Článek
Andělé podle starých náboženských textů a tradic nehráli primární roli v tom, že by činili nějaké zázraky pro lidi, jak je dnes vnímají ti, kteří se k nim modlí, kteří je uctívají a používají jejich sošky jako předměty pro štěstí.
Naopak, andělé měli podle historických záznamů především odstrašující, varovnou a sdělovací funkci, ale vystupují i v jiných rolích, přičemž prakticky žádná z nich neodpovídá roli laskavých pomocníků lidí, jak je dnes mnozí lidé chápou a asi především si přejí chápat. Používat tedy anděly jako své pomocníky nemusí být zrovna zdravé.
Podívejme se na příběhy, v nichž podle historických záznamů andělé vystupují a na to, jakou v nich hrají roli.
Andělé v Bibli
Nejvíce andělů nacházíme v biblické knize Zjevení. Zde mají různé role od poslů, strážců pečetí, uvaděčů a také exekutorů v době posledního soudu.
Andělé strážci
První andělské bytosti, o kterých se Bible zmiňuje, jsou cherubíni, kteří střežili strom života před pokleslým Adamem a Evou v zahradě Eden. V tomto případě byli cherubíni nikoliv ochránci lidí, ale jejich protivníci. Dohlíželi na to, aby lidé neukradli zdroj věčného života, na který neměli nárok. Cherubíni byli rovněž na izraelské truhle úmluvy, kterou nesměli běžní lidé spatřit ani se jí dotknout.
Anděly také máme spojeny s Ezekielovým viděním božího vozu a trůnu, kde byli představeni jako ti, kteří střeží božský prostor, neuvěřitelně rychle se pohybují do všech světových stran a vše vidí.
Andělé prostopášníci
Další biblická zmínka o andělech se týká období, kdy prostopášnost a ničemnost lidí nabyla nebývalých rozměrů. Přispěli k tomu i andělé, kteří sestupovali z nebe a křížili se s ženami. Z jejich spojení vznikli mutanti zvaní Nefilim.
Andělé poslové
Pak se potkáváme s anděly, kteří mají zprostředkovat nějakou zprávu. V zastoupení Boha se tak andělé objevili před Abrahámem. Sdělili mu, že i když Sára působí jako neplodná, brzy bude mít syna. A to se stalo, narodil se jí Izák, kterého pak jako ze špatného židovského vtipu Bůh chtěl po Abrahamovi obětovat. To se téměř stalo, kdyby mu na poslední chvíli Boží hlas, reprezentovaný andělem, nezadržel ruku.
Andělé exekutoři
V Novém zákoně měli andělé nejen sdělovací funkci, ale také smrtonosnou. Anděl podle Skutků Apoštolů srazil a zabil Heroda, který obtěžoval křesťany na misii.
Andělé v dalších rolích
V biblické scéně spícího Jákoba, která byla mnohokrát umělecky ztvárněna, viděl Jákob ve snu žebřík sahající do nebe, na němž vystupovali a sestupovali andělé. Jákob si to vzal poměrně osobně a příběh zosobnil, když si to vyložil tak, jakože zemi, kam jde, mu Bůh dá bez ohledu na lidi, kteří tam už žijí. A máme z toho dnešní problémy v Palestině. Jákob dokonce nabyl takové sebevědomí díky andělské přítomnosti, že se jal zápasit s andělem, který mu však dal najevo převahu a vykloubil mu kyčelní kloub. Holt přítomnost andělů ve vašem okolí by se neměla automaticky chápat tak, že jsou tu pro vás, třeba jsou tu, jak vidíme z historických záznamů, proti vám nebo mají úplně jinou misi, než si myslíte.
Jediný anděl, který je přímo jmenován ve Starém zákoně, je anděl Gabriel, který fungoval jako vykladač a posel. Judaismus jej chápe jako ochranitele, ale Starý zákon mu tuto funkci nepřisuzuje, není tedy jasné, jak se k tomu židovství dopracovalo. Ostatní andělé přítomní ve Starém zákoně své jméno odmítli sdělit. Starý zákon mluví o knížeti Michaelovi, který je v Novém zákoně ztotožňován s vůdcem armády andělů a nazýván archandělem, někteří jej proto ztotožňují s Ježíšem Kristem.
Ještě tu máme Lucifera, který je prezentován jako anděl padlý, protože odmítl svou roli světlonoše a dostal se do okruhu temnoty v blízkosti země. Zřejmě proto je žití na téhle zemi pro lidi dobré takový opruz, když je obklopena negativní energií nejen lidských, ale i nebeských škůdců. A to se k andělům mnozí lidé nezřízeně modlí a uctívají je a přitom netuší, jestli jsou to andělé dobří, andělé poslové nebo andělé úplně jiní.
