Článek
Když se člověk narodí, je to tzv. výchozí pozice. Postupem času, jak se objevují skryté stránky osobnosti, se pozice upravuje. Upravuje se i tím, jak nás vychovávají rodiče, jak na nás působí okolí, škola, vzdělání, talent, ale i píle. Všechno tohle ovlivňuje finální pozici, ve které přebereme otěže.
Někdo má bohaté zázemí, někdo chudé, někdo je zdravý, někdo nemocný. Jindy to zase může být kvalitou vzdělání, někdy i vlastní zkušenosti. Všechno si lze představit, jako určité handicapy, kdy máme míň figur, nebo naopak, figur více. A je jen na nás, jaký bude náš další tah. Vše, co děláme, jsou vlastně takové tahy v partii. Někdy jsou to mistrovské tahy, i když se tak jevit nemusejí, jindy jsou to špatné tahy, kdy ztrácíme figury, či pozici.
Někdy se může jevit, že pozice je suprová, ale pak přijdou jiné „tahy osudu“, které zásadním způsobem ovlivní rozmístění figur v naší partii. Co je tedy cílem? V porovnání s klasickým šachem to není o tom, dát soupeři mat, ale co nejdéle se udržet. Onen osudný mat je ve skutečnosti naše smrt. Někdo dostane od života mat dříve, někdo později. Někdy prosté okolnosti nelze ovlivnit, neboť se dotyčný člověk narodil s tak obrovským handicapem, že ani sebelepší tahy nedokázaly zvrátit nezvratný mat.
I když se některé naše tahy nemusejí jevit jako solidní, časem se může ukázat, že onen tah, provedený před mnoha lety, je suprový. Krásný příklad může být budování vlastní firmy, kdy přes ony těžkosti ve startu, kdy jsme jen prodělávali, jsme se nakonec odkázali vyhoupnout na výši. Krásný příklad takových mistrovských tahů vidíme všichni. Stačí se ohlédnout za úspěchy mnoha slavných osobností, ať už Bill Gates, Steve Jobs, a mnoho dalších úspěšných podnikatelů a vizionářů. Někteří tito slavní mají skutečně krásnou partii, a nezdá se, že by brzo skončila, někteří zase naopak, měli krásnou partii, ale dostali nečekaný „šach mat“.
Pro některé může dobrá partie šachů vypadat i tak, že vychová krásné zdravé děti, které budou mít v životě úspěch, pro některé zase skvělou partií může být splnění si různých snů, ať už cesty kolem světa, zdolání Mount Everestu, nebo jen vybudování krásného bydlení. Jindy to zase může být i úspěšná kariéra prestižního kardiochirurga, nebo vysokého politika, nebo i např. pedagogika, kdy dotyčný/á chce předat své znalosti a zkušenosti další generaci. Může to být i např. přelomový vědecký objev, může to být i nové archeologické naleziště, možností je opravdu nespočet.
Někdy se ale stane, že v dané partii, ať děláme, co můžeme, pozice se nedaří zlepšit, nedaří se získat ona výhoda nad soupeřem, tak prostě partii vzdáme. Když to vztáhnu na skutečný život, můžou se objevit jisté životní situace, kdy si přejeme za určitých okolností důstojně odejít, tak jako v šachové partii položením krále. Nicméně, i když my nevidíme východisko, může jej vidět někdo jiný. průměrný hráč partii šachu vzdá, zatímco šachový mistr ve stejné pozici vyhraje. Když se nám i v životě zdá, že není naděje, tak vždy je naděje. My ji vidět nemusíme, mohou ji ale vidět druzí. Dnes neexistuje lék na nějakou závažnou nemoc? Co když za hodinu, den, týden, nebo třeba měsíc, někdo objeví onen lék? Dnes si říkáme, že jsme chudí, ale co když se zítra objeví nabídka skvělé práce? Nebo když se člověk dlouho cítí osamělý, co když se zítra objeví onen osudový partner do života? Nevzdávejme se, a hlavně, mějme rádi sami sebe, ale i své okolí. Třeba jednou bude svět zase krásný.
