V kterém kraji si lidé půjčují nejčastěji a kde je tomu naopak?

Díky půjčce předběhneme čas a kýžené věci nebo služby si užíváme o mnoho dříve, než by jinak bylo možné. Za takovýto časový posun ale musíme zaplatit, cenou je RPSN půjčky.

Podívejme se, v kterých krajích stojí lidé o půjčku častěji než v ostatních. Najdeme tu nějakou souvislost se schopností splácet?

Pokud byste čekali, že zájem o půjčku v krajích ČR přibližně kopíruje počty jejich obyvatel, půjde o očekávání mylné. Počty žádostí podaných z některých krajů sice odpovídají procentnímu zastoupení počtu obyvatel na celou ČR, ale některé kraje zcela vybočují.

Víc než počty obyvatel totiž půjčky kopírují výši příjmů a obecný postoj zde žijících sociálních skupin k penězům jako takovým. Často je prostě „jen“ o životní styl.

Teď už jistě tušíte, že z Prahy přichází menší procento žádostí o úvěr než je procento obyvatel ČR žijících v Praze (z celkového počtu obyvatel v ČR).

Zatímco v Praze žije 12,1 % obyvatel ČR, přišlo z tohoto kraje v lednu 2023 jen 7,8 % všech žádostí o půjčku. Jde o interní data srovnávače půjček Hyperfinance.cz. Žádosti byly podávány jak o půjčky nebankovní, tak i bankovní.

Ale který kraj je na opačné straně spektra? Odkud přichází nejvíce žádostí (v přepočtu na hlavu)? Je jím kraj Ústecký. Žije v něm sice jen 7,6 % obyvatel ČR, ale v lednu 2023 z tohoto kraje připutovalo téměř 12 % všech žádostí o půjčku. Ostatní kraje jsou mezi těmito dvěma extrémy.

Tabulka 1: Procentní podíl krajů na počtu obyvatel ČR a na celkovém počtu zaslaných půjček za leden 2023

Zdroj: Český statistický úřad a  Hyperfinance.cz, vlastní zpracování

V tabulce 1 uvádím detailní porovnání, kde u každého kraje vidíte procentní podíl obyvatel zde žijících a procentní podíl zaslaných žádostí o půjčku. Zde ze všech žádostí z celé ČR, odeslaných během ledna 2023.

V průměru se méně žádostí o půjčku (v porovnání s počtem obyvatel) zasílalo z kraje Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského a z kraje Vysočina, plus z již zmíněné Prahy. Po stránce příjmů tyto kraje ale nepatří k nejbohatším (s výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje). Spíše naopak. Jsou totiž na chvostu, co se výše průměrných příjmů týká.

V kraji Středočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Maravskoslezském vede Ústecký, jak už jsem napsala. Ve zbývajících krajích jsou podíly vyrovnané (rozdíle je tu do 0,5 procentního bodu). Zajímavostí pro vás může být fakt, že v kraji Ústeckém jsou třetí nejvyšší příjmy v ČR, po Praze a Středočeském kraji, přičemž tomu Středočeskému se téměř vyrovnají, a ještě v roce 2021 byly dokonce vyšší.

Ano, čtete správně, v Ústeckém kraji má domácnost v průměru téměř stejně vysoký příjem jako v kraji Středočeském. A mnohem vyšší než v kraji Jihomoravském, což je kraj, kde bychom čekali vyšší příjmy než právě na Ústecku. další informace o průměrných příjmech obyvatelstva krajů najdete na stránkách ČSÚ.

Ještě se podívejme, jak na tom koncem roku 2022 byla schopnost obyvatel jednotlivých krajů splácet své krátkodobé půjčky. Úvěrový barometr ukazuje, že souvislost se nalézt opravdu dá. Posuďte sami: zde je pořadí prvních pěti krajů s nejvyšším podílem obyvatel majících problémy se splácením:

Všech pět krajů najdeme ve skupince těch, co podílem na celkovém počtu zaslaných žádostí o půjčku převyšují podíl na celkovém počtu obyvatel celé ČR. Chyba jen na straně lidí? Těžko. Tady to zavání systémovými nedostatky trhu s úvěry.

Díky novému zákonu o spotřebitelském úvěru jsme sice ušli velký kus vpřed a situace se výrazně zlepšila, ale do stavu, s nímž bychom mohli být spokojení, má stále ještě daleko. I v nejbohatší Praze je téměř 6 % lidí, kteří mají problém se splácením běžné půjčky (netýká se hypoték).

Detaily v obrázku z Barometru úvěrového trhu. Ten vydávají dluhové registry BRKI, NRKI a REPI.

Obrázek: Podíl klientů s ohroženým krátkodobým dluhem, za 4. čtvrtletí roku 2022

Zdroj: CBCB.cz

I proto, co v mapě vidíte, se příště podíváme na téma: jak se dá předem poznat, jestli zvládnete splácet půjčku, o niž byste měli zájem.