Článek
Staroměstské náměstí, jakožto jeden ze středobodů nejen Prahy ale i českých zemí, toho v jeho historii zažilo opravdu hodně. Oslavy, tryzny i popravy. Násilná smrt se udála i onen den, na který dnes vzpomínám. A nebyla jedna. 25. ledna 2023 zemřely slušnost a základní morální hodnoty. Zemřel i ten poslední odkaz listopadu 1989 a naděje, že to někdy v tomto státě bude vypadat lépe, než za posledních 30 let. Zemřely pravda a láska, zatímco lež a nenávist definitivně zvítězily.
Ten lednový podvečer se náměstí zaplnilo lidmi, kteří mají za jiných okolností plná ústa kritického myšlení. Nebylo to ani náznakem patrné. I s ročním odstupem je však na tehdejších fotografiích a videích vidět něco jiného - zfanatizovaný dav povětšinou zmanipulovaných osob, který čeká na své modly. Těmi modlami byli a jsou Petr Pavel a jeho žena Eva; pro nejen tehdy přítomné spoluobčany téměř zachránci demokracie.
Petr Pavel, člen Komunistické strany Československa, dle stále platného zákona 198/1993 organizace zločinné a zavrženíhodné. Bolševickou medaili Za službu vlasti vyznamenaný prolhaný lampasák a komunistický vojenský špión. Osmnáctiletí kluci utíkali v roce 1938 a 1939 z republiky mnohdy šílenými způsoby, aby mohli proti nastupující fašistické totalitě bojovat. Soudruh Pavel se rozhodl, že ve stejném věku se pro své osobní pohodlí a prospěch k jiné, ještě zrůdnější totalitě nejen přidá, ale bude ji udržovat v chodu a chránit se zbraní v ruce. Tak, jak to už dávno předtím udělal i jeho otec. Přidali se k těm, kteří dokonce ty skutečné hrdiny II. sv. války likvidovali jako nepohodlné osoby a nepřátele.
Eva Pavlová, členka Komunistické strany Československa, dle stále platného zákona 198/1993 organizace zločinné a zavrženíhodné. Ještě v roce 1989, kdy v lednu po pět dnů zdejší režim při Palachově týdnu mlátit své oponenty na Václavském náměstí a v létě lidé podepisovali petici Několik vět téměř veřejně, tato osoba studovala na politruka na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda. Aby ještě věrněji sloužila marxismu-leninismu, socialistickému zřízení a Sovětskému svazu a jeho okupační armádě.
Tím je pro slušné lidi o Petru Pavlovi a jeho manželce Evě řečeno vše podstatné. Ale ne vše.
V rozhovoru pro Aktuálně 8. června 2022 Petr Pavel prohlásil:
„…ale prostě jsem se cítil jako výsadkář, který chrání naši zemi.“ Ta jeho země, kterou chránil, byl totalitní komunistický koncentrační tábor, obehnaný na hranicích ostnatým drátem, který právě na těch hranicích střežila jeho Československá lidová armáda, ale s kulomety namířenými dovnitř.
Co o této osobě, která se chlubí tím, že ničila životy jiných, říkali tehdy na "Staromáku"?
Danuše Nerudová - „Pravda může porazit lež“. Neporazila. Jen díky jeho lžím o minulosti se Petr Pavel stal prezidentem. A taky díky penězům onoho miliardářského klubu, který jej na Hrad vyslal.
Zdeněk Svěrák - „Ať je na Hradě strážce hodnot mistra Jana Husa“. Komunista Svěrák se nedočkal. Jan Hus pro pravdu umřel. Petr Pavel se naopak jako aktivní člen KSČ podílel na pronásledování a likvidaci těch, kteří v pravdě a pro pravdu chtěli žít. Miluji Cimrmana, vyrostil jsem na něm, ale větší protimluv Z. Svěrák asi v životě nevymyslel.
Na závěr k tomuto smutnému výročí citát z již nevím jaké internetové diskuse:
„Nemyslím si, že by Pavel byl špatným prezidentem, ale z principu nebudu volit někoho, kdo se v dobách bolševismu znečistil tím, že dělal tomu režimu vojáka z povolání. Nic proti lidem, kteří tu práci šli dělat po roce 1989. Nic proti těm, kteří tu službu vykonávají pro demokratický stát a pro demokratický režim. Ale za socialismu byly armády všech satelitů Sovětského svazu pouze služkami ruského imperialismu. Toho imperialismu, který nyní vraždí na Ukrajině. Přesně tomu pan Pavel dobrovolně sloužil. Že tehdy nic takového nevypuklo, to byla jen náhoda, ale on sloužil k tomu, aby přesně na tohle byla Moskva připravena. Varšavské smlouva byla jen rozšířený Sovětský svaz. A Sovětský svaz bylo jen rozšířené Rusko. A vzhledem k tomu, že my jsme byli zeměpisně přímo u hranic obou bloků, tak Moskva s námi počítala jako s vojskem do prvního sledu a počítala s tím, že by nás osmdesát procent v tom prvním sledu padlo, než by oni ve druhé sledu přišli z východu. A tomu sloužil každý, kdo tu práci vzal dobrovolně. Vojáci základní služby na výběr neměli. Vojáci z povolání však ano. Mohli místo toho jít dělat jakoukoli jinou práci, ale vybrali si tuhle. Vybrali si práci spojenou s přisluhováním našim okupantům.Nikoho takového volit nebudu.“ Amen.
Lžete si doma navzájem?
Jestliže je Vaše odpověď ne, tak potom nechápu, proč takové jednání akceptujete od těch, kterým dáváte možnost rozhodovat o chodu a budoucnosti tohoto státu. O funkci prazidenta to platí dvojnásob.
