2022
Jenže už si neuvědomujeme, že o to lépe si pak naše peníze zúročí banka. Buď uložením u ČNB za repo sazbu (teď) 7 %, nebo úvěrováním, kdy tyto peníze (samozřejmě ne všechny) poskytne formou některé z půjček. Třeba za 12 %. A my je ochotně necháváme bance zadarmo. Proč nás to baví právě takto? Těžko říct. Třeba vás nějaké důvody napadnou.
Běžný účet slouží jen k operativě. Všechno „navíc“ odložte na spoření, či do investic
Na běžném účtu bychom si měli nechávat jen to, o čem víme, že se během cirka jednoho týdne použije. Dostatečný obnos na inkaso, SIPO, trvalé příkazy, plus pravidelné nákupy. A zbytek by měl okamžitě putovat na spořicí účet nebo do investic.
V situaci, kdy jsou úroky celkem vysoké (jako je tomu i v roce 2023), se vyplatí založit termínované vklady - a v nich mít po delší dobu peníze s garantovaným úročením, ale i s garantovanou návratností. Na spořicím účtu vždycky ponechte alespoň tři měsíční příjmy, abyste byli připraveni na výpadky (neschopenka, výpověď z práce, méně zakázek u OSVČ), případně na neplánované výdaje, včetně pokut, třeba za špatné parkování.
Spořicí účet se vyplatí vybrat u banky, která umí nejen vysoké úročení, ale i okamžité platby. Jedině tak totiž budete mít peníze ze spořicího účtu okamžitě k dispozici. Kdy se peníze hodí okamžitě? Třeba při neplánovaném nákupu, který převýší zbývající částku na běžném účtu. Ale cena nabízená obchodníkem se v dané situaci vyplatí.
Kolik do spoření a kolik do investic? Poradí jednoduché pravidlo
Podle čeho se rozhodovat, co by mělo zůstat na spořicím účtu, a co raději nasměrovat do investic? Vždycky se řiďte myšlenkou, že peníze v investici mohou nejen vydělávat, ale i ztrácet svou hodnotu. To je smutná realita, která investování také provází. Důležitý je pak konečný výsledek, jak se investovaná částka zhodnotila za třeba 30 let - po očištění o všechny poplatky a inflaci.
Ale zpět k rozhodování. Do investic by mělo směřovat to, co si můžete dovolit ztratit. Jistě víte, že vklady v bankách jsou pojištěny do 100 000 euro. V investicích nic takového neplatí. Ale i tak se dá investovat ziskově. Nejlépe pod vedením zkušeného odborníka. O odbornících v některém z dalších článků (jak je poznat a rozlišit od sebe jejich role na finančním trhu).
Proto byste měli investovat vždycky jen tu část měsíčního příjmu, jejíž dlouhodobá nedostupnost vás nijak neohrozí. A neohrozí vás ani případné snížení hodnoty nebo dokonce ztráta (části) investice. Že to bez diverzifikace nepůjde, je též obecně známým faktem.
Investovat vás nikdo nenutí. Ale spořicí účet by se fakt hodil! Proč?
· Odkládanou částku jen tak neutratíte - než na ni dokážete sáhnout, musíte ji ze spořicího účtu napřed stáhnout. A to už se nedělá tak bezhlavě jako máchání platební kartou nad terminálem na pokladně nebo v e-shopu.
· Účtů můžete zřídit víc - a na každém spořit na něco jiného.
· Spousta spořicích účtů je zdarma, bez poplatků.
· Když se něco pokazí, máte kam sáhnout - a ani nemusíte (s pokutami) rušit termínovaný vklad. Ten je sice fajn, ale v něm byste měli mít jen ty peníze, které nebudete po celou dobu jeho trvání potřebovat.
· Ze spořicího účtu máte pasivní příjem - banka si vydělá tak jako tak. Když ale peníze přesunete na spoření s úrokem, připravíte ji o kousek výdělku. A přesměrujete ho k sobě. Bez práce, jen za založení účtu a přesměrování části peněz sem.