Andělé v Islámu
Islám do jisté míry navazuje na biblické pojetí andělů. Archanděl Gabriel alias Džibril předal Muhammadovi učení Koránu. Podle ústní muslimské tradice archanděl Israfil odpíská svou trumpetou den Božího soudu a při prvním zatroubení bude vše zničeno. Zatímco při jeho druhém zatroubení nastane vzkříšení.
Andělé v Koránu mají také klerikální funkci. Zapisují vaše dobré a špatné skutky, pak se vám sečtou a…
Jak jste dosud mohli vidět, původní tvář andělů je na hony vzdálená od nějakých esoterických andělíčků někde v esoobchůdku s lidskou naivitou.
Andělé mimo židovsko-křesťanský okruh
Těžko se hovoří o nějakém odlišném pohledu na věc, když jsou dnes kultury propojeny a natolik si sdílí informace, že je problematické rozeznat původní zdroj jejich inspirace. Ovšem něco podobného tu bylo díky obchodním a politickým záměrům lidí už před tisíci lety.
Karibský kmen Taino měl vozítko, kterým cestoval ve světě duchů, to mělo tvar poločlověka, polozvířete, který bral ty, kteří jej vlastnili, do rozhraní světů a dával jim prorockou inspiraci.
Egyptská ikonografie zobrazovala okřídlené figury Isis, která odpočívala nad srdcem zemřelých v sarkofázích, jako připomínka toho, jak Isis přivedla k životu svého zemřelého bratra Osirise máváním svých křídel.
V hinduistické tradici je bytost Gandharva, ochranitelské božstvo měsíce a držitel tajemství nebes. Může lítat a slouží i jako nebeský muzikant. Je spojováno s exaktickými projevy mysli. Indové si očividně s užitečnou funkcí andělů hlavu příliš nelámou.
Ve starověkém Řecku je přehršel okřídlených bytostí mezi bohy, duchy a démony. Hermes je okřídleným poslem bohů, jako takový se stará o hodně věcí počínaje invencí přes obchod až po podvody. Řekové byli očividně v duchovní oblasti dosti verzatilní a často spolu míchali přísady, které k sobě příliš nesedí. Ostatně také jako kultura vyletěli do povětří.
Zoroastriáni mají okřídlenou bytost Fravashi, která je reprezentována párem křídel s centrálním diskem, často spolu s lidskou bytostí. Je to ochranitelská bytost, stejně jako se stará o dodržování řádu bytí. Zoroastriáni mají sedm nesmrtelných archandělů, kteří poskytují nevyčerpatelný zdroj inteligence, světla, zaujetí, dobrého zdraví a vůbec. Zoroastriáni jsou vůbec na anděly ulítlí a tak chtějí pořád lítat a lítat, až nakonec vůbec nestojí nohama na zemi.
Andělé nebo démoni?
Antický svět výraz démon nevnímal univerzálně špatně, slovo daemon bylo chápáno jako pomocný duch či inspirace. Proto byli mnozí démoni uctíváni, byly jim obětovány květiny, ale byly určité potraviny, které bylo lepší duchům nenabízet. Třeba uzené maso mohlo přitáhnout bytosti zlé. Tak pozor na tchýni a uzený.
Novoplatonský filozof Porfyrios se k problematice rozlišování mezi démony vyjadřuje takto:
Všichni démoni jsou duše emanující z univerzální duše. Obývají velké území v okruhu měsíce. Mají také ducha a neuchopitelné tělo. Démoni, kteří mají největší kontrolu nad svým tělem, jsou dobří a činí dobro, zatímco ti, kteří mají nejmenší míru kontroly nad svým tělem, jsou zlí a činí zlo.
Řekové se domnívali, že zlí démoni se drží blíže zemi, zatímco ti dobří žijí ve vyšších sférách. Křesťanský učenec, známý Učitel církve (termín označující vůdčí katolické teology) Origen, se domníval, že všechny duše byly původně dobré, až se natolik znudily ze štěstí, které prožívaly, že se rozdělily na anděly, démony, lidi a hvězdy.
Pro orientálního učence Avicennu, byl stvořen svět na základě intelektu. Svět je podle něho emanací božího intelektu, který vytvořil různé sféry bytí, jehož primární část zaujímají Cherubíni a pak jsou to v jiných sférách andělé nižšího řádu. Nazývá je anděly slávy, kteří nemají vlastní nástroje smyslů, ale mají imaginaci, takže se touží vrátit ke svému původním zdroji. Tato snaha roztáčí energii v nebesích a inspiruje prorocké vize lidí. Konečná fáze lidského života je podle Avicenny charakteristická spojením s andělem.
