Článek
Když jsem nastupovala jako letuška, byla jsem přesvědčená, že nejtěžší budou turbulence, dlouhé noční směny nebo změny časových pásem. Ve skutečnosti mě ale nejvíc překvapili samotní cestující. Každý let je jiný a každá země jako by si na palubu přinesla vlastní atmosféru. Neberte to jako neměnné pravidlo – výjimky existují vždy. Přesto se po letech létání některé situace opakují tak často, že se nad nimi usmívá snad každá letuška.
Lidé se mě často ptají, jestli opravdu poznáme, odkud cestující pochází. Ne vždy, ale mnohdy ano. Nemusíme slyšet ani jediné slovo. Někdy napoví způsob, jakým nastupují do letadla, jindy to, jak komunikují s posádkou nebo jak reagují během letu.
Britové patří podle mých zkušeností mezi nejzdvořilejší cestující. Když se něco nepovede, často se omlouvají skoro víc než my. I reklamaci začnou větou: „Promiňte, že obtěžuji.“ Člověk má pak chuť omluvit se jim za to, že se omlouvají.
Italové naopak přinášejí na palubu spoustu energie. Povídají si, smějí se a gestikulují tak živě, že člověk občas získá pocit, že letadlo je jejich obývací pokoj. Když je požádáme, aby se připoutali nebo zůstali sedět, většinou vše přijmou s úsměvem a dobrou náladou.
Američané bývají velmi otevření. Zajímají se o naši práci, ptají se, kolik hodin ještě poletíme nebo jak často jsme doma. Za každou službu poděkují a není výjimkou, že po přistání přijdou osobně pochválit posádku. Takové chvíle vždy potěší.
Němci mají rádi pořádek. Palubní vstupenku mají připravenou dlouho před nástupem, zavazadla splňují předepsané rozměry a bezpečnostní instrukce poslouchají opravdu pozorně. Pokud dojde ke zpoždění, zajímá je hlavně přesná informace a nový čas příletu.
Francouzi si potrpí na pohodlí. Často řeší kvalitu kávy nebo občerstvení a nebojí se říct svůj názor. Když jsou spokojení, bývají velmi milí. Když ne, umí svou nespokojenost sdělit kultivovaně, ale naprosto jasně.
Češi jsou zvláštní směs rezervovanosti a humoru. Na začátku letu působí často nenápadně, ale během cesty se uvolní. Jen málokdo si však řekne o další pití. Mnozí raději dvě hodiny přemýšlejí, jestli mohou zazvonit na obsluhu, než aby nás opravdu zavolali.
Skandinávci patří k nejklidnějším cestujícím. Sednou si, vytáhnou knihu nebo sluchátka a téměř o nich nevíme. Pokud něco potřebují, požádají tiše a vždy poděkují.
Naopak větší rodiny z Blízkého východu často cestují společně. Děti pobíhají mezi příbuznými, všichni si povídají a sdílejí jídlo i zážitky. Pro posádku je to náročnější na organizaci, ale zároveň bývá na palubě velmi přátelská atmosféra.
Cestující z mnoha asijských zemí bývají mimořádně ohleduplní. Pozorně sledují pokyny posádky, málokdy porušují pravidla a za každou drobnost několikrát poděkují. Po náročném letu je taková zdvořilost opravdu příjemná.
Existují ale věci, které spojují úplně všechny národnosti. Jakmile letadlo dosedne na ranvej, vždy se najde několik lidí, kteří si okamžitě odepnou bezpečnostní pás a snaží se vytáhnout kufr z přihrádky, přestože letadlo ještě ani nezastavilo. Zdá se, že závod o první místo u východu je skutečně mezinárodní disciplínou.
Stejně známý je boj o loketní opěrku. Dva cizí lidé vedle sebe sedí několik hodin a oba předstírají, že jim na ní vůbec nezáleží. Ve skutečnosti probíhá tichý souboj, ve kterém se lokty nenápadně posouvají sem a tam.
Úsměvné bývají také chvíle před podáváním občerstvení. Někteří cestující usnou přesně pět minut před příjezdem vozíku. Když je necháme spát, po probuzení se diví, proč nic nedostali. Když je vzbudíme, omluvně se usmějí, ale zároveň je trochu mrzí, že jsme je připravili o odpočinek.
Po letech ve vzduchu jsem pochopila jednu věc. Národnost může napovědět, ale nikdy člověka úplně nevystihne. Největší vtipálek může sedět vedle nejtiššího pasažéra a ten, od kterého čekáte komplikace, vás nakonec překvapí svou laskavostí.
Práce letušky je především o lidech. Každý let přináší nové příběhy, úsměvné situace i nečekaná setkání. A právě díky nim člověk zjistí, že ať už cestující přiletěl odkudkoli, všichni mají společný cíl – bezpečně dorazit do své destinace a ideálně si z letu odnést i trochu dobré nálady.
