Článek
Z jedné strany se valí na stranu vlády těžká kritika, z druhé naopak samá chvála. Pojďme se podívat na některé body, co vláda splnila, nebo co se jí naopak nepovedlo. Kde je tedy pravda? Tu nejspíše každý bude vnímat subjektivně a bude různá.
Důchodová reforma
Podle předvolebního programu slibovali celkem rozumnou a komplexní důchodovou reformu. Jejím cílem bylo nastavit férová pravidla, udržitelný systém a aby zkrátka byly vůbec nějaké důchody. Reagovali tak na predikci demografické křivky, kdy hrozí velké problémy v důchodovém systému v důsledku odchodu tzv. Husákových dětí. Současný systém totiž pracuje s tím, že dnešní důchodci pobírají důchody z toho, co odvedou dnešní pracující. Za pár let bude více důchodců a méně pracujících.
Co ale přišlo místo skutečné reformy? Udělali jen parametrické změny. Jedná se o postupné zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu, kdy je zatím určen strop až na 68 let. Dovedete si někdo představit, jak takový člověk, prolezlý nemocemi, bude v 66 vykonávat práci? Nikde ho nevezmou, a tak skončí v agentuře, na směnném provoze, kde bude dělat třeba 3 noční 12ky za sebou. Už dnes mají problém sehnat práci lidé ve věku 50-55+, co potom třeba věk 63? Dále snížili valorizační schéma, resp. jej normalizovali. Valorizace bude navázána na inflaci a 1/3 růstu reálných mezd, namísto 1/2. Možnost odejití do předčasného důchodu se nově upravuje tak, že půjde odejít až 3 roky před řádným důchodem. Pokud ale zaměstnanec odpracoval v rizikovém zaměstnání alespoň 2200 směn, bude moci odejít bez krácení až o pět let. Dále, minimální důchod má činit 20 % z průměrné mzdy, a nárok budou mít lidé, kteří se účastnili alespoň 35 let pojištění. To je trošku rozpor oproti programovému prohlášení, kde hlásali potřebnou účast alespoň 25 let. Za mě tedy nemůžu považovat tento bod jako úspěšně zvládnutý, neboť chybí jakýkoliv další budoucí koncept, jak dále řešit potenciální hrozbu.
Pomoc handicapovaným
Jak jste mohli zaznamenat, v tomto ohledu vláda udělala jisté kroky, mezi které se řadí možnost požádat o některou z dávek OZP formou online. Do budoucna se dále plánuje rozšíření o systém Jenda, kde si o některou z dávek budete moci zažádat i skrze tento systém. Mimo jiné i navýšili částky v jednotlivých stupních závislosti, o tom jsem psal v minulosti zde. Je třeba ale vyzdvihnout snahu, že těm opravdu těžce handicapovaným dost zásadně zvýšili měsíční příspěvek. S čím se ale nemůžu ztotožnit je to, že se nepodařilo prosadit zvýšení i v prvním stupni. Příspěvek 880 Kč opravdu nestačí na pokrytí péče člověku, který nezvládá 3-4 životní potřeby. Z mého pohledu tedy mohu říct, že tuto kapitolu celkem zvládli, mohlo to ale být o kapku lepší, ale taky výrazně horší.
Digitalizace stavebního řízení
Vláda slibovala zefektivnění stavebního řízení, jeho zrychlení a odbourání byrokracie, což mělo vést ke zrychlení výstavby a následně větší dostupnosti bydlení. Od 1.7.2024 měl být spuštěn nový systém, který ale provázelo příliš mnoho problémů, až nakonec musel být ukončen. To vedlo k odvolání Ivana Bartoše z postu místopředsedy a ministra pro místní rozvoj. Celý konflikt vyeskaloval odchodem pirátů z koalice. Vláda byla tak nucena zadat zakázku znovu a celou jí přepracovat. Plánované spuštění se odhaduje na rok 2028, jestli se to pro tentokrát podaří, uvidíme.
Konec amalgámu v Čechách
Když EU rozhodovala o konci amalgámových výplní, termín se určil jako rok 2025 s tím, že Česko dostalo výjimku až do poloviny roku 2026. Tyto zubní výplně představovaly variantu ošetření bez nutného doplatku, a také jedinou variantou pro mnoho lidí. Další variantou pak byla fotokompozitní výplň, která ale mohla představovat citelný zásah do rodinného rozpočtu. Jen si představte, za opravu kazu se může hravě platit cenou v rozmezí 800-3000 dle velikosti zubního kazu. Obavy z toho, co bude dál pak samozřejmě byly na místě, až do nedávna. Vláda totiž schválila, že bude plně hrazena tzv. bílá plomba, ale jen jednou za 2 roky na totožném zubu. Oproti fotokompozitní výplni je ale méně odolná, a dá se použít jen u malých kazů. Pokud budete mít smůlu, budete stejně muset doplácet za kvalitnější ošetření. Tento krok hodnotím neutrálně, neboť v podstatě neexistuje rozumná cenová alternativa amalgámu v případě větších kazů.
Zvýšení rodičovského příspěvku
Pro mnoho lidí kontroverzní téma to, jakým způsobem došlo k navýšení rodičovského příspěvku. Když se naposledy zvyšoval, bylo to za covidu, a vládlo uskupení ANO. Tehdy byl také plán zvýšit jen pro některé. Nakonec bylo upuštěno, a došlo k plošnému navýšení všem, kteří v dané době tento příspěvek pobírali. Celková částka pak činila 300 000Kč celkem, a to až do roku 2024. Od roku 2024 totiž došlo ke zvýšení RP na 350 000Kč jen těm, kterým se narodilo dítě od 1.1.2024, což vyvolalo obrovskou vlnu nevole. Za covidu původní návrhy nebyly fér, ale urovnalo se to, proč by někdo měl být trestán za to, že porodí dítě předčasně o 1 hodinu např.? Oněch 50 000 mohlo představovat slušný zásah do peněženky, zvláště pak v době, kdy byl problém vysoké inflace. Další změnou je také délka pobírání, kdy nově délka může být max do 3 let věku dítěte. Tady jsem nucen hodnotit spíše negativně, a to z důvodu neférovosti návrhu, a nedořešeným dalším nutným systémovým změnám. Jako příklad mohu uvést otázku, co když dítě není dostatečně „zralé“ na to, aby ve svých 3 letech, kterých dosáhne v prosinci, nastoupilo do školky?
