Článek
Zrození „turistické“ Šumavy
Šumavu původně zpropagoval spisovatel Karel Klostermann, bez jeho tklivých temných příběhů šumavských obyvatel a malebných procítěných popisů šumavské krajiny, by ji nikdo neznal a rozhodně by se na ni nehnaly davy turistů už za první republiky. A nedávno ji zpromoval seriál Policie Modrava, která se natáčela na Modravě a v okolí Kašperských hor. Krása šumavské přírody je hlavním tahákem tohoto seriálu. To je pouze A, kdo zná B, už tak nadšený není. Zajeďte si přímo na Modravu. Nebudete mít kde zaparkovat, protože se tam parkovat nesmí, nebo jen za peníze, a zkuste si něco dát v místní restauraci. Ale o tom později.
Developerská Šumava
Velkou část Modravy zabírá developerský projekt českého miliardáře Bakaly. Slovo „developeři“ použité v úvodu článku je odvozené od anglického slova „rozvoj“. To je fakt oxymóron. Zpravidla tihle lidé nic nerozvíjejí, jen utápějí nesmyslné částky peněz na hyzdění životního prostředí. Co jiného jsou ty jejich kostky a obdélníkové hangáry než takové rakovinové bujení v krajině. A developerskými hotely je Šumava promořená ze všech stran. Na Lipně je to fakt katastrofa, tam je to přímo centrum upírů. Ano, jednoduchým rozmazleným paničkám se to moc líbí, ale ty mají nulový cit pro přírodu, a hlavně se chtějí rekreovat v luxusu a nějaké životní prostředí se jim už do hlavinky nevejde.
To ale není jediný problém, díky tomu, že si Šumavu zabrali pracháči, na většině míst si ani nezaparkujete. Vše je placené. Chcete vylézt na Boubín? Tak zacálujte 150 Kč za parking, jedno jak dlouho tam budete. Hned člověka přejde chuť, všudypřítomná komerce a hamižnost se lepí na paty jako smůla a hnus.
Nelichotivé proměny Šumavy
Ráz krajiny se od začátku 90. let výrazně proměnil, a hlavně se obměnili návštěvníci. Dříve si pamatuji, že jsem tam trávil čas na dětském táboře, v poměrně tajuplné a zalesněné krajině, nikoliv zadušené a plné různých mastňáckých lodí zazobanců, lodiček, domů a apartmánů, které vypadají všechny na jedno brdo a čiší z nich komerční nicotnost. Připomíná mi to film Nekonečný příběh, kde Nicota a beztvarost pohlcovala jakoukoli fantazii. Na Šumavě rozhodně zaúřadovala. A těch nemožných snobů!
Šumavské domy hrůzy
Kdyby to alespoň po všech těch investicích nějak normálně vypadalo. Ale ono ne. Zkuste si to srovnat s německou částí Šumavy. Když přejíždíte hranici, máte pocit, že se přesouváte z Trautenbergova (česká strana) do Krakonošova (německá), i když by to mělo být opačně (ano, vím, že Krakonoš patří do Krkonoš ne na Šumavu, ale tohle je jen obrazné přirovnání). Šumavské cesty totiž lemují vybydlené domy s propadlou střechou, polozbořeniny a jiné hrůznosti, které tu zbyly po vyhnaných sudetských Němcích, a roky s nimi nikdo nic neudělal a nechal je chátrat.
Češi si přes všechny různé evropské fondy a kulturní projekty za x desítek let nestihli dát do pořádku ani domy, které tu zbyly po původních majitelích. Hlavně, že podle rady NERV pramení ekonomický rozvoj Česka v nových stavbách na bydlení. Jaký nesmysl. Tady je tolik baráků, akorát je mají hamouni, kteří se o ně nestarají. Kdyby je alespoň zbourali, ale oni ne. Tyhle domy jako vystřižené z Krotitelů duchů jsou hrůza pohledět. V městečkách jako je Vimperk či Lenora zase zbyly omšelé honosné vily, ve skutečnosti přebujelé a nepraktické, které obklopují vybydlené bytovky. Rozhodně žádná pastva pro oko.
Šumava přívětivá k turistům?
Nemluvě o davech turistů, které se hrnou do krajiny. Málokdy v ní můžete být dlouho sám a když už, tak si dejte pozor na to, abyste nepřekročili čáru do první zóny. To byste se pěkně prohnuli. A zkuste se po výletu občerstvit, nebo na to raději zapomeňte, dát 400 Kč za řízek se salátem se může vyplatit jen nějakému mastňákovi, který neví, co s penězi, nebo ekonomickým sebevrahům.
Možná vám to přijde jako něčím ozdravné, obzvlášť měšťákům, když celý čas trávíte v nevětraných a ekologicky nevhodných prostorách nalepený jeden na druhého nebo v zaplivaných parcích, ale já mám poněkud jiný standard a mně Šumava nevyhovuje. Znám daleko lepší přírodní lokace.
Šumava není prales nebo divoká příroda
Samotný Boubín, který je nazýván pralesem, byl založen před více než sto padesáti lety. Paradoxem Šumavy je to, že to není žádný přirozený les, je to bývalá fabrika. Šumavské lesy byly původně zamýšleny jako lesy hospodářské s účelem je v podstatě ztopit a zužitkovat pro potřeby četných sklářských hutí a jiných průmyslových provozů. Proto jednodruhové lesy Šumavy tak fatálně zasáhl kůrovec. Nápad do nich nezasahovat v podstatě dával smysl, protože ony se ty stromy ani nedaly uhlídat.
Šumavské ovzduší
Pokud se chcete nadýchat čerstvého vzduchu, musíte vystoupit až za hranice šumavských vesnic a městeček. Když byste totiž setrvali v jejich okolí, nejspíš byste se udusili šmourem a puchem z jejich komínů. Pokud se mluví o Šumavě jako ekologickém unikátu, tak pak nechápu, proč tak nevypadají i pravidla vytápění v této lokalitě. Šumavské okresní město Prachatice má jedno z nejhorších ovzduší z okresních měst v celé České republice.
Atmosféra šumavských lesů někomu může připadat kouzelná, nicméně v nich je spousta temnoty a když se bude smrákat, nejspíš si budete na cestě šumavskými hvozdy připadat jako v nějakém laciném hororu typu Blair Witch.
Pokud se rádi bojíte, máte plnou šrajtofli, leccos nevkusného překousnete, rádi se chlubíte prestižní lokalitou nebo jste na mamon nadržení developeři, tak je pro vás Šumava jako stvořená.
Zdroje:
Karel Klostermann a zrod Šumavy / Veronika Faktorová, Michal Hořejší. 2023. Jihočeská univerzita.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pres-polovinu-evropskych-trapi-spinave-ovzdusi-cesko-v-mereni-propadlo-167543
