Článek
Jak začal systém emisních povolenek a jaký měl vliv
Když v roce 2005 EU zaváděla tento typ povolenek, jejich cena byla z počátku cca 23€ za tunu oxidu uhličitého, nebo ekvivalentu oxidu dusného, případně perfluorovaných uhlovodíků. Toto opatření mělo za cíl vybrat od znečišťovatelů finanční prostředky, které se pak použily na zmírnění dopadů klimatických změn, či dekarbonizaci průmyslu a energetiky. Bohužel, cena povolenky v roce 2023 překročila 100€, což způsobilo dramatický nárůst cen všech dotčených sektorů, nicméně dnes se cena pohybuje okolo 70 €. Systém původně měl být vnímán jako nějaký trest pro znečišťovatele, ovšem ti tyto náklady promítnou do koncových cen. Výsledkem pak může být samozřejmě nárůst inflace. Jak se nás ale tyto povolenky tedy dotkly? V podstatě v téměř většině odvětví. Od zdražení energií, protože drtivá většina elektřiny byla vyráběna z fosilních paliv. Dále se to dost promítlo na cenách stavebního materiálu, produktech z těžkého průmyslu, a mnoha dalších oblastech.
Jen pro legraci jsem si nechal AI spočítat, jaký by měl teoretický dopad na ceny, pokud bychom dnes zrušili veškeré emisní povolenky. Elektřina by mohla zlevnit cca o 20-40 %, průmyslová odvětví v rozmezí 5-20 %, a potraviny, protože na ně povolenky nedopadají napřímo, tak jen drobně by zlevnily, zde se můžeme bavit o cca 1-5 %. Pro ilustraci přiložím vývoj inflace za Fialovy vlády, kdy činila za roky 2022-2024 celkem 28,4 %. V letech 2005-2021 byla kumulovaná inflace 38,4 %. Na odkaze je vidět i excelovská tabulka s inflací od roku 1989.
Co se ale chystá dalšího?
Mnoho z vás jistě zaznamenalo, že se chystá nový druh emisních povolenek, označených jako ETS2. EU odhaduje, že cena takové povolenky bude ve výši 45 €, ale záruky na tuto cenu nejsou. Může se stát, že se cena vyšplhá na 50, 70, nebo klidně i třeba 150 € za povolenku. Jak ale tato povolenka zatíží domácnosti? Skrze ceny plynu, paliv. Na webu kurzy je dnes kalkulačka, která po zadání vstupních údajů, vám ukáže konkrétní peněžní dopad na vaši domácnost. Jen pro ilustraci dám modelový příklad nízkopříjmové domácnosti, která má starší automobil na benzín, s ročním nájezdem 15000km a spotřebou 7 l / 100 km, dále mají plynový kotel, kterým topí, ohřívají vodu, a na plyn i vaří, jejich spotřeba bude řekněme 12 MWh za rok. Schválně dáme nějakou střední cenu, na kterou se poměrně rychle můžeme dostat na cenu 80 €. Taková domácnost pak ročně navíc zaplatí na plynu 4732 Kč navíc, a na benzínu pak 5181 Kč. Celkově roční náklad rodiny bude navíc 9913 Kč. Je pravdou, že pokud pobírá domácnost superdávku, pravděpodobně dojde k částečné kompenzaci, kdy dojde k navýšení části příspěvku na bydlení. Položme si otázku, co když se ale cena vyšplhá, i přes slibované kontrolní mechanismy, na cenu přes 200€?
Jenže tohle byl jen přímý vliv. Dále musíme uvážit vliv nepřímý, což bude mít za následek zdražení služeb a produktů, protože zdraží přeprava zboží, zdraží některé výrobky už ve výrobě, takže tady opět může hrozit vyšší inflace. Jak jsem již zmínil, kompenzací se pravděpodobně dočkají jen nízkopříjmoví, a střední třída bude ožebračována dále. Vysokopříjmoví nebudou mít problém zaplatit ono zvýšení, a navíc mají mnohem více možností, jak přejít na jiné zdroje.
Proč se nejde inspirovat v Kanadě?
V Kanadě taktéž zavedli systém emisních povolenek, ale s menší odlišností. Princip jako takový je totožný, jako v EU, ale s tím rozdílem, že část peněz pak rozdělí zpět mezi všechny lidi ve formě dividendy, což v podstatě kompenzuje zdražení vlivem povolenek. Na rozdíl od systému EU, je tato kompenzace pro všechny, bez ohledu na příjmy, zatímco běžný člověk v EU na kompenzaci nedosáhne. Proč nepřetransformovat systém do této varianty? Proč musíme skrze green deal trestat chudé lidi, střední třídu, když tito většinou nejsou schopni takových významných finančních investic?
Mnoho z vás jistě vidí, že EU jako taková, nemůže spasit celou planetu. Ano, největším producentem emisí je Čína, ta ale taky přijala velmi ambiciózní plán, stát se uhlíkově neutrální. Takže není pravda, že se do snah o zmírnění dopadů klimatických změn pouští jen EU. Změna klimatu je vážná výzva, ale řešení musí být spravedlivá a smysluplná. Současné nastavení Green Dealu se zdá být neefektivní, chaotické a nespravedlivé vůči těm, kteří mají nejmenší možnosti se přizpůsobit.
