Článek
Listopad 2023. Čtyřiaosmdesátiletý Jon Voight sedí před kamerou s americkou vlajkou v pozadí a pronáší exaltovaný monolog. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích líčí boj Izraele proti hnutí Hamás biblickými obrazy. Mluví o „Boží pravdě“ a zdviženým prstem varuje před silami zla.
Krátce poté se obrací i proti vlastní dceři – herečka Angelina Jolie totiž veřejně vyzvala k příměří a poukázala na utrpení civilistů v Gaze. Voight reaguje rozhořčeně: prohlašuje, že Angelina podlehla lžím a propagandě a že nerozumí „Boží pravdě“.
Tento veřejný střet otce s dcerou symbolizuje neobvyklou dráhu, kterou se Jon Voight v životě vydal. Herec, který kdysi patřil k liberálním hlasům Hollywoodu a proslavil se rolemi rebelujících outsiderů, dnes stojí politicky na opačné straně než většina jeho kolegů – a dokonce i než jeho vlastní děti.
Ze zachmuřeného mladíka, který na filmovém plátně prožíval deziluzi vietnamské éry, se během let stal nadšený konzervativec vyznávající tvrdě pravicové názory.
Herec proti válce
Rok 1969. V kinech běží provokativní drama Půlnoční kovboj o texaském mladíkovi, který se v New Yorku živí jako prostitut. Hlavní roli ztvárnil tehdy neznámý Jon Voight a rázem se zařadil mezi nejvýraznější talenty nastupující generace. Snímek získal Oscara za nejlepší film a Voight za svůj herecký výkon obdržel Zlatý glóbus pro novou hvězdu roku.
Koncem 60. a začátkem 70. let se tak stal jednou z tváří tzv. Nového Hollywoodu – filmové revolty, která bořila zažité konvence. Voightovo jméno brzy figurovalo v dalších odvážných projektech doby: hrál v satirické válečné komedii Hlava 22 podle předlohy Josepha Hellera i v dramatu The Revolutionary o radikalizovaném studentovi. V těchto rolích ztělesňoval pochybnosti mladé generace a kritiku establishmentu, která v Americe sílila s pokračující válkou ve Vietnamu.
Největšího úspěchu dosáhl Jon Voight v roce 1978 filmem Návrat domů (Coming Home). Zahrál si paraplegického veterána z Vietnamu, který prožije milostný vztah s postavou ztvárněnou Jane Fondovou – herečkou, jež se v reálném světě stala symbolem protiválečného hnutí. Voight za tuto roli získal Oscara a jeho výkon působil autenticky i díky tomu, že sám patřil mezi odpůrce vietnamské války.
Na konci sedmdesátých let tak byl v očích veřejnosti spjatý s příběhy o rebelech a outsiderech, kteří bojují proti společenským křivdám. O to překvapivější je pohled na Voighta o několik dekád později: herec, jehož tvář kdysi symbolizovala protest proti establishmentu, se po letech ocitl v táboře těch, proti nimž jeho hrdinové stáli.
Rodinný rozkol
V osobním životě tak idealistický nebyl. Voight se dvakrát oženil, ale obě manželství vydržela jen krátce. Druhou ženou se mu stala herečka Marcheline Bertrand, s níž měl syna Jamese (nar. 1973) a dceru Angelinu (nar. 1975). Rodinné štěstí však nevydrželo: v roce 1976, když byly dětem pouhé tři a jeden rok, se manželství rozpadlo.
Příčinou byly Voightovy opakované nevěry. Herec potom domácnost fakticky opustil – Bertrand se s dětmi odstěhovala do Los Angeles a vychovávala je převážně sama. Angelina Jolie později přiznala, že otci nedokázala dlouho odpustit, jakým způsobem rodinu opustil.
Navzdory napětí z minulosti se na počátku nového tisíciletí zdálo, že by se vztah otce s dcerou mohl zlepšit. V roce 2001 Angelina dokonce přistoupila na to, že si Jon Voight zahraje jejího otce ve velkofilmu Lara Croft – Tomb Raider. Společné natáčení ale kýžené sbližování nepřineslo – naopak předznamenalo další rozkol.
