Článek
Víte, ono to tak jednoznačné není. Já vím, je těžko soudit, když jste extrovert se spoustou přátel (nebo se jako extrovert aspoň na veřejnosti prezentujete). Jenže on člověk nemusí být extrémní introvert, ani extrémně podprůměrného vzhledu, aby měl problém. A věřte, že vím, o čem píšu. Stačí být prostě jen introvert a neumět se seznamovat. Psychiatrická diagnóza k tomu opravdu potřeba není. Ani hrb, nebo plešatost.
Pokud máte spoustu přátel, je i předpoklad, že kdybyste se náhodou nedokázala seznámit sama, přátelé pomohou. U introvertů to ale moc nefunguje. Přátelé většinou zmizí (hlavně u žen, chlapi často udržují přátelství aktivněji), když se provdají a pořídí si děti. Také, co si má svobodná holka o čem povídat se zaujatou maminou? O plenkách a příkrmech? U mě to aspoň takto zafungovalo. Kamarádky se vdaly a najednou měly úplně jiné zájmy, jiný svět.
A když přijdete do práce mezi samé ženy, tak pokud nehledáte ženskou, máte seznamování o dost těžší. Ne nemožné, ale těžké. A pokud už nemáte přátele, se kterými byste šla někam do společnosti, většinou jdete z práce rovnou domů. A jaká je šance, že vás osloví nějaký muž na ulici? Tedy pokud nevypadáte, jako modelka ze žurnálu. Nemyslím to jako stížnost. Ale jako dokreslení toho, že nic není černobílé.
Jak snadno nebo nesnadno se seznamují muži nevím, ale myslím, že to bude obdobné. Pokud není stavěný na to, aby oslovoval ženy na ulici, může dojít i k pocitu, že by musel mít prachy a vilu, aby si ho nějaká všimla. No, zlatokopka by si všimla určitě a ta by ho i sbalila sama.
Opravdu nevím, kde jste ale přišla na nesmysl, že svobodné ženy, které nikdy neměly dlouhodobý vztah jsou extrémně ošklivé, nebo/a nesnesitelné? Vůbec vás nenapadlo, že také mohou mít jenom smůlu? Že se třeba neumí seznamovat a nemají kupu přátel, jako vy? A seznamky to nijak neulehčí, protože z vlastní zkušenosti vím, že bez ohledu na vaše požadavky, naprostá většina odpovědí jsou nabídky nezávazného sexu, kolikrát i s fotkou vlastního nádobíčka. Nic pro ženu, která hledá skutečný vztah a blízkost.
Ale v jednom s vámi souhlasím stoprocentně. A to, že napřed dotyčný musí vědět, koho vlastně hledá, a pak teprve rozhodit sítě. Protože jinak se bude motat v balastu a ve finále nenajde nikoho. A muži bohužel velmi často razí heslo, že žena nad padesát, pro někoho už nad čtyřicet, je stará a nevzhledná. Takže jde především o to se smířit s tím, že když je mu přes padesát, o té třicetileté si prostě může nechat zdát a hledat ve svojí věkové kategorii. Samozřejmě není nemožné, najít si mladou a vůbec nemusí být hrbatá a s rohy (mě se vždy líbili chlapi o dvacet let starší, jen byli všichni zadaní a online seznamky, kde by se teoreticky mohl vyskytnout nějaký volný, tehdy neexistovaly). Jaká je ale reálná šance najít?
Jak to ale v reálu udělat a skutečně se seznámit s tou/tím pravým poradit nedokážu, protože neumím poradit ani sama sobě. Bohužel.
Ještě takový malý postřeh na závěr pro odlehčení. Za neúspěch v seznamování vždycky může žena. Když se ženě nedaří, ptá se sama sebe: „Co je se mnou špatně? Kde jsem selhala?“ Když se nedaří muži ptá se: „Proč jsou ženské tak vybíravé? Musel bych mít milióny a drahý bourák, aby mě nějaká chtěla. Je to jen jejich vina, že jsem sám!“
