Článek
Když říkám Švýcarskem, tak asi budete vědět, co myslím. Švýcarsko je taky vystřižené jako ze žurnálu, ale do ničeho se neplete, od všeho dává ruce pryč, kromě peněz, včetně těch špinavých z celého světa. Podobně Bhútán sice měří své HDP ve štěstí svých obyvatel, ale na vás to neplatí. Vám vyměří pěkně tučnou částku za vstup a pobyt. Působí to tak, že je to normální, přeci byste měli platit z ekologických a konzervačních důvodů, ale opak je pravdou. Bhútán si totiž hraje na buddhistické království, tedy promiňte, teď už demokracii. Jako takový by měl brát v úvahu především duchovní kvality člověka, včetně jeho návštěvníků. A Bhútán ze všeho nejdřív měří kvality vašeho konta.
Bhútán a iluze o štěstí
Musím vás už na začátku zklamat. Tak se to prostě stává, když nasloucháte klepům a pohádkám, že se jednoho dne rozplynou a zůstane z nich jen rozčarování. Podle Karma Phuntscha, bývalého buddhistického mnicha a bhútánského religionisty, a ten to musí vědět, by se většina mladých z Bhútánu nejraději odstěhovala a pracovala v americké restauraci nebo někde v holandském skladu s ponožkama. Jinými slovy, Bhútánci mají daleko do úst.
Kulturní vazby
Bhútán je duchovně úzce spojen s Tibetem a tibetským buddhismem. Nicméně ještě více je propojen na bázi čarodějnictví. Starého substrátu magických praktik zvaného Bon, který má s Tibetem společný.
Jméno
Dřívější jméno pro Bhútán je Mon. Je to derivace slova mun z tibetštiny, které znamená temnotu. Tibeťané tak chápali nebo chtěli chápat Bhútánce jako lidi, kteří žijí v sociální a duchovní temnotě. Jinými slovy tím mysleli, my už jsme přijali buddhismus a vy zůstáváte sto let za opicema. Čarodějnictví jim neimponovalo, nebo ho nebyli schopni vystát.
Další jméno pro Bhútán bylo Menjong, což doslova znamená země léčivých bylin. Určitě země schovávala lidi, kteří se vyznali v léčení, ale také v trávení. A to nemyslím trávení v běžném slova smyslu.
Jiné jméno pro Bhútán je v překladu drak. Bhútánci věřili v existenci takového zvířete. Současné pojmenování Bhútán je výsledek britské především monarchistické ignorance geopolitických a kulturních souvislostí. Nejspíše to bude prostě dáno jedním britským botanikem. Botan alias Bhútán.
Velikost země
Bhútán není tak malý, jak by si někdo představoval. Většina geografů jej bere právě jako to Švýcarsko, duchovně i geograficky nebudou daleko od pravdy. Bhútán je 134 země z 233 zemí co do velikosti. Hned vedle Švýcarska a Holandska. Máte pořád pocit, že se můžete vymlouvat na to, že Česko je malá země?
Trocha duchovní a politické historie
Dění v Bhútánu je spjato s politickým a náboženským děním v Tibetu. Ngawang Namgyal je považován za zakladatele Bhútánu. Země byla výsledkem dlouhotrvajících sporů a bojů o moc u tibetských klanů a dalších etnických skupin v jejich okolí. Tradice říká, že Ngawang porazil své konkurenty svými okultními silami. Jeho afirmace byly tyto: „Ničím ty, kteří předstírají být Drukpou (jeden z duchovních systémů).“ „Jsem ten, který je nepřemožitelný.“ „Jsem hrdina, který ničí ty, kteří hostí démony.“ „Jsem ničitel deviantních inkarnací.“
Zhabdrung (titul pro Ngawanga) založil mnišskou komunitu a stal se významným politickým činitelem. V jeho době v zemi působili jezuité, ty dokonce zdržoval v zemi s tím, že by se měli pokusit o konverzi obyvatel. Nakonec se vyděsili i oni a odešli. Bavíme se tady o 17. století.
