Článek
Nejprve na vysvětlení, kdo je vlastně státním pojištěncem. Jsou to všichni důchodci, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod, sirotčí nebo vdovecký důchod. Dále zde patří děti a studenti, a to do věku až 26 let, pokud studují. Výjimku ale tvoří ještě i ti, kteří jsou starší 26 let, studují prvně doktorské studium a nejsou zároveň zaměstnáni nebo ve statusu OSVČ. Další skupinou, za kterou stát hradí zdravotní pojištění, jsou ti, kdo pobírají peněžitou pomoc v mateřství, či rodičovskou dovolenou. Dále mohou být státními pojištěnci i ti, kdo nepobírají mateřskou ani rodičovskou, ale celodenně a řádně pečují o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. Zde je však podmínka, že nesmí dítě být v péči jiné osoby, či navštěvovat školku, nebo jesle, a to déle než 4 hodiny denně, u školy pak po nezbytnou dobu vyučování. To znamená, že nesmí dítě navštěvovat ani školní družinu. Pečující osoba navíc nesmí být zaměstnaná nebo mít příjmy ze samostatně výdělečné činnosti. Nesmí jít také o osobu, jejíž dítě je umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.
Další skupinou státních pojištěnců jsou osoby, které jsou uznány jako závislé na péči, a to ve druhém až čtvrtém stupni závislosti na péči. Pokud sami o takovou osobu pečujete, pak jste také státním pojištěncem, a to i v případě, že pečujete o dítě v prvním stupni závislosti, pokud je mladší 10 let. Typicky se může jednat o děti s různým zdravotním postižením, kteří nezvládají 3 základní životní potřeby. Dále zde patří příjemci dávek hmotné nouze, osoby v evidenci ÚP, ale dokonce i lidé ve výkonu trestu, či ústavním léčení.
Přivýdělek
To, že jste státním pojištěncem neznamená, že si nesmíte přivydělat. V závislosti na aktuálním stavu však mohou platit nějaké podmínky. Pokud například jste v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání, pak si nesmíte vydělat více než polovinu minimální mzdy, tzn. pro letošní rok je to částka 10 400 Kč. Pokud jste pečující o osobu závislou na péči, pak si můžete přivydělat libovolně, s libovolným typem úvazku. Je však nutné prokázat, že je o danou osobu postaráno v době, kdy jste v práci. Pokud máte plný úvazek, zaměstnavatel vám musí vyjít vstříc v úpravě pracovní doby, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pokud vám nevyhoví, musí vám zaslat písemné odůvodnění zamítnutí.
Pokud ale máte např. dohodu o pracovní činnosti, je nutné si pohlídat, aby zaměstnavatel věděl, že jste státním pojištěncem. Pokud si na DPČ vyděláte měsíčně více než rozhodný příjem, který je na rok 2025 stanoven ve výši 4500 měsíčně, pak začnete platit i adekvátní odvody. U Dohody o provedení práce (DPP) je rozhodný příjem stanoven ve výši 11 500 Kč, do kterých neplatíte odvody, jen srážkovou daň. Proč je důležité, aby zaměstnavatel věděl, že jste státním pojištěncem? Kvůli správnému provedení odvodů z vaší mzdy. Pokud tuto informaci nebude mít, můžete měsíčně přicházet klidně i o několik stovek.
Jak je to s odvody? Ze mzdy odvádíte nejen vy, ale i zaměstnavatel. Vám je ze mzdy strženo 4,5 % na zdravotní, zaměstnavatel platí 9 %. U sociálního je to pak 7,1 % ze mzdy a zaměstnavatel platí 24,8 %. Abych byl konkrétnější, dám příklad. Jako pečující osoba o osobu závislou na péči si najdete brigádu, na které si za měsíc vyděláte 8000 Kč hrubého. Jelikož máte podepsáno prohlášení k dani, neodvádíte žádnou daň. Zdravotní pojištění se vám strhne ve výši 360 Kč, a firma za vás zaplatí 720 Kč, na sociálním zaplatíte v částkách 568 Kč vy, a firma 1984. Vám se tak z výplaty strhne částka 928 Kč, takže v čistém dostanete 7072 Kč.
Pozor, ale to jen v případě, že firma ví, že jste státní pojištěnec. Pokud to neví, pak musí na zdravotní pojištění strhnout částku chybějící do částky, která je součtem odvodu z minimální mzdy. Ta je dnes 20 800 Kč, ze které se na zdravotním pojištění odvede 936 Kč ze mzdy, a firma dále doplácí 1872. Celkem tedy pojišťovně jde částka 2808 Kč, a pokud u brigády nemáte nahlášeno, že jste státní pojištěnec, pak vám z brigády v modelovém příkladu strhnou ještě dodatečně 1880 Kč, takže vy ve výsledku dostanete vyplaceno jen 5192 Kč. To už představuje v poměru k výdělku citelnější ztrátu. Pokud zjistíte, že vám zaměstnavatel strhl na odvodech více, než by měl, obraťte se na vaši mzdovou účetní co nejdříve. Ve většině případů by mělo jít vše opravit, firma může podat opravný přehled i zpětně, vám by pak chybu zaměstnavatel mohl doplatit např. v další výplatě.
V modelovém příkladu je vidět, co může znamenat, pokud si někdo nekontroluje výplatní pásky, nebo to nijak neřeší. Je opravdu důležité být důsledný, mít vše vyřízeno. Když nevíte, účetní by měli vědět, co musíte doložit. Představte si, že si v modelovém příkladu osoba rok nebude kontrolovat výplatní pásky. Pak může v součtu přijít klidně až o 22 500 Kč. Přitom víme, že obzvlášť pečující osoby mnohdy mohou řešit každou korunu. Zkuste si, pokud jste státním pojištěncem, a máte brigádu, zkontrolovat výplatní lístek, můžete tam najít nemilé překvapení.
