Článek
Mnoho lidí se obává, že spadne do chudoby, a proto někteří z nich i odkládají založení rodiny. Tento strach je samozřejmě oprávněný, protože co když nebudou rodiče, kteří splácejí drahou hypotéku za průměrný byt, schopni pořídit svému dítěti, nebo dětem to, co by si přáli? Co když se přihodí něco, díky čemu budou nuceni platit nemalé peníze za výživu? Tyto obavy jsou na místě, neboť je mnoho faktorů a možností, díky kterým matka třeba může přestat kojit. Umělé mléko pak nemusí sedět, a než se najde vhodná alternativa, může to trvat. Takový sunar pak není úplně levnou záležitostí, zvláště pak pokud levnější značky nesedí. Pro ilustraci, balení o velikosti 800g může kupujícího vyjít klidně i 300 Kč, nebo u dražších značek pak i 700 Kč. Nebo třeba ten společenský tlak, který vám doslova vnucuje mít nějaký standard domácnosti. Jako dospělí ale přežijete, pokud jej nejste schopni zajistit hned, ale třeba postupně.
Mnohem horší je to ale, když dítě nastoupí do školy. Těch pomůcek do školy, různé aktivity, vhodné ošacení, to vše stojí nemalé peníze. Jistě, některé firmy mohou svým zaměstnancům nachystat menší úlevu ve formě benefitního balíčku pro prvňáčky, což je super. Ale položme si otázku, co se ale stane, když dítě ve škole nebude mít mobil? Jako zodpovědný a solidní rodič svému dítěti vysvětlíte, že mu jej pořídíte později, že si teď třeba ten mobil nemůžete dovolit. Vaše dítě to třeba pochopí, nebo bude smutné. Co je ale mnohem horší, tak nezvládnutá šikana na školách. Vaše dítě se tímto může stát právě terčem posměchu kvůli nevlastnění mobilu. Děti totiž při špatné výchově mohou být dosti zlé, a vaše dítě se může bát cokoliv říct.
Opravdu ale jsme chudí?
V poslední době si čím dál více lidí stěžuje, jak je u nás vše drahé. Nejprve energie, kdy cena je určena na Lipské burze. Samozřejmě drahé energie nejsou vždy příjemné, ale situace se dá řešit. Člověk se může zamyslet, co mu doma běží „naprázdno“, kde by mohl ušetřit, jestli večer musí skutečně ve všech pokojích svítit neúspornými žárovkami, nebo si pořídí úsporné. Další věcí je samozřejmě, pokud lze, změnit dodavatele. Nekývnout při prodloužení na první nabídku kvůli pohodlnosti. Dnes je celá řada dodavatelů, dále celá řada různých srovnávačů, jen člověk nesmí být líný.
A co drahé potraviny? Ano, u nás je mnoho drahých potravin, ale taky levnějších alternativ. Proč kupovat rýži ve varných sáčcích od značky A, za 80 Kč, když to samé množství od značky B stojí 50 Kč? Když si někdo stěžuje na drahé potraviny, tak je holt nesmí kupovat. Obzvlášť mě baví stížnosti na drahotu od lidí, co tlačí plný vozík balíků chipsů, čokolád, a Coca-Coly např. Ale co když se prodává u nás vyrobený produkt dráž než v zahraničí? Krásný příklad je pivo Pilsner. V Německu jej prodávají za nižší cenu než u nás. A to je krásný příklad toho, že jej prostě kupovat nemusíme. Proč kupovat pivo za, vymyslím si, 50 Kč půl litru, když si mohu koupit jiné, ve stejném množství za 30 Kč?
Klíč ke zlevnění „drahých“ potravin, nebo jiného zboží totiž máme jen my, spotřebitelé. Je to velmi prosté, nekupujte předražené zboží, hledejte levnější alternativy. Pokud není dostupná alternativa, zkuste spotřebu omezit a nahradit něčím jiným. Něco jiného samozřejmě je, pokud se jedná o dietní omezení. V tomto případě ale mohou pomoci zdravotní pojišťovny, které svým pojištěncům mohou přispívat, např. u celiaků na bezlepkové potraviny.
Takže až se vám bude zdát, že je něco drahé, zkuste si říct, potřebuji to? Je nutné, abych koupil konkrétní značku? A pokud se stane, že už opravdu nemáte kde šetřit, a přes to nevycházíte, je třeba to aktivně řešit. Stížnosti v diskuzích a na sociálních sítích to bohužel opravdu nevyřeší. Možností, jak to řešit, je poměrně dost. Zkuste si požádat o některou z dávek SSP, zkuste požádat svého nadřízeného o zvýšení vaší mzdy / platu, případně zkuste hledat jinou práci. V krajním případě můžete požádat o pomoc svou rodinu, či dokonce požádat veřejnost formou sbírky.
Možná ale, pokud se opravdu zamyslíme… tak ne všichni jsou opravdu chudí, jak se zdá. Chudoba totiž často začíná v hlavě, ať už na straně strachu, nebo zvyku, ale změna začíná u každého z nás.
