Článek
Opravdu může být každý podnikatelem? Je to tak strašně snadné, aby stačilo jen potlačit vlastní pohodlnost? Tak proč všichni nepodnikají? Byli by přece v balíku. Nebo proč nepodniká aspoň většina? No, nepodniká. Ani u nás, ani v žádné jiné zemi na světě. Protože ti, co toto tvrdí, mají jen potřebu si honit vlastní ego a od reality jsou na hony vzdálení. Jsem přesvědčená, že s podnikáním je to stejné, jako se zpěvem. Být pracovitý je nutnost, ale musíte mít talent. Jinak skončíte maximálně jako vítěz Hvězdné pěchoty (Pro neznalé – Superstar). Rozdíl je ale v tom, že u Superstar jen utržíte ostudu, u podnikání často přijdete i o peníze. A to bolí, zvlášť, když nemáte na rozhazování. Tak co je tedy třeba, abych mohla začít podnikat a neskončila s holým zadkem?
- Podnikatelský záměr. Musím mít něco, v čem chci podnikat, co umím a mohu nabídnout. Něco,o co je na trhu zájem, abych si i se všemi odvody vydělala na slušné živobytí i dobrou účetní. Pokud tedy si netroufám dělat účetnictví sama, což by znamenalo zakoupit program a průběžně sledovat příslušné zákony. Ty jsou obvykle psané tak, aby jim ne každý rozuměl a nemáte - li zkušenosti, můžete také se zlou potázat při případné kontrole. Ale troufáte - li si, proč ne.
- Hodně podnikatelských záměrů (ne samozřejmě všechny) vyžaduje počáteční finanční vklad. Pokud je třeba, máte tuto částku? Jste ochotni se zadlužit a v případě neúspěchu přijít třeba i o střechu nad hlavou? Úspěch vám totiž nikdo nikdy nezaručí. Máte na to jít do rizika?
- Obchodnický talent. Je sice hezké něco umět, ale je také potřeba to umět náležitě prodat. Proto také nejspíš není dostatek řemeslníků. Šikovných chlapů je sice hodně, ne každý ale dokáže shánět kšefty. Třeba chodí na melouchy po známých, ale na víc si netroufá, protože se neumí sebeprezentovat. A můžete třeba vyrábět krásné židle, ale když nebudete mít odbyt, když je nebudete umět prodat, k čemu vám to je?
Z toho všeho mi vychází, že podnikání není žádná legrace. Zatímco pro jednoho může, stejně jako ten zpěv, být naprosto normální a přirozené, většina na to talent prostě nemá. Chce to umět si přiznat, že neumím všechno. Nemám sice talent na podnikání (nebo ten zpěv), ale umím zase něco jiného. Kdyby sebereflexe fungovala, neexistovala by Hvězdná pěchota a nebylo by tolik exekucí. Pokud se mnou někdo nesouhlasí, může samozřejmě napsat vlastní článek, kde objektivně rozebere proč podle něj všichni podnikat mohou. Jen to honění si ega netřeba.
Ještě bych chtěla přidat k šedé teorii vlastní zkušenost. Před lety jsem se nechala zlanařit na prodej kosmetiky. Přípravky se mi líbily, byla jsem nadšená, chtěla jsem to zkusit. Poctivě jsem si nakoupila vzorovou kosmetiku, abych měla co prezentovat, prostudovala jsem si, co se dalo a samozřejmě jsem si zařídila živnosťák. Pak došlo z teorie na praxi. Teoretik jsem skvělý, to ano… S prezentací ale byl problém. Zjistila jsem, že mám problém prezentovat cokoliv i před vlastní rodinou. Dopadlo to tak „tady je katalog, nechceš se podívat, jestli by se ti něco hodilo? Ne? Tak nic.“ Oslovit cizí lidi je pro mě téměř nepřekonatelný problém a přesvědčit je, aby si něco koupili už nepřekonatelné je. Skončila jsem polykáním antidepresiv a žaludečními vředy. Mám to zapotřebí? Nemám! Tím moje podnikání skončilo ještě rychleji, než začalo. Odešla jsem lehčí o pár tisícovek, u jiného podnikání to ale může být i podstatně víc. Takže sice bych mohla podnikat, nevydělala bych si ale ani na slanou vodu a ještě bych se pravděpodobně nedožila důchodu kvůli extrémnímu stresu.
Jedna známá právnička říkávala „kdo je neschopný, ať se nechá zaměstnat“. Neřekla bych to takhle natvrdo, protože každý je schopný na něco, ale na to podnikání to sedí. Když je někdo neschopný na podnikání, může být excelentní v něčem jiném a může být pro svého zaměstnavatele velkým přínosem. Nemá cenu to lámat přes koleno, protože podnikat může přece každý a skončit s obřími dluhy a na práškách.
