Článek
V létě 1963 probíhalo v Jugoslávii natáčení filmu Vinnetou podle románů Karla Maye. Produkce chtěla navázat na úspěch předchozího snímku Poklad na Stříbrném jezeře a znovu obsadit oblíbeného komika Eddiho Arenta. Ten se rok předtím v roli excentrického britského entomologa postaral o komické odlehčení mezi drsnými hrdiny Divokého západu.
Jenže Arent se tentokrát k štábu nepřipojil - podle dochovaných svědectví odmítl účast kvůli obavám z množství štírů v místech natáčení. Postava noblesně vychovaného „lovce motýlů“ tak v příběhu prvního dílu chyběla a filmaři museli komickou vložku nahradit jinou vedlejší postavou. Lordem Tuff-Tuffem, kterého ztvárnil Chris Howland.
Arent se k Vinnetouovi vrátil až v dalších pokračováních, kde opět ztvárnil svého nešikovného lorda Castlepoola po boku náčelníka Apačů a Old Shatterhanda.
Nejzábavnější postava mayovek
Už v Pokladu na Stříbrném jezeře (1962) si Eddi Arent coby lord Castlepool získal sympatie diváků. Jeho postava malého elegantního muže v dobře padnoucí safari uniformě a s neodmyslitelnou síťkou na motýly působila mezi samými ostřílenými zálesáky jako zjevení.
Castlepool bloudil prérií ve snaze chytit vzácného motýla a honba za hmyzem ho vždy nevhodně zavedla doprostřed přestřelek a potyček. Arent dokázal i v napjatých scénách udržet komický odstup - například tím, že v souboji zdvořile pronesl své „Promiňte“, než nic netušícího protivníka omráčil ranou klackem.
Režisér Harald Reinl obsadil Arenta do celkem tří filmů podle Mayových románů a pokaždé se drobný „motýlkář“ postaral o humorné momenty, které odlehčily dobrodružný děj. S odstupem desetiletí patří Castlepool mezi nejoblíbenější postavy celé filmové série. Fanoušci o něm dodnes píší jako o nejzábavnějším hrdinovi mayovek a na internetu vznikly i malé fankluby tohoto nešikovného gentlemana s velkým srdcem.
Od východní fronty ke kabaretu
Herec, který se tak proslavil v komických vedlejších rolích, prožil mládí v neveselé historické epoše. Eddi Arent (vlastním jménem Gebhardt Georg Arendt) se narodil 5. května 1925 ve svobodném městě Gdaňsk. Vyrůstal v době, kdy Evropu sžírala druhá světová válka - hned po maturitě byl osmnáctiletý Arent povolán do německé armády a odvelen na východní frontu.
Po návratu z války se ocitl v rozdělené zemi a rozhodl se nejít standardní cestou, kterou si pro něj představovali rodiče. Vyměnil plánované studium medicíny za divadelní prkna a humor. Krátce po válce vystupoval v satirických kabaretech, kde oslnil přirozeným komickým talentem.
Neměl klasické herecké vzdělání - zúčastnil se jen několika kurzů - přesto se rychle prosadil jako bavič v poválečných estrádách a kabaretních show. Už koncem 50. let začal dostávat příležitosti před filmovou kamerou. Debutoval menší rolí ve válečném dramatu Doktor ze Stalingradu (1958). Zásadní průlom ale přišel až o pár let později v žánru, kde mohl naplno využít svůj smysl pro komediální načasování a karikaturu postav.
Dvorní komik
Tou velkou příležitostí byly populární „krimi“ filmy podle detektivních románů Edgara Wallace. Produkce Rialto Film jich v Západním Německu natočila přes dvacet a Eddi Arent se objevil v drtivé většině z nich.
Začal rolí poněkud potrhlého sluhy ve snímku Žába s maskou (1959) a v dalších letech následovaly obdobné typy: elegantní komorníci, popletení fotografové, podivínští aristokraté nebo ustrašení turisté, kteří ulehčovali napětí jinak vážných detektivních zápletek.
Charakteristický suchý humor a sebeironický projev udělaly z Arenta jednoho z poznávacích znaků této filmové série. Diváci i kritika si oblíbili, že se nebojí udělat si legraci sám ze sebe: ať už se na plátně ztrapňoval, padal ze schodů nebo komicky brebentil, vždy to působilo mile a nikdy ne hloupě.
Koncem 60. let však éra černobílých „wallaceovek“ v kinech odeznívala - a v téže době přišla pro Arenta nová šance zazářit v jiném fenoménu západoněmecké kinematografie.
