Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč musíme soudit stát, aby uznal naše nemoci?

Foto: Tingey Injury Law Firm / unsplash free

O tom, že některá řízení neprobíhají spravedlivě, snad ví většina z nás. Kam až to ale může zajít? A kdy konečně stát sjedná nápravu?

Článek

Člověk se může potýkat s mnoha různými problémy, některé mohou být z vnějšího pohledu méně závažné, některé naopak více. Co je ale důležité, jak tyto potíže skutečně ovlivňují konkrétní osobu. Naštěstí, stát poskytuje jistou formu pomoci takovýmto lidem, aby zvládli svůj handicap, a případně měli prostředky na zajištění si nějaké formy pomoci či péče. Pro tyto lidi je k dispozici tzv. příspěvek na péči. Tedy alespoň teoreticky, jelikož jak všichni víme, papír snese vše.

Většina z vás jistě tuší, že dnes je příspěvek vyplácen ve výši, která může dosáhnout výše až 27 000 Kč, pokud se jedná o člověka v nejvyšším stupni závislosti na péči, a je o něj pečováno v domácím prostředí. Tato výše ale nebyla vždy taková. Ještě v loňském roce byly výše takovéto:

1. stupeň závislosti - 880 Kč u dospělého a 2200 Kč u dítěte do 18 let

2. stupeň závislosti - 4400 Kč u dospělého a u dítěte to činilo 6600 Kč, vše před navýšením.

3. stupeň závislosti činil 12800 Kč u dospělých a u dětí 13900 Kč

4. stupeň pak byl 19200 Kč u všech.

Tyto cifry byly platné od roku 2018, před tím ale byly částky ve třetím a čtvrtém stupni ještě nižší. Ve třetím stupni to tehdy činilo 8800 Kč u dospělých a 9900 u dětí, zatímco v posledním stupni to byla částka 13200 Kč.

Pro představu ještě uvedu, že v roce 2024 pobíralo příspěvek na péči celkem 329600 dospělých osob a 32700 dětí. Ještě detailnější pohled je pak níže uvedu 2 čísla, dospělý / dítě:

1. stupeň - 86100 / 11900

2. stupeň - 103300 / 9500

3. stupeň - 89100 / 6400

4. stupeň - 25000 / 200

4+ stupeň - 26100 / 4700

Tato čísla ukazují, že se jedná o zásadní sociální nástroj, který ovlivňuje stovky tisíc lidí, a stále se dějí v této oblasti dost zásadní pochybení, a nejhorší na tom je, že tohle stále nikdo nemá v plánu řešit.

Takové nespravedlnosti se ale děly i v minulosti. Dost nepříjemný musel být případ muže, který trpěl vícero poruchami. V roce 2013 mu byl tehdejší příspěvek snížen ze třetího stupně na první, a teprve letos se jej zastal až ústavní soud. Jak je vůbec tohle možné? Proč o osudu handicapovaných lidí rozhodují lidé, kteří nerozumí jejich situaci, a přesto nenesou za své chyby žádnou zodpovědnost?

Chybovat může každý

Samozřejmě, mohla se stát někde chyba. Přeci jen, první instanci posuzování dnes tvoří nejen školení lékaři, ale i další personál, který projde vzděláním o posudkovém lékařství. Nicméně, pokud prvotní instance udělá chybu, musí odvolací orgán toto řešit, a měl by to řešit objektivně, korektně přihlédnout ke všem důkazům. Bohužel ve zmíněném případě se tak nestalo. Je smutné, že se člověk musí domáhat svých práv, kdy pochybí i komise, složená ze specialistů, soudní cestou. O to smutnější je i fakt, že chybovaly i soudy, a nejen nižší soudy, ale i nejvyšší správní soudy.

Jak tohle změnit

V prve řadě, stačilo by, aby většina posudkářů začala číst lékařské zprávy a k tomu dodržovala platnou metodiku. Pokud by se ale stalo, že by první instance udělala chybu, přeci jen, proktolog nemusí správně vyhodnotit psychiatrické diagnózy, pak musí fungovat odvolací orgán. Pokud si ale člověk není přeci jen jistý, jak to ze zpráv vyhodnotit, proč si člověka nepozve a nezhodnotí sám? Pokud ale selže i opravný orgán, pak už nezbývá než žaloba. V tomto případě, pokud soud dospěje k názoru, že řízení nebylo v pořádku, a následně v opravném řízení dojde k nápravě, pak by kromě zpětného vyplacení částky měla tato částka být navýšena o úrok z prodlení jako trest za to, že státní instituce nedodržela stanovená pravidla. Pokud se zjistí pochybení, že revizní lékař, nebo komise nedodržela metodiku, měly by padat tresty za porušení pracovního řádu. Když člověk v soukromé sféře, třeba ve firmě nenosí předepsané ochranné pomůcky, firma mu také může snížit jeho osobní ohodnocení jako formu trestu.

Chce to prostě důslednější vymáhání již zavedených pravidel. Dále to chce, aby tato pochybení byla postihována. Možná by stálo i za zmínku, zda opravdu nezapojit a nevytrénovat AI pro urychlení a zjednodušení těchto řízení. Člověk s handicapem se už tak každý den potýká s velkým množstvím překážek v běžném životě, natož ještě aby mu házel klacky pod nohy stát, který není schopný efektivně fungovat. A pokud daný pracovník není schopný vypracovávat posudky správně, nikdo jej nenutí tuto práci dělat.

Anketa

Měli by být pracovníci, co vydají posudek, být za opakované chyby trestáni?
Ano jednoznačně.
50 %
Ano, ale jen pokud bude mít více chyb v nějakém časovém horizontu.
50 %
Ne.
0 %
Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz