Článek
Vzdělání není podmínkou pro tzv. zdravý selský rozum. I nevzdělaný člověk může mít rozum a moudrost, převyšující „vzdělaného vysokoškoláka“. Ano, vysoké školy jsou důležité pro nemálo oborů, jako např. medicína, práva, či pro pedagogy. Ale co třeba takový uklízeč, zedník, či nějaký pracovník v pekárně?
Nedostatek pracovních sil
V článku zde se píše, že máme převážně nedostatek „nekvalifikovaných“ pracovníků. Pod pojmem nekvalifikovaný si zde můžeme představit někoho, kdo má jen základku. Jsou to právě v článku zmínění zedníci, uklízeči a pod. Jsou ale tyto pozice opravdu tak podřadné? Z hlediska vzdělání asi snad i ano, protože tyto pozice může vykonávat každý bez ohledu na vzdělání. Jsou tyto pozice ze společenského hlediska podřadné? Dle názorů některých lidí asi ano, ale to už je dle mého špatně. Ukazuje to na to, jak „slabá“ společnost ve skutečnosti jsme. Pokud by okamžitě skončili ze dne na den všichni uklízeči, zedníci, pekaři, cukráři a další „špatně hodnocení“ zaměstnanci, společnost by zkolabovala. Mnoho lidí si přestalo vážit těchto lidí, a berou to jako samozřejmost. Co hůř, někteří lidi to berou jako samozřejmost a ještě se na takové dívají povýšeně.
Jak ale vyřešit onen nedostatek? Pokud bychom se vydali cestou zvýšení finanční odměny, ve výsledku by to zaplatil koncový zákazník. Představte si, kdyby všem zaměstnancům ve výrobě v pekárně zvedli mzdy o 150%. Krásná představa, akorát by to znamenalo to, že obyčejný rohlík by stál místo 2,7 Kč nějakých 4,5 Kč. Chleba by místo nějakých 50 Kč stál třeba 110 Kč. Takto bych mohl pokračovat, čísla jsou pouze ilustrační. Bylo by to v pořádku? Nebylo, spousta lidí by nadávala na ceny. Pokud by totiž takto všichni ti „méně placení“ najedou dostali dramatické zvýšení mezd, určitě by se nejednalo jen o pekařinu. Nemovitosti by také dramaticky podražily, to by prodražilo nájmy, hypotéky a pod. Restaurace by také musely reagovat na zvýšení cen tím, že zdraží.
Je třeba si uvědomit fakt, že majitelé a vrcholoví manažéři se svých zisků nevzdají, a tento nekonečný kapitalistický kolotoč nelze zastavit. Jednou z cest by mohly být nějaké benefity, ale to opět ve výsledku prodražuje práci těchto zaměstnanců.
Není každý chytrý, není každý hloupý
Tak jako každý studovaný člověk nemusí být nutně chytrý na některé věci, tak i nevzdělaný nutně nemusí být hloupý. Někteří lidé, kteří se pyšní pomalu akademickým vzděláním, si pomalu nezvládnou zatlouct ani hřebík, ale to není problém. Každý přece nemůže umět vše, od toho jsou role ve společnosti. Co je ale zarážející, je to, že u vzdělaných lidí by člověk očekával jistou úroveň inteligence a rozumu, a ta mnohdy některým také chybí.
I ten „nevzdělaný“ člověk je pro společnost nesmírně důležitý. Může být mnohem rozumnější a moudřejší, než onen vzdělaný. Navíc, absence vzdělání nemusí vždy znamenat problém se „něco naučit“. Důvodů, proč člověk nedostudoval může být mnoho. Proč hned někoho odsoudit za situaci, za kterou třeba ani nemůže? Co když se přihodilo neštěstí v rodině a mladý potomek tak musí ukončit studia a starat se o mladší sourozence?
Celkově, největším problémem dnešní společnosti je absence lidskosti a respektu. Stačí se podívat, co se děje, jak se mnozí chovají k druhým. Pokud má společnost prosperovat zdravě jako celek, musí se respektovat, dát šance jednotlivcům, podpořit ty slabší a hlavně, mít úctu k životu.
Sepsáno na základě článku zde, diskuzím, a vlastního názoru.
