Hlavní obsah

Česko za časů Fialy. Ústavní soud - bezmocní mocní, nebo skutečné temno?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: autor: Millenium187, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Deed

Tvrdí-li soudce Ústavního soudu, že v Česku jsou mocnější lidé, než je on sám, měli by občané zpozornět. A skutečně se začít ptát nahlas, jaký má ta hra na právní stát smysl a proč se na ní podílet.

Článek

Na svém profilu v několika větách popisuji, co jsem zač; jakým směrem se ubírá mé vidění světa. V té souvislosti musí být jasné, že z mé účasti na krátké besedě s nedávno nominovaným soudcem Ústavního soudu prof. JUDr. Zdeňkem Kühnem, Ph.D., LL.M., S.J.D., nemohlo vzejít nic dobrého. Již jen z toho důvodu, že tento soudce a vysokoškolský pedagog nejen přiznává, že byl de facto žákem Zdeňka Jičínského, ale vysloveně se k odkazu toho stalinisty hlásí. Jste-li mladší a toto jméno Vám nic neříká, nebo jste zapomněli, jakou bohužel nesmazatelnou stopu jeho celoživotní bolševické přesvědčení v českém právním řádu zanechalo, doporučuji článek Miroslava Vodrážky „Právo a moc - čtrnáct technokratických zastavení Zdeňka Jičínského“. Možná některým z Vás otevře oči.

Ale zpět ke zmíněné besedě. Jedna z otázek, kterou jsem měl možnost prof. Kühnovi položit, zněla takto:" Pane profesore, v souvislosti s právem, s pojmem právní stát a v justici obecně, se často používá výraz ‚spravedlnost‘. Dokonce máme Ministerstvo spravedlnosti. Jste momentálně jedním z patnácti nejmocnějších lidí v tomto státě a člen nejdůležitější soudní instituce, proto mne zajímá Vaše osobní definice nebo výklad onoho slova".

Po pravdě jsem nějakou odpověď očekával. Ať již z pohledu Aristotela, Starého nebo Nového Zákona, Kanta či z jiného směru. Bohužel jsme se já i ostatní účastníci dočkali pouze neurčitého vyjádření ve smyslu, že nám prof. Kühn nechce vnucovat jeho pohled. Což je velmi zvláštní již z čistě pragmatického přístupu, že si ho ze svých daní platíme, ale nemáme právo vědět, na základě jakých aspektů bude dalších deset let rozhodovat. Snad to ví alespoň senátoři a prezident.

Důvodem k napsání toho článku však byla první část jeho odpovědi na můj dotaz. Profesor Kühn prohlásil, že považovat jej za jednu z patnácti nejmocnějších osob v Česku je omyl a že je chyba nějakou zázračnou moc přisuzovat Ústavnímu soudu obecně. Že podle něj jsou daleko mocnější jiní ústavní činitelé, jako předseda vlády, prezident, předseda Senátu, nejvyššího soudu a jiní. A že občané vůbec mají velmi malou představu o tom, jakou moc mají, a nyní budu citovat, „různí miliardáři, jejichž jména lidé ani mnohdy neznají“. Na besedách tohoto typu, navíc bez přítomnosti kamer, není možnost s takovým prohlášením polemizovat. I když výkřiky „fuj“, „hanba“ nebo alespoň dupání nohou by nebyly od věci. Jestli si říkáte proč, tak tento článek je určen právě Vám.

Není třeba dlouze citovat Ústavu nebo zákon o Ústavním soudu. Naprosto dostačuje navštívit internetové stránky této instituce, kde je vše přehledně a ve zkratce popsáno pod názvem Postavení a pravomoci Ústavního soudu. Z dvanácti kompetencí ÚS tam zmíněných zvýrazním tyto:

Ústavní soud podle čl. 87 Ústavy rozhoduje:

o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,

o zrušení jiných právních předpisů (např. nařízení vlády, ministerských vyhlášek, obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů) nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo se zákonem,

o ústavní stížnosti právnických nebo fyzických osob proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do jim ústavně zaručených základních práv a svobod,

o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky,

o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.

Pokud tedy na ÚS přijde podání, může jeho plénum či senát rozhodnout o zrušení kteréhokoliv zákona se zdůvodněním, že je v rozporu s ústavním pořádkem. A nebude proti tomu odvolání. Pošle-li například skupina senátorů podání vůči zákonu č. 586/1992 Sb. o dani z přijmu a ÚS jej zruší (proč? protože může!), tak v tom okamžiku přestane platit povinnost daňových odvodů a nikdo, ani předseda vlády ani prezident nebo jiný soud, s tím nic neudělá. Přesto profesor Kühn tvrdí, že předseda vlády je mocnější. I když je to on, který může zrušit jakékoliv rozhodnutí vlády jako protiústavní a ne naopak. Kdo je tedy ten mocný? Dělal z posluchačů doslova hlupáky záměrně, nebo má opravdu informace o nějakých silách v pozadí? Je skutečně jeden ze soudců Ústavního soudu přesvědčen, že nějací temní miliardáři mohou v České republice rozhodovat o rozpuštění politické strany nebo dokonce o odvolání prezidenta? Protože přesně tohle on řekl. Jestliže on tyto pravomoci má a tvrdí, že je někdo mocnější, musí mít taková osoba pravomoci minimálně totožné.

V případě, že se Vám výše uvedené vyjádření profesora Kühna nezdá naprosto šílené, tak se prosím nedivte, jak to v tomto státě vypadá a o čem všem se každý den dočítáte v novinách. Komu není rady, tomu není pomoci.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz