Článek
Česko má jeden z nejvyšších počtů vězňů v EU. Jiné státy zvládají zajistit vysokou bezpečnost při cca polovičních počtech vězňů.
Počty vězňů v Evropě
Jak jsme k tomu dospěli? Český „odezdi-kezdismus“. V 90tkách byla trestní represe dosti rozvolněná (eufemisticky řečeno), od roku 2002 naopak nastalo postupné a trvalé zpřísňování trestní represe, mj. častější ukládání nepodmíněných trestů a delších trestů po novém trestním zákoníku - a počet vězňů strmě rostl.
Růst počtu vězňů v Česku
Přísnější represe je super (nižší kriminalita), ale také má své náklady. Existuje optimální míra represe. Od určité úrovně se velmi dlouhé tresty nebo věznění bagatelních zlodějíčků prostě nevyplácí. V rozhovoru po skončení výzkumu na toto téma v r. 2016 jsem to shrnul slovy „Možná jsme to přehnali“.
Velké věznice vážou pracovní sílu tisíců lidí, kteří by jinde mohli pracovat produktivněji. V českém prostředí vězení zřejmě degraduje lidský kapitál pachatelů a zhoršuje jejích pracovní vyhlídky. Upozorním na originální práci Michaely Onuferové, která experimentálně zkoumala vliv vězeňské historie na pracovní vyhlídky vězňů: Uchazeči o práci, kteří dříve byli ve vězení, mají poloviční odezvu od firem, když reagují na inzerát, než uchazeči s „čistým“ životopisem.
I proto každý (nejen NERV) už léta doporučuje mj. náramky pro vězně. Bohužel 12 let od první snahy je zavést - stále nejsou (nedávno skončilo sedmé (!) výběrové řízení s dodavatelem systému náramků a probační a mediační služba s vítězem tendru pracuje na zprovoznění systému).
Doporučuje se posílit programy na zvýšení pracovní kvalifikace vězňů. Pro informaci, v Norsku vězení dokonce kauzálně zvyšuje pracovní výsledky vězňů, kteří předtím byli nezaměstnaní - jelikož procházejí těmito programy, které jsou v norských věznicích intenzivní.
Hlavně jsou ale třeba změny v trestní politice - revidovat trestní sazby, při ukládání trestů méně zohledňovat minulost pachatele a více závažnost skutku, dekriminalizovat neplacení alimentů … Viz rozhovor s Jakubem Drápalem z naší katedry.
Současná vláda jedná: závazek provést změny zazněl jasně, pracovní skupiny fungují, mají výstupy a návrhy. Jen je dotáhnout do konce.
Samostatnou kapitolou je zcela excesivní represe vůči drogám. Statistiky stranou - nejpřesvědčivější byl příběh v nedávných 168 hodin: Pěstitel konopí dostal 9 let a stráví v cele víc let než jeho spolunocležníci odsouzení za zabití. To se vzpírá jakémukoli rozumnému zdůvodnění i prostého chápání spravedlnosti.
Drogová represe odklání síly policie od „pomáhat a chránit“, plní věznice a výrazně ani nesnižuje spotřebu. Jasné doporučení je: u konopí legální, regulovaný, zdaněný trh. Racionální promyšlený plán připravený týmem odborníků z adiktologie, práva a ekonomie (bylo mi potěšením se na něm podílet) leží už nějaký čas na stole; opět - stačí jen implementovat.
Regulace konopí je prorůstová i tím, že nový legální trh nahradí dnešní černý s neefektivními náklady a nízkou přidanou hodnotou. Otevírají se tak i byznysové příežitosti, zejména až pokročí legalizace v dalších státech (Německo od 1.4.2024, byť zatím omezeně).
Většina navrhovaných opatření ani nevyvolává zásadní kontroverze, na mnohých se již pracuje. I ohledně legalizace konopí je poměrně široká shoda, záměr nesmyslně blokuje jen KDU-ČSL. Záměrem NERVu bylo tyto pozitivní reformy v trestní politice podpořit z míst, odkud by to typičtí aktéři trestní politiky - justice, policie, sociální pracovníci atd. - zřejmě nečekali. Trestní politika ale má své ekonomické náklady a dopady; chytřejší trestní politika přispěje i k ekonomické prosperitě Česka.
NERV - Prorůstová opatření - trestní politika
Odkazy:
Detailnější rozhovor k tématu: kde je od všeho trochu: proč je i ekonomický problém, že v Česku je tolik vězňů, a jak to nejlépe řešit.
