Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Když se ti práce nelíbí, odejdi. Aneb co se stane, když poslechnou všichni

Foto: Levi Meir Clancy / unsplash free

Tato hláška zaznívá v diskuzi poměrně často, nicméně číší z ní arogance a pohrdání nízkopříjmovými lidmi. Co by se ale stalo, kdyby tito lidé ze dne na den odešli?

Článek

Pokaždé, když je inflace vyšší, hrozí zdražení, nebo extra poplatky, nikdo u nich nemyslí na ty nízkopříjmové. Pro příklad uvedu systém emisních povolenek pro domácnosti, kdy se od roku 2027 „počítá“ s cenou povolenky do 45€. V tomto případě pak hrozí zdražení benzínu a nafty o cca 3 Kč na litr, u plynu pak cca 220 Kč za MWh plynu bez DPH. Jaká ale bude realita? To se uvidí, protože podle agentury Bloomberg může cena povolenky být až 150 €, což by znamenalo mnohem větší cenové zatížení fosilních paliv. V některých případech pak samozřejmě mohou státy toto chudším lidem nějakým způsobem kompenzovat. Nutno ale podotknout, že ne každý nízkopříjmový dosáhne na systém dávek. Někdy stačí drobný přivýdělek, nebo o chlup vyšší příjem, a žádost je zamítnuta. Navíc, cena paliv se promítne i do koncových cen. Nehledě na to, že mnohdy alternativy prostě nejsou.

Co mě ale zaráží, je někdy až arogantní pohled některých lidí, zejména, pokud se v diskuzích ozvou ti, kdo mají nízké příjmy. Přitom to jsou profese, které jsou velice důležité z hlediska fungování systému jako celku, jenže v diskuzích se jim dostává mnohdy jen pohrdání, nebo arogantních odpovědí. Bavíme se např. o „měl jsi se lépe učit, a najít si lépe placenou práci“, nebo třeba „když se ti nelíbí, můžeš odejít“. Všechny tyto výroky totiž nerespektují ani důležitost profese, ani člověka jako jedince. Ne každý může dělat cokoliv. Ne každý má „buňky“ na to, aby dělal cokoliv. Jasné, že spousta věcí se dá naučit, ale na spoustu věcí člověk musí mít talent, předpoklad. Rozhodl jsem se v rámci experimentu, zeptat se AI na otázku, co by se stalo, kdyby v kontextu těch arogantních poznámek, se tímto lidé najednou řídili. Co by se tedy stalo, kdyby ze dne na den skončili všichni, jejichž příjmy nedosahují alespoň 30 000 čistého, a našli si mnohem lépe placenou práci? Jen pro doplnění, ke konci roku 2024 činil medián mezd nějakých 38 000 Kč, což znamená že takto by odešlo z práce třeba 35-40 % lidí.

Kolaps systému

Představte si, že najednou by neměl kdo uklízet, neměl by kdo otevřít obchody, neměl by kdo vařit dětem ve školních jídelnách, skončily by uklízečky ve všech sektorech, skončili by pečovatelé o potřebné, a mnoho dalších profesí. Ti by se, dle chytrých rad, přesunuli na lepší místo. Další den by neměl kdo tyto profese vykonávat, obchody by neotevřely, pekárny by nepekly, děti ve školních jídelnách by byly bez obědu. Nemocní by neměli pečovatele, ve firmách by se hromadil nepořádek, no zkrátka hrozil by velký kolaps systému. Přestaly by jet různé podniky, sklady, logistika, dokonce do jisté míry i ve zdravotnictví by došlo k jistému výpadku. Firmy by musely okamžitě tuto situaci řešit, stát by jistě svolal krizový štáb.

Tržní mechanismus?

Pokud by měl fungovat jen tržní mechanismus, jistě by došlo ke zvýšení příjmů těmto pracovníkům, ale zároveň by to roztočilo nevídanou inflační spirálu. Firmy by totiž musely zvýšit ceny produktů a služeb, aby dokázaly zaplatit dramatický nárůst mezd pracovníkům. Jenže, pokud by se zvedly příjmy jen těm původně nízkopříjmovým, a zároveň dojde ke zdražení téměř všeho, logicky pak budou chtít více zase jiná odvětví. Pokud by nedostali přidáno, zase by naopak oni mohli odejít, což by pak mohlo způsobit výpadek IZS, zdravotní péče, pracovníkům v energetice. Takže logicky by mělo následovat zase zvýšení platů v dalších sektorech, což přinese další zdražení, a tak bychom se mohli točit dokola.

Realita

Naštěstí, výše uvedený teoretický model snad ani nemůže nastat, protože nefunguje jen tržní mechanismus. Nevěřím, že by se stalo, aby najednou demonstrovali lidé napříč mnoha různými obory, vždy se nejdříve všichni snaží (nebo alespoň snahu předstírají) najít kompromis, který bude únosný pro celou společnost. Další věcí je, že i stát zde vstupuje a trh podstatným způsobem narušuje, ať už zákonným určením minimální mzdy, nebo svou sociální politikou. Navíc také vždy záleží, kolik lidí je ochotno vůbec svou finanční situaci řešit. Přeci jen je rozdíl, když vám jako majiteli firmy hrozí, že vám odejde 5 lidí z 1000, nebo 500 lidí z tisíce. Zatím stále je i rozdíl, jestli člověk, který má 20 000 Kč čistého, má vůbec zájem hledat lepší práci, když dále na dávkách má 5000 Kč, o které by následně přišel, kdyby mu firma přidala třeba jen 2000 Kč.

I přes to si ale dovolím výzvu, aby lidé prokazovali respekt k dané profesi, k danému člověku, neboť jej neznají, neví, co musí řešit, jestli má nebo nemá zdravotní potíže. Přeci jen, pekařina je poměrně důležitá pro společnost, akorát jinak než založení nějaké firmy. I pečovatelé mají své opodstatněné místo ve společnosti. Bohužel je ale společnost nedokáže důstojně zaplatit, aby se to neprojevilo ekonomicky jinak, než v současné době je. To ale neznamená, že na tyto lidi budeme plivat nějakou špínu. Važme si takových lidí, protože v mnohých sektorech se již dnes potýkají s nedostatkem pracovníků, právě k vůli mzdovým podmínkám. Jen v sociálních službách dnes chybí přes 3000 zaměstnanců. Nikdy nevíte, kdy budete v situaci, že takového člověka oceníte. Nebo snad, člověk, který pracuje v pekárně, si nezaslouží důstojný život?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz