Článek
Chlapec z konce světa
Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil roku 1834 v sibiřském městě Tobolsk. Dodnes se historici přou, zda byl čtrnáctým, šestnáctým nebo dokonce sedmnáctým dítětem v rodině. Jeho matka později žertovala, že už dávno přestala počítat.
Rodinu zasáhla tragédie. Otec oslepl a přišel o práci, později vyhořela rodinná sklárna, která je živila. Zdálo se, že Dmitrijův život skončí stejně nenápadně, jako začal.
Jenže jeho matka odmítla kapitulovat.
Prodala téměř vše, co měla, a vydala se s mladým Dmitrijem na cestu dlouhou tisíce kilometrů přes Rusko, aby mu zajistila vzdělání. Krátce poté zemřela. Její poslední slova synovi údajně zněla:
„Vytrvej. Pracuj. Hledej pravdu.“
Tato věta ho provázela celý život.
Muž s vlasy, které děsily profesory
Mendělejev byl známý nejen svým intelektem, ale i vzhledem.
Nosil dlouhé neupravené vlasy a plnovous, takže připomínal spíše proroka než univerzitního profesora. Vyprávělo se, že se stříhal jen jednou ročně.
Když přijel na vědeckou konferenci, někteří účastníci si mysleli, že jde o nějakého excentrického umělce nebo tuláka.
Ve skutečnosti patřil k nejchytřejším lidem své doby.
Sen, který změnil chemii
Nejslavnější historka o Mendělejevovi zní téměř neuvěřitelně.
V roce 1869 se snažil uspořádat všechny známé prvky podle jejich vlastností. Dny a noci přesouval kartičky se jmény prvků po stole.
Pak údajně usnul.
A ve snu prý spatřil uspořádání, které hledal.
Po probuzení okamžitě načrtl první verzi periodické tabulky.
Sám později napsal:
„Ve snu jsem viděl tabulku, kde všechny prvky zapadly na své místo.“
Nikdo už dnes neví, nakolik je příběh doslova pravdivý, ale legenda přežila více než 150 let.
Odvážná prázdná místa
To nejgeniálnější na jeho tabulce nebylo samotné uspořádání prvků.
Mendělejev si všiml, že některé pozice zůstávají prázdné.
Místo aby je zaplnil násilím, nechal je volné.
Tvrdil, že jednou budou objeveny nové prvky, které přesně zapadnou právě tam.
A nebyla to jen domněnka.
Popsal jejich vlastnosti, hustotu, hmotnost i chemické chování ještě dříve, než existovaly.
Když byly později objeveny prvky gallium, skandium a germanium, ukázalo se, že jeho předpovědi byly až děsivě přesné.
Vědecký svět oněměl.
Vědec, který zkoumal i vodku
Kolem Mendělejeva koluje jeden z nejznámějších ruských mýtů.
Říká se, že právě on stanovil ideální sílu vodky na 40 % alkoholu.
Ve skutečnosti je to spíš legenda než fakt.
Pravdou ale je, že se zabýval studiem směsí alkoholu a vody a publikoval o nich odborné práce. To stačilo, aby se z něj časem stal neoficiální „otec ruské vodky“.
Ačkoli by se tomu nejspíš sám zasmál.
Láska, kvůli které porušil zákon
Mendělejev nebyl jen vědec.
Byl také člověk s bouřlivým osobním životem.
Když se zamiloval do mladé umělkyně Anny Popovové, rozhodl se rozvést se svou první ženou. Jenže tehdejší ruské zákony stanovovaly dlouhou čekací dobu před dalším sňatkem.
Mendělejev čekat nechtěl.
Oženil se dříve.
Vznikl obrovský skandál, do kterého se zapojila církev i státní úřady.
Když se car dozvěděl, že jeden vysoký úředník označil vědce za bigamistu, údajně odpověděl:
„Mendělejev má dvě ženy. Já mám jen jednoho Mendělejeva.“
Zda tato věta skutečně zazněla, není jisté. Ruští historici ji však citují už více než sto let.
Nobelova cena, která nikdy nepřišla
A teď přichází největší ironie.
Mendělejev byl na Nobelovu cenu nominován opakovaně.
Mnozí vědci považovali jeho práci za jednu z nejvýznamnějších v dějinách chemie.
V roce 1906 měl k ocenění velmi blízko.
Jenže proti němu vystoupil vlivný švédský chemik Svante Arrhenius.
Mezi oběma vědci panovaly dlouhodobé spory. Mendělejev totiž veřejně kritizoval některé Arrheniovy teorie.
Arrhenius měl v Nobelově systému značný vliv a podle historiků skutečně přispěl k tomu, že ocenění získal jiný kandidát. Není však úplně přesné tvrdit, že Mendělejeva zablokoval při všech devíti nominacích.
O rok později už bylo pozdě.
Mendělejev zemřel v roce 1907.
Nobelovu cenu nikdy nedostal.
Prvek číslo 101
Historie mu však nakonec dala satisfakci.
V roce 1955 byl objeven nový chemický prvek.
Vědci ho pojmenovali po muži, který kdysi uspořádal celý chemický svět.
Dostal jméno Mendelevium.
Je to možná větší pocta než jakákoli medaile.
Zajímavosti na závěr
- Byl posedlý výrobou kufrů a ve volném čase je vlastnoručně vyráběl.
- Zajímal se o meteorologii a jednou vzlétl v balonu, aby pozoroval zatmění Slunce.
- Pomáhal modernizovat ruský průmysl i školství.
- Jeho periodická tabulka je považována za jeden z nejdůležitějších vědeckých objevů všech dob.
- Mnozí historici vědy se dodnes domnívají, že patří mezi nejvýznamnější osobnosti, které Nobelovu cenu nikdy nezískaly.
Baví vás zapomenuté lidské osudy, historické záhady nebo napínavé příběhy z minulosti? Další autorské texty a medailonky, které se na Seznam Médium nevešly, najdete na mém osobním blogu.
A tak zůstává zvláštní paradox dějin: muž, který dokázal předpovědět existenci dosud neznámých prvků, nedokázal předvídat jediné – že nejprestižnější vědecké ocenění světa mu navždy proklouzne mezi prsty.
„Přestože Dmitrij Mendělejev Nobelovu cenu nikdy nezískal, jeho periodická tabulka prvků je dodnes považována za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v dějinách lidstva.“
Zdroje a doporučená literatura
- Encyclopaedia Britannica – životopis Dmitrije Mendělejeva:
- Encyclopaedia Britannica – prvek mendelevium (Md), pojmenovaný na jeho počest:
- Mendeleiev.org – podrobný rozbor Mendělejevových předpovědí dosud neobjevených prvků:
- Přehled Mendělejevem předpovězených prvků (gallium, germanium, skandium aj.):
- Biografické informace a historie vzniku periodické tabulky
