Článek
Kritizovat vládu pomocí analýz, ať už z přesvědčení nebo čistě finančního zájmu, patří k demokracii. Ale ať už se jedná o složité statistiky nebo jednoduché propočty, mají být udělány poctivě a ne se zjevnou snahou dostat co nejbombastičtější číslo na clickbaitový titulek. A když někdo vytvoří ten druhý případ, překvapuje mě, jak snadno je ve veřejném prostoru brány za bernou minci.
Předevčírem se objevila například od Datarun tisková zpráva, která údajně mapuje denní ekonomické ztráty kvůli „snížení propustnosti stavebních povolení o polovinu“. Už jen titulek je zavádějící - vyvolává iluzi, že ke snížení propustnosti o polovinu došlo a jde o fakt. Hned z dalších řádků je jasné, že autoři toto prostě předpokládají. A popisují jen hypotetický, krizový scénář.
Cílem nového zákona a digitalizace bylo stavební řízení urychlit, takže počítání variantních krizových scénářů je užitečné cvičení. Proti tomu nic. Je třeba ho ale dělat s relevantními předpoklady, ne se záměrně extrémními předpoklady a vycucanými čísly. Natož bez toho, aby se autoři obtěžovali podrobně doložit, o jaká data a metodiku se opírají. To je absolutně neprofesionální. Tedy čistě k důvěryhodnosti a „expertnosti“ jejich tvrzení:
👉 Proklamovaná denní ztráta 770 milionů (či až údajně miliarda) se řádově liší od jiných existujících propočtů. Tím nejserióznějším je dopadová studie k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 (schválenému za Babišovy vlády), kterou vypracovala EEIP pod vedením kapacity, profesora Mejstříka. Dle ní zkrácení stavebního řízení o 1 rok přinese celkové ekonomické přínosy ve výši 7,1 miliard ročně, tedy cca 20 milionů denně. Spočívaly primárně v úspoře nákladů, urychlení výstavby a následných multiplikačních efektech. Obdobné by platilo - pouze záporně - pro prodloužení povolování. Což jsou velmi rozdílné částky oproti tomu, co říká Datarun, kdy opět nedodává relevantní podklady.
👉 Není autory vydefinováno, co znamená „propustnost stavebních povolení“ a jaká data používají pro mapování předchozích období, s kterými by bylo třeba srovnávat. Protože právě kvůli chybějící digitalizaci byla tato data vždy velmi roztříštěná po obecních úřadech a v rozdílných systémech. Kdy tento stav vedl mimo jiné k poptávce veřejnosti a podnikatelské sféry po novém stavebním zákonu a digitalizaci. Na otázku, „jak dlouho v průměru trvá povolení stavby“ dnes není bohužel možné dát uspokojivou odpověď, což je třeba změnit.
👉 Když ale spojíme údajnou 770 milionovou denní ztrátu se seriózním odhadem v RIA, můžeme zpětně dopočítat, s jakou délkou stavebního řízení autoři implicitně pracovali (aniž by si to uvědomili). Když zrychlení stavebního řízení o 1 rok přináší ekonomický benefit 20 milionů denně, a zpomalení hypoteticky zvažované Datarunem způsobí ztrátu 770 milionů denně, potom se stavební řízení prý prodlužuje o 38 let! A jelikož se jedná dle nich o výpočet „jen“ poloviční prostupnosti, tak Datarun nepřímo pracuje s předpokladem, že už nyní stavební řízení trvá 38 let, a nově budeme na 76 letech.
👉 Jsou zde i další faktické chyby. Uvádí například, že na zpracování žádosti podle nového stavebního zákona je 30 dnů. Přitom je to nyní po přechodné období 60 dnů, a to pokud je podání bezchybné a nemusí se vracet. Jde navíc o hrubé zjednodušení, protože různé kategorie staveb mají v novém stavebním zákoně lhůty jinak dlouhé (obvykle delší než 30 dnů) a existuje řada případů, kdy může dojít k jejich prodloužení, nebo mohou začít běžet od začátku.
👉 Autoři ignorují i praktickou realitu stavebních projektů. V jejich předpokladech by zpomalení povolovacího procesu způsobilo okamžitě pokles stavební produkce o polovinu. Doslova ze dne na den, protože píší „zaseknutí systému však bylo naplánováno na letní měsíce, kdy je každý den stavební produkce nesrovnatelně vyšší než v zimě“. Povolování staveb trvá měsíce i roky, ale pomalejší povolování projektů podaných v červnu a v červenci se hned v létě projeví v poklesu výstavby o polovinu? A kolik projektů „kopne do země“ hned po získání stavebního povolení?
👉 A zejména ignorují ekonomii. Předpokládají, že při hypotetickém povolení poloviny projektů stavební produkce klesne o polovinu, a jejich celá hodnota je počítána jako ekonomická ztráta. Opravdu se stavební sektor nijak nepřizpůsobí a „zatuhne“ na polovinu? Projektanti a architekti přestanou rýsovat polovinu nových projektů? Nárazoví stavební dělníci budou sedět na zadku a nepůjdou dělat něco jiného mimo stavebnictví? Firmy nepřesunou své zdroje k rychlejšímu dokončení projektů, které nestíhají, nebo k zahájení projektů, které mají předjednané? Nepoklesnou ceny, díky čemuž by si domácnosti a firmy objednaly více drobných stavební prací, které povolení nepotřebují?
👉 Zároveň se ukazuje, že nejvíce agendy úřadům u povolování staveb zabere v tuto chvíli „balík“ žádostí podaných před náběhem nového stavebního zákona k 1.7., nikoliv žádosti nové. Staré žádosti budou postupně schvalovány dál a v této chvíli nevíme, zda rychleji, nebo pomaleji než dříve. Proto je i zcela iluzorní hodnotit či dokonce vyčíslovat digitalizaci stavebního řízení měsíc po startu.
