Článek
Na úvod bych nejdříve rád poukázal na pár věcí s tímto spojených. Přibližně v 18 měsíci života se u pediatra dělá první screening s názvem CHAT, kde podle daných odpovědí pediatr pozná, zda se dítě vyvíjí normálně, nebo zda se rýsuje problém. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že tato metoda nezaručí přesnost na 100 %. Autismus je poruchou sociální interakce a poruchou v určitém vývoji mozku. Příčina této „nemoci“ není dosud známá a existují pouze různé spekulace, zatím vědecky nepodloženy.
Co když se dítě nevyvíjí tak jak má
První, kdo zpozoruje špatný vývoj, jsou většinou rodiče, případně pediatr dle screeningových dotazníků. Ze všeho nejdůležitější je si daný problém vůbec přiznat. To je klíč k dalším postupům. Vše samozřejmě je nutné konzultovat s pediatrem. Někdy se může stát, že dítě je pouze opožděno ve vývoji, a dožene vše později, nebo naopak, dítě má nějaký problém.
Těch problémů existuje bohužel celá řada. Nejznámější asi z nich je porucha ADHD, která způsobuje celou řadu problémů, ať už poruchu pozornosti, nesoustředěnosti, či se dítě zdá jako „moc akční“. Na venek jej společnost může škatulkovat jako nevychované, bez toho, aby cokoliv věděli. Tato porucha má ale svá řešení, od různých terapií, až po medikaci. U této poruchy ale děti většinou z toho „vyrostou“, a v dospělosti to nepředstavuje větší problémy. Může se také objevit mentální retardace, která se kategorizuje do čtyř stupňů závažnosti. Více informací v odkaze.
Zatímco ADHD mnohdy nepředstavuje problém, jinak tomu je právě u autismu, nebo u vývojové dysfázie, která má velice podobné příznaky, jako autismus.
V každém případě, u všech těchto obtíží je nutná včasná diagnostika, a s takovým dítětem co nejdříve pracovat. Čím dříve se začne s prací a terapiemi, tím má dítě vyšší šance na co možná nejkvalitnější život v rámci diagnózy.
Pokud už jako rodič zpozorujete, že se dítě nevyvíjí správně, můžete oslovit službu tzv. rané péče. Pracovníci vás nasměrují, jak dále postupovat, koho oslovit, a případně vám jejich pracovníci pomohou i s vyřízením všech potřebných náležitostí. Mohou navrhnout i nějaké vhodné terapie, případně mohou dle možností zapůjčit i speciální pomůcky, pro práci s dítětem. Raná péče je ale jen do věku 7 let dítěte, poté vás v případě nutnosti nasměrují dále. Nespornou výhodou je, že dojíždí až domů, což je výhoda pro děti, kdy se s nimi pracuje v domácím prostředí.
Co následuje po stanovení diagnózy
Je nutné si uvědomit, že v případě autismu je to drtivý zásah do normálního života celé rodiny. Vše se samozřejmě odvíjí i od toho, co dítě umí ve svém věku, a co naopak neumí. Pediatr by vás měl odeslat na různá vyšetření, ať už je to neurologie, nebo psychologie. Neurolog provede vyšetření, kde se zjistí, jak funguje mozek, psycholog pak zhodnotí mentální a rozumovou úroveň, a doporučí další kroky. Důležité je také přijmout danou diagnózu a udělat maximum, aby dítě mělo co největší šance do budoucna, a nezlehčovat danou věc a celkově, problém neignorovat. Určitě je nutné, aby dítě viděl i psychiatr, který v případě nutnosti může navrhnout medikaci. Pokud máte dítě ve věku 4 let, a víte, že musíte za něj dělat spoustu věcí, které naopak u zdravého dítěte nejsou nutné, nechte si toto všechno zapsat do všech lékařských zpráv a požádejte si o příspěvek na péči, a průkaz OZP.
Dnes navíc existuje mnoho služeb, které se zaměřují na pomoc těmto rodinám, ať už jsou to různé neziskové organizace, nebo raná péče, či dokonce i homesharing. Tyto organizace vám pomohou s rozvojem jak vašich schopností pro práci s takovým dítětem, tak i samotnému dítěti mohou pomoci. Oni vám na základě konzultací i poradí s vhodnými terapiemi, případně kompenzačními pomůckami. Existují i speciální školky a školy, právě pro děti se speciálními potřebami, kde jsou pedagogové vzdělávání právě pro práci s takovými dětmi.
Realita dnešních dní
Bohužel, zjištění této diagnózy není nic příjemného, a někteří rodiče s tím bojují a dělají, že to nic není. Tím ale paradoxně škodí dítěti nejvíc, protože s dítětem nepracují tak, jak potřebuje to dítě. Samozřejmě, že přijetí takové informace není vůbec jednoduché, sám o tom vím svoje. Někdy to bohužel rodič nezvládne, a psychicky se zhroutí, nebo naopak, od rodiny uteče s argumentem, že má přeci nárok na normální život. Ale co pak ten druhý rodič, ten nárok nemá? Celá péče je pak jen na jednom rodiči, a je o to náročnější.
Pokud si myslíte, že na to jste sami, tak nejste. Existují i rodičovské skupiny, pořádané právě různými neziskovými organizacemi, kde si rodiče mohou o tématu promluvit s ostatními, podělit se o zkušenosti.
Terapie
V minulosti moc možností práce s takovými dětmi nebylo, ale dnes již existuje celá řada terapií, které mohou výrazně dítě posunout a pomoci mu. Co je ale ovšem z mého pohledu špatně, je jejich cena. Chápu, že ti terapeuti a lektoři a další pracovníci musí z něčeho žít, platit účty, a na úhradu terapií by měl sloužit právě příspěvek na péči. Realita je ale taková, že v drtivé většině domácností je výpadek jednoho příjmu natolik špatný, že prostě není možné všechny terapie a pomůcky dítěti zajistit, pokud druhý rodič nemá vysoce nadstandartní příjmy.
Jak tohle vyřešit
Jedním z řešení, které se vysloveně nabízí, je zvýšení onoho příspěvku na péči. Co by ale mohlo dále pomoci, je rozšíření pracovních míst, aby i druhý rodič se mohl nějak uplatnit, protože co si budeme povídat, mnoho možností takoví rodiče nemají. Je nutné si uvědomit, že i autistické dítě může být v dospělosti zaměstnané a přispívat do systému. K tomu ale, na rozdíl od zdravého dítěte, potřebuje daleko více prostoru a péče. Mnoho rodin ale bohužel nedokáže zajistit správnou péči, protože prostě nemají finanční možnosti. Role státu by zde měla být nápomocná, a vytvořit podmínky pro péči o takovéto dítě. Příspěvek na péči by tedy mohl být posuzován individuálně, dle diagnózy a potřeb dítěte. Určitě by bylo dobré mít i taková místa v zaměstnání, přizpůsobena na míru takovýmto rodičům.
Je třeba si uvědomit, že taková péče je nejen finančně náročnější, v porovnání se zdravým dítětem. Také je péče dosti náročná jak fyzicky, tak psychicky, a je to běh na dlouhou trať.
