Článek
Čas od času se objevují články, kdy chybí peníze ve zdravotnictví. Píše se o tom např. zde, nebo jak klesá důvěra ve stát, aby zvládli vše ufinancovat. Jak to ale je? V prve řadě, pokud něco nefunguje, teda dle slov osob k tomu zmocněných, není přece možné, aby ředitelé pobírali velice nadstandartní odměny. Když nefunguje rozpočet domácnosti, resp. řeší se, kde ušetřit, tak si přece nekoupí dovolenou u moře v 5 hvězdičkovém hotelu s all inclusive. Problém nebude v nedostatku peněz, ale v tom, za co se peníze vynakládají.
Nerozumné vyhazování peněz
Pokud se máme bavit o nějakém efektivním hospodaření, a efektivnímu proplácení různých úkonů, pak by dle mého měly dávat smysl. Z veřejného pojištění by se tedy měla hradit léčba taková, která opravdu funguje a je efektivní. Což se ale dnes bohužel neděje, a raději se proplácí tzv. standardy, které dnes mnohdy nemusí být efektivní. Jako příklad mohu zmínit patní ostruhu, která se udělala mému otci. Když podstoupil léčbu tzv. rázovou vlnou, kterou si mimochodem musel zaplatit, problém se zmírnil. Po asi třetí aplikaci postupně problém ale vymizel. Co ale hradí pojišťovna? Zhotovení specifické vložky do bot na míru. Tato vložka a její zhotovení stojí cca 3000Kč, pacient ale platí cca 500Kč jako spoluúčast. O kvalitě této vložky by se dalo polemizovat, neboť i řádově levnější gelová vložka, co seženete za pár Kč je mnohem účinnější. Co se tímto snažím říct? Pojišťovna hradí nesmyslné pomůcky, či zákroky, které nemají daný efekt. Při srovnání s rázovou vlnou, kdy aplikace stojí třeba 700Kč, se můžeme bavit, že při volbě léčby za efektivnější v tomto případě by pojišťovna ušetřila jen málo. Jistě se ale najdou mnohem lepší příklady, než osobně zažitý členem mé rodiny.
Většina z vás si může tyto platby ověřit sama. Třeba u pojišťovny 205 (ČPZP) je aplikace, kde si můžete zobrazit, co za vás pojišťovna uhradila. U ostatních pojišťoven nevím jak to je, třeba něco takového mají také.
Nedostatek prevence
O tom se naštěstí začíná v poslední době mluvit. Investice do prevence kardiovaskulárních chorob se může pro pojišťovny pohybovat v mnohem nižších částkách, než jejich léčba. Ta přitom podle dat říká, že pětina nákladů jde právě na kardiovaskulární nemoci. U mnoha nemocí samozřejmě prevence leží na lidech samotných. Ale někdy i tito potřebují pomoc, ať už s nasměrováním jídelníčku, nebo finanční pomocí. Poměrně významné jsou i náklady na léčbu diabetu, kdy v roce 2023 VZP vyplatila téměř 9,3 miliardy Kč a celkově jsou náklady přes 20 miliard. Přitom prevence by mohla snížit tyto náklady dle plánu snížit klidně až o 20%, což může být i několik miliard.
Krásným příkladem je celiakie. Pojišťovny dnes občas nabízí řadu příspěvků, ale dejme si ruku na srdce, ten příspěvek, který je vyplácen ročně, sotva stačí na jeden měsíc. Všichni si můžete srovnat, kolik stojí v obchodech bezlepkové produkty. Cenová přirážka je od nějakých 30% až po stovky %. Přitom dlouhodobě nedržená dieta může vygradovat až v nezhoubné nádory, a následně invalidní důchod.
Každý z nás by se mohl zamyslet nejen, co může on sám udělat pro zdraví, ale taky by stálo za to uvažovat, za co jsou vyhazovány naše peníze, které stát vybere formou odvodů na zdravotní pojištění. Každý z nás snad chce být ošetřen, léčen, ale také každý chce být léčen efektivně a s co nejvyšší úspěšností.