Andělský středověk
Středověcí andělologové se zabývali až takovými absurditami, jako kolik andělů se najde na špičce jehly. Další Učitel církve Tomáš Akvinský byl poněkud duchovně zmatený, protože si kladl otázky ohledně takových věcí, jako jestli mohou andělé vidět Boha. Ten ale měl starosti, které se ho vůbec netýkaly. Nebyl však sám. Lidé v době středověku se hojně zabývali tím, kolik andělů existuje a jak byli stvořeni. To je ukázka toho, že se lidé často zabývají tím, čím nemají, a ne tím, čím mají. Měli by se zabývat pozitivními poselstvími a varováním andělů a přitom se zabývají tím, kolik jich je. Připomíná to dnešní velký zájem o daleké mimozemské civilizace, zatímco současní lidé o své bezprostřední okolí mají zájem nulový.
Andělský novověk
Kalvinisté, což je směr již odpojený od původní katolické středověké nauky, zahrnovaný pod protestantismus, se domnívali, že žádní dobří andělé k člověku nepřijdou bez výslovného božího příkazu a stejně tak ti špatní nemohou člověku uškodit bez výslovného božího příkazu a trestu vyneseného samotným Bohem.
Toto přesvědčení se usadilo v protestantech jako takových, protože je to víra s důrazem na osobní zodpovědnost. Každý na své triko, ne jako u katolické církve, kde se lidé ve středověku chápali, že jsou všichni na jedné lodi. To mělo pro katolíky i negativní důsledky. Co se totiž stalo jednomu, to se mohlo stát všem.
Protestantismus toto hozené lano, po kterém všichni šplhali a měli jej k dispozici, rozcupoval a nastolil osobní zodpovědnost jako měřítko duchovní reality. Andělé se mohli stát něčími spolupracovníky, ale vše záleželo na míře dobrých skutků vykonávaných jedincem a na tom, jak se Bůh v jeho věci rozhodne (nebo již předem rozhodnul).
V extrémní podobě protestantismu došlo k jakési erozi vnímání komunity a celku a řada protestantských kazatelů ulítla do přílišné individuality a vyhroceného sobectví. U fundamentalistů v USA je to nejvýrazněji vidět v jejich až fanatickém lpění na jejich osobní výlučnosti a výjimečnosti, kterou se však v realitě nevyznačují. Andělé jsou tak častým tématem protestantských fundamentalistů, zvlášt v souvislosti s démony, a to vše zamícháno se silnými emočními projevy a výlevy.
Samotné investorství má své podhoubí v protestantském vidění světa. Na anděly si proto hrají i dnešní investoři, a tak se spojili s pojmem angel investor, jsou to ale falešné reklamy, na jejich andělské záměry při tom zapomeňte. Jsou to spíše čerti, kteří zneužívají duchovní naivitu lidí.
Andělé se dokonce ztrivializovali a navlékli si komerční šaty. Tak je potkáte v místech a věcech, kde byste je nehledali. Od kuchyňských receptů až po pomádu na vlasy.
To vytvořilo duchovní vakuum, meziprostor, který zaplnil esoterismus.
Esoterický mix
V době, kdy měli cestovatelé větší přístup k indické, tibetské, čínské, a blízkovýchodní kultuře, se začaly formovat takzvané esoterické směry. Většina duchovních spisovatelů, kteří byli původně odkojeni křesťanskou kulturou a vrhli se do mezikulturní analýzy ve snaze propojit Indii, Tibet, Čínu apod. s křesťanskými obsahy, se dostalo jen do většího zmatku než v jakém původně byli.
Tak zde máme počátky dnešní esoteriky, která končí na seminářích typu kočička a pejsek matlali dort a na velkém esobyznysu s věcmi a knihami, které jsou výsledkem právě tohoto pletení nesourodých věcí a prvků dohromady. Například Rudolf Steiner, muž, podle nějž dnes fungují takzvané Waldorfské školy, byl jedním z těch, kterým propojení s cizími kulturními obsahy neudělalo příliš dobře. Steiner se velmi zajímal o poznatky, které mohou mít andělé, protože vnímal, že by to mohlo lidstvo posunout. Respektive by to mohlo posunout hlavně jeho. Nutno říct, že se také zajímal o know-how lidského charakteru, jako je třeba ekozemědělství. Inspiraci druhých rád nasával, ovšem o originalitě jeho vlastních vstupů lze s úspěchem pochybovat. Nakonec zemřel relativně brzo. Když se totiž zajímáte o věci, na které dle své energetické úrovně nemáte hlavu, tak se prostě vyčerpáte a vaše energetické tělo se slovy esoteriků vypaří nenávratně pryč.
Co myslíte, jsou tady andělé pro vás, proti vám, s vámi nebo se jimi můžete stát vy osobně?
Raději se v tom nešťourejte, ještě byste přišli na něco, co by vám nemuselo udělat dobře.
Zdroje:
Aquinas. Selected Writings
Henry Chadwick. The Penguin History of the Church:The Early Church
Peter Brown. The World of Late Antiquity: AD 150-750
Jean Daniélou, S. J. The Angels and their Mission According to the Fathers of the Church
Gustav Davidson. Dictionary of Angels
Larry Richards. Every Angel in the Bible
