Článek
Jak je důležité mluvit o problémech
Jistě se každému z nás mohlo stát, že jsme se cítili na dně, že jsme nevěděli kudy kam a nemohli najít řešení. Nikdo nás nechápe, nikdo nám nerozumí, nikdo neví, co nás trápí, nikdo nám nepomůže. Omyl, vždy se najde někdo, kdo vás může vyslechnout, kdo vás může podpořit, případně utěšit. Není ostudou říct si o pomoc, protože nežijeme na světě sami. Povím vám příběh jednoho nešťastného chlapce, teď už muže, který si o pomoc neřekl včas, a nechal situaci dojít tak daleko, že málem skončil špatně.
Jaké bylo dětství
Narodil se jako nejmladší ze tří sourozenců. Vyrůstal v rodině, kde se hodně cestovalo, hádalo a také pil alkohol. Od začátku byl problémové dítě, až později se zjistilo, že se jedná o poruchu pozornosti. Matka s ním později byla u psychologa i psychiatra a ten doporučil nasadit medikaci Ritalin. Ten bohužel začal způsobovat ztrátu zraku a začal mít zvláštní projevy v chování. Z těchto důvodů byl lék vysazen, ale to způsobilo další problémy. Začal mít abstinenční příznaky, být agresivní. Později se s tím tělo a mysl nějak srovnaly a chování se trochu ustálilo. V jeho 13 letech od rodiny odešel otec, a to kvůli závislosti na alkoholu. Obě jeho starší sestry už měly dávno své životy a bydlely jinde. O pár měsíců později jej opustila i matka, odložila chlapce k babičce a starala se o sebe a svůj nový vztah. Nezajímalo ji ani otce, co s tím klukem je, takhle to šlo pár týdnů, než se prostřední sestra rozhodla bratra doma navštívit, protože se jí dlouho nikdo neozýval ani nebral telefon, když zjistila, že tam není, byla v šoku. Nato jí matka sdělila, že má také právo na život. Když zjistila, že je u babičky, jela za ním, bratr se však domů vrátit nechtěl. Tak se domluvila s babičkou, že jí bude na brášku posílat nějaké peníze, než sežene lepší ubytování, aby pro něj mela zázemí. Po cca půl roce se tak stalo, sestra pro něj přijela a on s ní rád odešel. Takto se sestrou bydlel 5 let, než mu bylo 19 a našel si přítelkyni, ke které se následně odstěhoval. Naneštěstí pro něj jen jako andílek vypadala. Ve skutečnosti byla zlá, měla moc vysoké nároky, neuměla hospodařit s penězi, a tak to začalo. Začal si brát půjčky, které ale nezvládal splácet. Začaly se objevovat první známky psychických problémů, o kterých nechtěl mluvit.
Dospělost aneb když se problémy jen nabalují
Našel si několik různých prací, ať už v různých firmách jako operátor výroby, nebo jako seřizovač lisů. Nikomu se nesvěřil, že jej něco trápí, nebo že nezvládá splácet půjčky, a tak se tento problém neřešil. Když mu začaly chodit exekuce, z práce utekl, aby mu nic nebrali. Problémy se kupily i ve vztahu, a tak jednoho dne při večerní procházce narazil na „kamaráda“, který mu nabídl drogu. Jelikož měl předpoklad už z dětství následkem léku, dále byl frustrován a nevěděl, jak své problémy řešit, tak drogu okusil. Bohužel to dopadlo špatně a on do toho spadl naplno.
Nikdo zpočátku nic nepozoroval, bydlel různě po kamarádech, pracoval různě na brigádách, a problémy se jen a jen prohlubovaly. Později vše gradovalo, když si začal půjčovat „od kamarádů“. Po čase se začaly objevovat první náznaky, a to pohublost, třes v rukou a tiky a abnormálně dlouhý spánek. Jednoho dne se ale při práci na brigádě stalo, že spadl ze střechy z 9 metrů do kupky s hlínou. Měl v tu chvíli neskonalé štěstí, protože z jiných stran byl beton, z těch dalších plot, kdyby dopadl kamkoliv jinam, dnes by tu nemusel být. Jenže po hospitalizaci vše prasklo a ukázalo se, že je pozitivní na drogy. Při takových úrazech se při hospitalizacích dělají odběry a testy na alkohol a drogy.
Druhá šance
Naštěstí ten pád jako by tomu muži otevřel oči a začal se snažit z toho dostat. Snažil se najít si lepší práce, ale bez úspěchu, vždy to byly jen různé brigády na stavbách. Pro doplnění, ten chlapec je manuálně velice šikovný, dokáže ledacos opravit. Začal bydlet u jiných kamarádů, kteří na něj dávali pozor, aby do ničeho nic nespadl. Jak čas plynul, jeho stav se zlepšoval, postupně se i zlepšovaly ty brigády, a dokonce se mu po několika měsících podařilo najít vlastní bydlení.
Jelikož měl snahu se navrátit do normálního režimu, dostavil se na úřad práce, aby se zaevidoval jako uchazeč, aby si vyřídil nějaké dávky do doby, než si najde normální práci, a již dlouhou dobu je čistý. Bohužel, jak jednou člověk bere drogy, tak dostane doživotní nálepku, že je narkoman, a takovému člověku pak těžko někdo uvěří. Je to samozřejmě pochopitelné, protože člověk nemá nikdy jistotu, že do toho dotyčný znovu nespadne.
Ponaučení
Ještě jednou bych rád zdůraznil, jak je důležité mluvit o jakémkoliv problému. Pokud máte milující rodinu, případně opravdu dobré přátele, ti vás podrží. Nebojte se mluvit o čemkoliv vás trápí, možná si říkáte, že je to prkotina, nebo se naopak bojíte, že vás nikdo nevyslechne, tak věřte, že každý člověk je jiný, má jiné hodnoty a chápající člověk toto chápe a nebude vás zatracovat.
Je také důležité obecně říct, že ať už člověk spadne na dno, někdy nevlastní vinou, někdy vlastní vinou, měl by dostat druhou šanci. Jistě, v daném příběhu těžké dětství rozhodně neomlouvá fakt, že si drogu vzal, ale na druhou stranu nesuďme, protože nevíme, v jaké situaci se nacházel. Je důležité, aby i systém byl na tyto lidi připraven, a aby i podpora byla taková, že se člověk nebude bát problém řešit, byť pozdě. Také, když už se někdo odhodlá, a chce se opět začlenit, aby mu systém neházel klacky pod nohy.
Pokud máte v rodině někoho, kdo má podobný problém, nebo jakýkoliv jiný, vždy má řešení. Existuje mnoho různých organizací a neziskovek, které se zabývají různými formami pomoci. Pamatujte, nejste na to sami.
