Článek
Nedávno se naše klientky z domova pro seniory zúčastnily soutěže Šikovné ruce našich seniorů.
Soutěž se konala až v Lysé nad Labem. Pro nás ale žádná vzdálenost není překážkou. Když klienti chtějí jet, prostě jedeme.
Naše tři dámy přivezly na výstavu své počiny, malované tašky, pletené košíky a korálkové ozdoby. A zpět přivezly ocenění. Sladkou odměnu, pamětní list a hlavně radost a hrdost.
Když jsme si pak ocenění v domově připomínali, všechny tři byly skromné. „Ale vždyť byly hezčí výrobky než ty naše.“ Jenže já to viděla jinak.
Pro mě byly nejhezčí právě ty jejich. Protože za každým výrobkem byl příběh.
A pak přišla věta, která mě zarazila: „Víte, paní ředitelko, my jsme dřív taky nic nevyráběly.“
Přiznám se, že mě to překvapilo.
„Nás to tady prostě začalo bavit až tady. Člověk si zkusí něco, co nikdy předtím nedělal.“
Další klientka se usmála. „Vy jste nás dostali z postelí.“
Musela jsem se smát. „Nechceme být pasivní,“ dodala. „A když pak před sebou vidíme i naše nedokonalá dílka, máme z nich radost.“
A v tu chvíli jsem si uvědomila, že vůbec nejde o to, jestli je košík dokonale upletený.
Nebo jestli je taška namalovaná jako od profesionála.
Jde o to, že člověk tvoří. Že má chuť něco zkusit.
Že ráno vstane a těší se, co dneska vznikne.
Přiznala jsem se jim, že já sama na ruční práce moc nejsem. Že bych asi žádnou cenu nevyhrála. Jedna z klientek se na mě podívala a s naprostou jistotou řekla:
„Počkejte, až tady jednou budete bydlet. Taky uvidíte, co všechno budete chtít vyzkoušet.“
Rozesmály jsme se obě.
Nevím, jestli někdy budu plést košíky. A nejsem si úplně jistá, jestli bych zvládla umělecky vyzdobit tašku. Ale jednu věc už dnes vím.
Nikdy není pozdě objevit něco nového.
A možná právě to je jedna z nejhezčích věcí, které mě domov pro seniory naučil. Že člověk nemusí přestat objevovat jen protože zestárne. Naopak. Někdy právě tehdy objeví, co ho vlastně baví.
A jeden další příběh z Domova Sulická vám zase brzy povím…
Tyto příběhy se opravdu staly v Domově Sulická. Jen jména a některé detaily měním, aby zůstala zachována důstojnost našich klientů. Jinak je to život takový, jaký u nás každý den je. Někdy dojemný, někdy náročný a občas také docela šílený.