V červenci 2002 poskytl Voight rozhovor pořadu Access Hollywood, ve kterém nečekaně otevřeně promluvil o dceřiných osobních problémech. Před televizními kamerami řekl, že má o Angelinu obavy, protože podle něj trpí „vážnými psychickými problémy“, a vyzval ji, aby „vyhledala pomoc“.
Bylo to poprvé, co veřejně komentoval dceřin bouřlivý soukromý život – Angelina v té době procházela rozvodem s Billy Bobem Thorntonem a média spekulovala o jejím nestálém chování. Reakce přišla obratem.
„Po všech těch letech jsem došla k závěru, že není zdravé, abych byla se svým otcem v kontaktu,“ vzkázala Angelina Jolie v oficiálním prohlášení a oznámila přerušení veškerých styků. Ještě tentýž rok si také úředně změnila jméno – příjmení Voight vystřídalo její střední jméno Jolie.
Následujících šest až sedm let otec s dcerou prakticky nekomunikovali. K opětovnému kontaktu je přiměla až rodinná tragédie. V lednu 2007 zemřela Marcheline Bertrand na rakovinu vaječníků a Angelina přehodnotila svůj postoj. I díky podpoře svého tehdejšího partnera Brada Pitta souhlasila, že dá otci ještě šanci.
Voight se tak mohl poprvé setkat se svými vnoučaty a postupně se začal objevovat i na veřejných akcích po boku dcery. V roce 2011 přišel na slavnostní premiéru Angelinina hraného režijního debutu V zemi krve a medu v Los Angeles a o rok později za ní přiletěl do Londýna, kde rodina Jolie-Pittových pobývala během natáčení filmu Světová válka Z. Mediální fotografie zachycovaly usměvavého Voighta, jak v parcích vozí kočárky se svými vnuky. Rodinné příměří bylo na světě – přinejmenším zdánlivě.
Obrat doprava
Ještě než se Voight pokusil napravit vztah s Angelinou, vydal se na zásadně odlišnou cestu v politice. Již v 80. letech v sobě objevil silnou náboženskou víru a postupně se přikláněl k politickému konzervatismu. Sám herec později mluvil o duchovním probuzení, které u něj na sklonku osmdesátých let nastalo.
V dalších letech se z někdejšího liberála definitivně stal stoupenec pravice – změna názorů však probíhala převážně v soukromí. Veřejně o sobě Voight dal slyšet až po delší odmlce. Na přelomu tisíciletí už nebyl symbolem Nového Hollywoodu, ale dál dostával výrazné charakterní a vedlejší role. Mimo kamery ho ale stále více pohlcovala společenská témata. Znepokojovalo ho směřování Ameriky a čím dál otevřeněji tíhl ke konzervativním kruhům.
V létě 2008 pak přišel rázný politický manifest. Jon Voight publikoval komentář ve washingtonských novinách, v němž se zcela rozešel se svým dřívějším já. Oznámil, že kdysi pochybil, když se za války ve Vietnamu přidal k hnutí hippies a k mírovým protestům – označil to za „hysterii vyvolanou marxistickou propagandou“. V tomtéž textu varoval, že tehdejší demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama by mohl „zavléct USA do socialismu“.
Voightův ostrý op-ed vyvolal pozdvižení, neboť většina jeho hereckých vrstevníků naopak Obamu podporovala. Pro zasvěcené ale herec jen veřejně potvrdil názorový posun, který v něm zrál už delší dobu. Od 90. let se netajil obdivem k republikánským prezidentům Ronaldu Reaganovi a Georgi W. Bushovi. V roce 2007 dokonce moderoval předvolební mítink konzervativního kandidáta Rudyho Giulianiho. Nyní však šel ještě dál – stal se hlasitým kritikem Demokratické strany a do politických debat začal vnášet slovník tvrdé pravice.
Následující rok, kdy Obama skutečně usedl v Bílém domě, vystupoval Voight jako jeden z nejhlasitějších odpůrců nové vlády. V roce 2009 pronesl emotivní řeč na konzervativní konferenci ve Washingtonu, v níž se ptal publika: „Vytváří prezident Obama občanskou válku v naší vlastní zemi?“
Svého někdejšího oblíbence z filmového plátna, progresivní Jane Fondu, označil Voight v této souvislosti za naivní oběť socialistů – zatímco sebe stylizoval do role toho, kdo na nebezpečí socialismu prohlédl. V rozhovorech ostře útočil i na Obamovy spolupracovníky a rodinné zázemí.
„Jeho otec byl marxista – samozřejmě ho to ovlivnilo,“ prohlásil například v roce 2012 a rozebíral v médiích, že Obama vyrůstal mezi levicovými radikály. Ve Voightových veřejných vystoupeních postupně přibylo náboženských narážek a apokalyptických varování.
Demokraty obviňoval, že mladou generaci „vymývají propagandou“, a svou někdejší hereckou kolegyni, progresivní aktivistku Jane Fondovou, obviňoval z podpory nepřátel Izraele. Jon Voight se zkrátka etabloval jako jeden z mála hollywoodských veteránů, který se otevřeně postavil proti liberálnímu proudu americké kultury.
Po boku Trumpa
Když se v roce 2016 rozhodl o Bílý dům ucházet Donald Trump, Voight v něm našel nového politického šampiona. Patřil k prvním známým hercům, kteří realitního magnáta veřejně podpořili, a stal se jednou z tváří „Hollywoodu pro Trumpa“. Krátce po Trumpově vítězství zažil Jon Voight zvláštní satisfakci.
19. ledna 2017, v předvečer inaugurace, vystoupil na oficiálním koncertu u Lincolnova památníku a před tisícovým davem pronesl svůj proslov. „Bůh vyslyšel naše modlitby,“ řekl s patosem o zvolení Donalda Trumpa. Jako pamětník starých časů tak symbolicky požehnal nástupu nekonvenčního politika, který hýbal americkou společností.
V následujících letech stál Voight při Trumpovi neochvějně. Když se v kampani objevil záznam, na němž Trump vulgárně mluví o ženách, herec jej omlouval – prohlásil, že nezná mnoho mužů, „kteří by v soukromí nikdy neřekli něco podobného“. Později neváhal veřejně napadat kolegy z branže, pokud se do Trumpa opřeli.
Když herec Robert De Niro v roce 2016 prohlásil, že by nejraději dal Trumpovi pěstí, Voight De Nira kritizoval a vyzýval Trumpovy podporovatele, aby dali najevo své rozhořčení. De Niro mu obratem vzkázal: „Mám Jona rád, je to milý chlap, ale neví, o čem mluví.“
Voight se postupně stal jakýmsi ideologickým patronem Trumpových příznivců v kulturní sféře. Jeho proslovy – ať už naživo, nebo formou videí na internetu – přebíraly konzervativní stanice a sdílely je statisíce fanoušků. Herec v nich líčil Trumpa jako zachránce národa a svoje oponenty jako hrozbu z pekla.
V květnu 2019 zveřejnil video, v němž Trumpa označil za „největšího prezidenta od Abrahama Lincolna“. Po prezidentských volbách v roce 2020, které Trump prohrál, zveřejnil Voight další video, v němž mluvil o tom, že Amerika stojí před „největší bitvou od dob občanské války – bitvou spravedlnosti proti Satanovi“. Nepřímo tím šířil nepodložené tvrzení, že vítězství demokratů je dílem zla a podvodu.
Trump jeho loajalitu opětoval. V listopadu 2019 uspořádal v Bílém domě ceremoniál, na kterém předal Jonu Voightovi Národní medaili umění – nejvyšší ocenění pro umělce. Při předávání prezident svého podporovatele označil za „herce ohromujícího rozsahu a hloubky“ a za člověka, kterého má osobně rád.
Voight stál po boku Donalda Trumpa i na sklonku jeho volebního období, kdy se exprezident snažil zvrátit svou porážku. Ještě v roce 2021 se herec objevoval ve videích a vystoupeních pro radikální konzervativce a burcoval k víře v Trumpovo poselství.