Ngawang se obávat tibetské konkurence nemusel, na sto honů se šířila pověst o jeho silách černé magie a ostatní tibetského náboženské školy mu raději daly svatý pokoj. A pokud konkurenční tibetští lámové přeci jenom natáhli prsty do jeho území, ustřelil jim je portugalskými kanóny, které měl od jezuitů. Ngawangova posvátná guerrilla koinciduje s nástupem náboženské školy Gelugpa v Tibetu a s rostoucím vlivem jejich představence Dalajlámy. Konkrétně v roce 1642 vláda nad Tibetem prostřednictvím Dalajlámů odstartovala a skončila až v roce 1959 anexí Tibetu Čínou. Dalajláma se dnes prezentuje jako takový svatý nevinný staříček, ale cesta k jeho moci v historii byla poznamenána krví svatých. Konkurenční škola Kagyu byla tvrdě potlačována a perzekuována od první chvíle, kdy se Gelugpa dostala k moci.
Přeskočíme až do doby, kdy si oportunističtí Britové udělali z jižní Asie svou kasičku prostřednictvím své entity British East India Company. Vy, kteří obdivujete vystajlované fotečky britské královské rodiny, vězte, že právě tato povedená rodinka postavila svou prestiž a bohatství na zneužívání zdrojů jiných lidí a států. To není tak složité být hrozně in, když vám milióny lidí posluhují a poklonkují, viďte. Tak je v tom nepodporujte dál, poklonkovali byste tradici otrokářství. A to přeci nikdo nechce. Je v tom morální zlo, které zničilo i samotný Bhútán. Ve chvíli, kdy se, jak naznačuje portugalský prezident, bude muset vrátit to, co se po světě nakradlo z otrocké práce, tyto rodinky ztratí své bohatství a nezbyde jim ani penny.
Ve chvíli, kdy Britové narušili křehkou rovnováhou Indie svými obchodními válkami, Bhútán se rozložil. V roce 1772 Britové zabili 600 bhútánských vojáků. Tehdy se bitva odehrávala mimo dnešní Bhútán. Britové poté podnikli do Bhútánu několik průzkumných a „obchodních“ misí, a v podstatě donutili Bhútánce uzavřít s nimi nevýhodné obchodní smlouvy. Svou roli sehrála nechvalně známá British East India Company. Britské hašteření zaselo do Bhútánu semena sváru a došlo k několika civilním válkám. To se bavíme o 19. století.
Hrubé národní štěstí místo Hrubého domácího produktu
Jak tomu tak bývá, tak u takových hesel se jedná téměř vždy o marketing. O hrubém národním štěstí se zmínil král Bhútánu v roce 1979, když se jej západní žurnalista ptal na to, jak to vypadá s hrubým národním produktem Bhútánu. Asi chtěl odvést pozornost od pravého stavu bhútánské ekonomiky. Pak to šlo ráz na ráz, Západ, jak všichni víme, miluje humbuk, a tento humbuk se už s Bhútánem táhne až dodnes.
Je sice hezké, že se král zaměřil na národní štěstí, ale to není v buddhismu žádná novinka ani pro Bhútán. Buddhistické země, Bhútán nevyjímaje, jsou posety náboženskými mantrami určenými pro štěstí a dobrý osud. V tomto případě se jedná jen o marketing. K tomu však jen marketing pro bohaté. Do země nejsou vpuštěni cestovatelé, kteří jsou nositeli pravého duchovního štěstí, kritérium, co jste jako člověk zač, nikdo neřeší, zato se však řeší, jestli jste nositeli nadité šrajtofle.
Původní smysl Bhútánu jako země, která byla chráněna černou magií proti magii bílé se vytratil někde v mlze velehor a utopil v britském ginu.
Otázkou je, jestli to nese štěstí samotným Britům a spolu s nimi jejich blízkým sousedům. Domnívám se, že vůbec, přece jen ty důsledky černé magie někde skončit musely. A karma není zdarma.
Zdroje:
Phuntsho, Karma „Historical Study and Documentation of the Padma Gling pa Tradition in Bhutan“.
M. Aris. Bhutan.
„Anonymous (1865), ‚The Truth about Bootan‘, Chakravarti, A Cultural History of Bhutan, Calcutta: Self Employment Bureau Publications, vol. II, pp. 139−74.“
O vykořisťování světa britskou monarchií:
