Článek
Přínosy, kvůli kterým New York mýtné zavedl, jsou zřejmé: méně dopravních zácp a zrychlení dopravy tím, jak mýtné sníží počet aut a z vybraných peněz se bude investovat do zkvalitnění veřejné dopravy. (Od r. 2010 průměrná rychlost na Manhattanu klesla o 23 %.) Ostatně proto je systém veřejně prezentován jako „Congestion Relief“, tedy úleva od ucpané dopravy.
Placená zóna zahrnuje Manhattan od Central Parku dolů, ne však silnice po jeho obvodu. Mýtné pro auta činí $9 za den za vjezd do zóny ve špičce (Po-Pá 5-21 h, víkendy 9-21 h). Mimo špičku je výrazně nižší, $2.25. Nižší mýtné platí pro motorky, vyšší pro náklaďáky a autobusy.
Mapa placené zóny
Nepřekvapivě je zde řada výjimek a úlev: jedna pro lidi s nižšími příjmy, štědřejší pro rezidenty zóny s nižšími příjmy. Taxíky a Ubery neplatí mýtné za vjezd, ale přirážky $1.50 nebo 0.75 za jízdy v zóně. Neexistuje ale plošná sleva pro rezidenty zóny (jen pro ty s nižšími příjmy).
Shoda mezi ekonomy
Zavedení mýtného je vzácný moment, kdy politici naslouchají ekonomům a dělají to, co dle ekonomů zvýší blahobyt. V otázce prospěšnosti mýtného panuje v průzkumu top amerických ekonomů nebývale silná odborná shoda.
Postoje amerických ekonomů k výhodnosti mýtného
Z pohledu ekonoma si zaslouží pochvalu:
- Že v New Yorku mýtné vůbec zavedli.
- Výrazně rozdílné ceny ve špičce a mimo špičku. Mýtné řeší hlavně dopravní zácpy, tudíž by nemělo být celý den stejné. (Slyšíš to, Praho?)
- Že nezavedli výjimka pro rezidenty. Smyslem mýtného je zpoplatnění negativní externality a ta je stejná, ať auto řídí kdokoli.
Naopak problematické je
- Že není žádná sleva pro elektroauta (k zácpám přispívají stejně, ale generují menší externality jako hluk, emise).
- Obdobně že není příplatek pro velká SUV a pick-upy, u nichž všechny externality jsou horší (zácpy, emise, nehody).
Co mýtné přinese
New Yorku se nedá vyčítat, že by zavedl mýtné bez důkladných analýz - obstrukce odpůrců si vynutily detailní dopadovou studii, která nabobtnala na 958 stran.
Dle ní se očekává pokles najetých km po Manhattanu o 7-9 %, pokles počtu aut vjíždějících do Manhattanu o 15-20 %, a čisté příjmy přes 1 miliardu USD vyčleněných pro investice do veřejné dopravy.
Očekávané hlavní dopady mýtného v NYC
Důležité jsou i pozitivní dopady na kvalitu vzduchu v mýtné zóně. Oproti tomu logickou obavou bylo, že mýtné zhorší dopravu i vzduch v nejbližším okolí Manhattanu (Bronx). Zkušenosti z Londýna, Stockhlomu to ale nepotvrzují - část řidičů sice zónu objíždí přes okolní čtvrti, ale část prostě do zóny vůbec nejede - tedy ani přes okolní čtvrti.
Lze očekávat i dopady na realitním trhu: zhodnocení nemovitostí v srdci Manhattanu (kvalita života), pokles v předměstích (dojíždění autem se prodraží), časem asi i zhodnocení bytů podél zlepšených tras veřejné dopravy.
Trvalo to „jen“ 17 let
Zatímco ekonomické argumenty hovoří pro mýtné vcelku jasně, politika, to je jiné kafe. Zavádět mýtné je projekt pro politiky-maratonce. Snahy o zavedení mýtného v New Yorku sahají až do 30tých let. Moderní návrh předložil už v roce 2007 starosta Michael Bloomberg (ano, ten businessman a Republikán) - paradoxně ve stejném roce, kdy brzké zavedení mýtného v Praze ohlašoval primátor Pavel Bém. Nicméně odpor státu New York projekt zastavil.
Dnes spuštěný systém se prokousával schvalovacími procesy od r. 2017. Vidle do něj házeli hlavně sousední stát New Jersey a guvernérka státu New York Kathy Hochul (systém vyžadoval schválení státem). Výsledným kompromisem je dočasné snížení mýtného: místo původně navrhovaných $15 se nyní platí $9. Mýtné se bude postupně zvyšovat a plné výše dosáhně až v roce 2031. Stát si také vymínil silnější garance, že vybrané peníze půjdou na investice do veřejné dopravy.
Po Singapuru, Londýně nebo Stockholmu je mýtné v New Yorku je důležitým mezníkem ve snahách o racionální veřejnou politiku a zlepšení dopravy a kvality života ve městech. Jeho úspěch či neúspěch určitě ovlivní podobné snahy v jiných metropolích.