Proslavené „nebudeme zvyšovat daně“
V diskuzním pořadu napřímo, v roce 2022, pan premiér Fiala sliboval, až se dušoval, že nebude zvyšovat běžným lidem daně, a tečka. Když to tedy shrnu, daň z příjmu většiny lidí se skutečně nezvyšovala. Zvýšila se daň z 19% na 21% u právnických osob, a to od 1.1.2025. Dále se zvýšily odvody na sociální o 0,6%, což je v podstatě také forma daní. Zvýšily se i některé spotřební daně, ale také se mírně upravily sazby DPH. Doteď třeba nechápu, že kojenecká voda podléhá DPH 21%, vodné a stočné 12% DPH, ale tiché víno je osvobozeno od spotřební daně.
Dalším zvýšením daně byla daň z nemovitosti, která se navyšovala dle uvážení obcí, až o 100% z původní částky. Tento krok pro některé nemusí představovat dramatický zásah do rozpočtu, pokud předchozí daň byla v řádech stokorun. Dále došlo k vypuštění některých daňově uznatelných slev, jako školkovné kupříkladu, čímž došlo v podstatě ke zvýšení daní rodin s malými dětmi. Další zrušené nebo omezené slevy byly za studenta, a na nepracující manželku/la, kdy tohle šlo uplatnit jen do věku dítěte 3 let.
No a pak tady máme novou daň z internetu a chytrého telefonu, kterou si troufnu pojmenovat jako „koncesionářské poplatky“, o tom jsem ale psal zde. Za mě tedy v této sekci mohu říct, že i když oceňuji zjednodušení DPH, tak nemůžu hodnotit kladně tyto kroky.
Konsolidace veřejných financí
Vláda se snažila udělat něco s veřejnými financemi, a proto představila v roce 2023 tzv. konsolidační balíček. Některé body skutečně byly potřebné, ale efekt onoho balíčku není zřejmý, a pravděpodobně nenaplňuje očekávání mnohých. Chápu ale, že to vláda neměla vůbec jednoduché, neboť se musela vypořádávat s důsledky pandemie Covidu, a vládnutí strany ANO, které podle NKU zjistilo že nárůst výdajů byl covidem způsoben jen z 10%. Jako další ranou pak byla válka na Ukrajině, která se dnes táhne již více než 3 roky.
Co mohla vláda zlepšit
Jednoznačně mohla dramatickým způsobem zlepšit komunikaci informací směrem k běžnému lidu. Mohli také dávat pozor na některé z výroků některých lidí. Nepřišlo mi v pořádku, když poradce pana premiéra vybízí k najití si druhé práce. Opravdu mi nepřijde normální, a ani morální, vybízet lidi k najití si dalšího zaměstnání, pokud nevycházejí s penězi. Práce prostě musí být ohodnocena adekvátně tak, aby i z minimální mzdy šlo důstojně žít.
Teoreticky koncept superdávky by se dal i pochválit, minimálně v ohledu se snahou systém nejen zjednodušit, ale i digitalizovat. Konečně našel někdo odvahu vzít část peněz těm, co se bez závažného důvodu nesnaží. Také je docela možné, že díky onomu zjednodušení může narůst počet žadatelů, co nám ale ukáže až čas. U parametrické stránky už ale nadšený nejsem, neboť je v podstatě příliš benevolentní. O čem mluvím? Nárok může mít i člověk, který vlastní nemovitost za 10 miliónů, jezdí si nejnovějším třeba BMW. Naproti tomu, člověk v nájmu s úsporou 200 tisíc Kč na účtech, nárok mít nebude. Rozhodně nepovažuju jako potřebného člověka, který si jezdí luxusním autem, nebo bydlí ve vile, ale taky třeba člověka, který žije sám a má úspory převyšující třeba 350 000Kč.
Co mi dále chybí, je tentokrát v sekci konsolidace financí. Aktuálně máme u nás v zemi 6254 obcí, a 14 krajů. Podle NERV, pokud by došlo ke sloučení obcí, mohlo dojít k roční úspoře až 10 miliard Kč. Určitou úsporu by znamenalo i administrativní sloučení některých škol. Další možnou úsporou by bylo zrušení krajů, ale tento krok by vyžadoval mnohem důkladnější řešení. Co mě dále mrzí je to, že vláda nehledá ani možné drobné úspory / příjmy. Nemorální např. může být i to, když si stěžují, že se jim nevalorizovaly platy. Pokud ale bere člověk více než 100 tisíc měsíčně, je to výsměch těm, kteří dřou, a jejich valorizace je v řádech stokorun.
U příjmové stránky by se dalo uvažovat o legalizaci a zdanění konopí. Sice možná začali něco připravovat, ale zatím je ticho po pěšině. Přitom tady jsou drobné miliardy, které stát evidentně nechce, a raději uspoří na handicapovaných tím, že nezvýší příspěvek v prvním stupni závislosti. Blíží se volby, a s nimi se ukáže závěrečné vysvědčení současné pětikoalice, teď už vlastně čtyřkoalice. Otázkou zůstává, je ale koho volit?
