Článek
Co vlastně znamená důstojná mzda
Ptali jste se někdy sami sebe, jestli je normální muset počítat každou korunu, přestože máte práci na plný úvazek? Jestli je běžné jet jednou za rok dovolenou nebo jestli by člověk měl mít možnost aspoň něco málo ušetřit z každé výplaty?
Jestli tímto směrem někdy přemýšlíte (a jsem si jistá, že ano), pak se pohybujete v tématu takzvané minimální důstojné mzdy.
Důstojná mzda je takovou odměnou za práci na plný úvazek, která vám zajistí dostatek financí pro život odpovídající základnímu standardu ve společnosti. Nejde samozřejmě o žádný luxus – mluví se o částce potřebné na pokrytí běžných výdajů za jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání, volný čas a malou finanční rezervu.
46 tisíc korun v ČR (v Praze a Brně 54 tisíc)
V roce 2024 se minimální důstojná mzda dostala na 45 865 Kč hrubého měsíčně pro většinu ČR. V Praze a Brně dosahuje (kvůli vyšším nákladům na bydlení) dokonce 53 953 Kč hrubého za měsíc.
Co je to za číslo a odkud je? Najdete jej (již několik let) na stránkách projektu DůstojnáMzda.cz (se zkratkou MDM). Mzdu stanovují podle nákladů na minimální důstojný život, každoročně ji aktualizují.
Takže, na rozdíl od statistických ukazatelů, jako je průměrná či minimální mzda, se zaměřuje MDM na reálné životní náklady a kvalitu života pracujících lidí.
Co má pokrýt minimální důstojná mzda?
Odborníci spočítali měsíční výdaje průměrného člověka, který živí ještě další osobu (dítě či dospělého), pro rok 2024 podle níže uvedených výdajů. Všimněte si, že žádná z položek nepředstavuje luxus – jde o základní potřeby pro důstojný život ve 21. století:
- bydlení včetně energií a služeb: 14 373 Kč (v Praze a Brně 20 076 Kč)
- potraviny: 8 199 Kč (v Praze a Brně 8 443 Kč)
- oblečení a obuv: 1 496 Kč
- doprava: 1 846 Kč
- zdraví a hygiena: 1 412 Kč
- telekomunikace: 1 323 Kč
- volný čas a vzdělávání: 3 996 Kč
- úspory pro případ neočekávaných výdajů: 4 856 Kč.
Tvrdá realita českého pracovního trhu v číslech
Pro srovnání: statistická průměrná mzda v ČR (na kterou většina národa nedosáhne) jen těsně překračuje hranici důstojnosti, což přesně ilustruje, jak vysoké procento lidí zůstává pod touto hranicí. Medián mezd ve 4. čtvrtletí roku 2024 byl jen 41 739 Kč.
Připomeňme, že medián mezd se nachází v tom bodě, kde je přesně polovina výplat vyšších a druhá polovina výplat nižších, než je ta mediánová.
Pohled na českou realitu je tristní, jistě s ní má valná část z vás své neblahé zkušenosti:
- pod hranicí minimální důstojné mzdy se nachází 63 % všech zaměstnanců (v Praze a Brně 59 %)
- v absolutních číslech jde o přibližně 2,5 milionu pracujících
- ženy jsou na tom výrazně hůř – nedostatečný příjem má 72 % pracujících žen oproti 65 % mužů
- ve veřejném sektoru nedosáhne na důstojnou mzdu 56 % zaměstnanců, v soukromém 65 %
- z mladých lidí do 35 let pobírá důstojnou částku jen 32 % v celém Česku (v Praze a Brně 35 %).
Krize bydlení situaci ještě zhoršuje
Ačkoliv minimální důstojná mzda postupně roste, problém s dostupností bydlení se tím neřeší. „Když chce člověk v současném systému stabilní bydlení, je jedinou cestou vlastnické bydlení. Ochrana nájemníků je extrémně nízká,“ upozorňuje Lucie Trlifajová z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Prohlubuje se nerovnost mezi majiteli nemovitostí a lidmi v nájmu. Trend rozevírání nůžek navíc zrychluje a „většina státních opatření nerovnosti akceleruje,“ dodává Trlifajová.
Alarmující je i fakt, že 46 % nájemníků má smlouvu nejvýše na dva roky, a to v kombinaci s nízkými příjmy mnohdy vytváří existenční nejistotu.
Například…. i při dosažení minimální důstojné mzdy v Praze by si samostatný zájemce mohl dovolit hypotéku pouze ve výši 3,5 milionu korun, domácnost s příjmem a rodičovskou pak 4,7 milionu. To podle aktuálních nabídek z realitního trhu stačí jen „na bydlení ve sklepě či před rekonstrukcí“. Na pořízení standardního sedmdesátimetrového bytu je dnes potřeba více než třináct ročních výdělků.
Proč by nás to mělo zajímat všechny?
Nedostatek financí má dopady na celou společnost:
- lidé upadají do dluhových pastí kvůli chybějícím finančním rezervám
- pracující jsou nuceni obětovat volný čas a rodinný život ve prospěch další práce
- dlouhodobá ekonomická nejistota vyvolává zdravotní a psychické problémy
- frustrace z pocitu, že jejich problémy nikdo neřeší, vede ke ztrátě důvěry v politický systém
- ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně na různé regiony a brzdí rozvoj lokální ekonomiky
- nízké mzdy znamenají vyšší výdaje veřejných rozpočtů na sociální transfery.
Co s tím můžeme udělat?
Když téměř dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou na částku, která by jim zajistila základní materiální standard, nejde o individuální selhání, ale o systémový problém. Ten nelze vyřešit jen individuálním úsilím nebo hesly o „vyšší produktivitě práce“.
Řešením musí být kombinace opatření na úrovni trhu práce, daňového systému i bydlení. Dokud nenajdeme způsob, jak zajistit důstojnou odměnu za práci většině zaměstnanců, budeme jako společnost platit vysokou cenu v podobě vzrůstající frustrace, nejistoty a prohlubující se nerovnosti.
Odborníci z platformy MDM navrhují několik konkrétních kroků, které by mohly situaci zlepšit:
- posílení odborové organizovanosti a rozšíření kolektivních smluv
- zakotvení důstojného ohodnocení při veřejných zakázkách a v dotačních programech
- nastavení důstojných platových podmínek ve veřejné sféře
- stanovování minimálních a zaručených mezd s přihlédnutím k důstojnému minimu
- daňová reforma zohledňující důstojný život
- rozšíření nabídky bezplatných či dostupných veřejných služeb a základních komodit
- přibližování sociálních dávek, které nahrazují mzdu, k výši důstojného minima
- adekvátní reakce na příchod pracovních migrantů zabraňující mzdovému dumpingu
- systematický tlak na zvyšování mezd, platů a dalších příjmů.