Pro hollywoodské producenty a většinu kolegů v branži se v té době stal krajně kontroverzní postavou – jeho jméno figurovalo mnohem častěji na titulních stranách konzervativních magazínů než v rubrikách filmových premiér. Voight se však zdál být se svou novou rolí smířený. Pochvaloval si televizní úspěch v seriálu Ray Donovan a sám sebe označoval za hollywoodského disidenta.
Střet s dcerou
Voightova proměna se neobešla bez výhrad u jeho nejbližších. Angelina Jolie si během let vybudovala pověst humanitární aktivistky a zastánkyně liberálních hodnot, které byly v přímém protikladu k politice Donalda Trumpa. Otcovy kontroverzní projevy sice většinou nekomentovala, jejich vztah ale zůstával opatrný.
Po roce 2010 se Jolie s Voightem na veřejnosti občas ukázala, například na zmíněné premiéře nebo při rodinných návštěvách, avšak o politice nemluvili. Když se jí novináři ptali na otcovu názorovou výstřednost, zdvořile odpovídala, že se soustředí „hlavně na výchovu dětí“ a otcovy postoje neřeší. Voight se naopak o dceři zmiňoval často – většinou pochvalně.
Chválil Angelininu charitativní činnost a označoval ji za skvělou matku. Občas si ale neodpustil kritiku jejích rozhodnutí. Například během vleklého rozvodu Jolie a Brada Pitta veřejně vyzval obě strany, aby kvůli stabilitě rodiny ukončily své spory. Jolie na jeho dobře míněnou radu nijak veřejně nereagovala a připomínala spíše skrze právní podání a rozhovory, že Pittovo chování v manželství považuje za jeden z důvodů rozchodu – i tady tedy otec narazil.
Naplno se neshody mezi Voightem a Jolie projevily znovu v roce 2023. Angelina Jolie, bývalá zvláštní vyslankyně UNHCR a dlouholetá humanitární aktivistka, se v říjnu 2023 přidala ke hlasům volajícím po okamžitém příměří v Izraeli a Palestině. Ve svých veřejných prohlášeních a příspěvcích zdůraznila utrpení nevinných civilistů v pásmu Gazy a apelovala na mezinárodní společenství, aby zabránilo dalším ztrátám na životech.
O několik týdnů později Jon Voight na svém twitterovém účtu zveřejnil video, v němž nepřímo reagoval i na tento apel. Prohlásil, že je zklamaný, že jeho dcera stejně jako mnozí další podle něj nerozumí „Boží cti“ a „Boží pravdě“. Hovořil o „boží pravdě“ a o tom, že vítězství musí patřit Izraeli. Novináři si všimli, že herec svými prohlášeními míří i do řad vlastní rodiny.
Když byl Voight následně tázán na Angelinin postoj, otevřeně řekl, že jeho dcera byla ovlivněna propagandou a dezinformacemi.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jon_Voight
https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/features/jon-voight-angelina-jolie-israel-b2584923.html
https://www.independent.co.uk/news/people/jon-voight-angelina-jolie-s-dad-on-his-tumultuous-relationship-with-his-iconic-daughter-and-why-he-plays-a-ruthless-father-9577179.html
https://www.theguardian.com/film/2025/may/06/jon-voight-trump-acolyte
https://english.elpais.com/culture/2025-05-09/the-rise-and-fall-of-jon-voight-the-1970s-countercultural-icon-who-became-trumps-biggest-supporter-in-hollywood.html
https://www.washingtontimes.com/news/2008/jul/28/voight/
https://www.foxnews.com/entertainment/jon-voight-obama-following-fathers-socialist-footsteps
https://www.upi.com/Top_News/US/2019/11/21/Trump-awards-arts-humanities-medals-for-the-first-time/4271574384387/
https://www.vanityfair.com/news/2008/07/jolie200807
https://www.vanityfair.com/hollywood/2015/12/angelina-jolie-sex-and-the-single-mom
https://www.reuters.com/business/media-telecom/actor-jon-voight-met-with-trump-advocate-hollywood-tax-incentives-2026-05-18/