Komik ve stínu Vinnetoua
Rok 1962 znamenal začátek obrovské popularity filmových mayovek. Role excentrického lorda Castlepoola, která se Eddimu Arentovi stala životní, přišla právě v té době. Režisér Harald Reinl potřeboval do dobrodružného westernu s Vinnetouem vedle hlavních hrdinů postavu, jež by do příběhu vnesla humor. Arenta už dobře znal z předchozí spolupráce a věděl, co od něj čekat.
Přizval ho proto do Jugoslávie, kde se Poklad na Stříbrném jezeře natáčel, a svěřil mu roličku neškodného přírodovědce. Výsledkem byla nezapomenutelná vedlejší figura: chytrý, leč nepraktický lord s motýlí sbírkou, který s kufříkem plným pinzet a skleniček omylem pronikne mezi pistolníky a indiány.
Sám Arent později vzpomínal, že kostým světlého cestovatelského obleku a tropické helmy pro něj navrhli tak, aby na plátně doslova „svítil“ uprostřed prérijního prachu. Z lovce motýlů se stal symbol komické nevinnosti, jemuž diváci drželi palce i ve chvílích, kdy se kolem něj střílelo ostrými.
Po triumfu Pokladu na Stříbrném jezeře se Arent ještě objevil ve dvou dalších mayovkách - Vinnetou - Rudý gentleman (1964) a Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti (1968). V obou opět sehrál úlohu zdvořilého nešiky Castlepoola, a třebaže šlo pokaždé jen o vedlejší roli, i díky němu měly filmy úspěch u širokého publika.
Na přelomu 60. a 70. let Eddi Arent ustoupil z plátna do televizní zábavy. Kinematografie se měnila a o dobrodružné mayovky či okleštěné detektivky už nebyl takový zájem. Arent se však dokázal uplatnit jinde: stal se tváří populárních televizních estrád a skečových pořadů v západním Německu.
Vystupoval pravidelně v zábavném cyklu Es ist angerichtet a jeho komickou dvojici s ním vytvořil slavný bavič Harald Juhnke. V roce 1987 spolu dokonce dostali vlastní krátký seriál Harald & Eddi, který se dočkal několika pokračování a vysoké sledovanosti.
Eddi Arent se tak po dvě desetiletí objevoval na obrazovkách v rolích, které často vycházely z jeho zažité herecké šarže - hrával popletené strýčky, hosty v absurdních situacích nebo legrační detektivy. Po roce 1990 se ale v televizi začal objevovat čím dál méně. Na konci 80. let oslavil šedesátku a zvažoval, že si splní dávný sen mimo uměleckou branži.
Hoteliérem ve Schwarzwaldu
Během 90. let se Eddi Arent nečekaně vydal na zcela novou životní dráhu. Společně s manželkou Franziskou si pořídili malý hotel Neustädter Hof v lázeňském městečku Titisee-Neustadt v německém Schwarzwaldu. Arent nikdy nepatřil k hercům, kteří by těžce nesli ústup ze slávy - herectví pro něj podle známých nikdy nebylo jediným posláním a lákala ho vidina klidnějšího života mimo ateliéry.
Zpočátku se mu v roli hoteliéra dařilo, lákal hosty právě i na své jméno a ochotně se s fanoušky ve svém podniku fotil. Postupně se však ukázalo, že vedení hotelu má svá úskalí. Konkurence rostla a Arentova společnost se dostala do finančních potíží.
V roce 2005 skončilo jeho podnikání krachem - firma vyhlásila platební neschopnost a musela rodinný hotel prodat. Manželé Arentovi tak přišli o zdroj obživy i o dům. Nový majitel, charitativní organizace, jim sice z lidskosti ponechal právo dožít v jedné části objektu, pro Eddiho Arenta to však byla hořká životní prohra.
Když Arentovi zkrachovalo podnikání, rozhodl se definitivně stáhnout z veřejného života. Od konce 90. let už nepřijímal žádné nové herecké role a uchýlil se s manželkou do ústraní. Podle německého tisku ho zároveň trápily deprese a ve stáří jej navíc postihla duševní choroba, kvůli níž potřeboval péči.
Jeho vždy skromná a nenápadná povaha se v těžkých chvílích prohloubila - nevyhledával publicitu a odmítal nabízené rozhovory o někdejší slávě. Po prodeji hotelu žili Arentovi ještě několik let v tichosti v bývalém penzionu. Zdravotní stav Eddiho Arenta se zhoršoval a situaci mu zkomplikovala i osobní rána, když jeho žena Franziska zemřela.
Herec zůstal sám a veškerou péči o něj převzal jejich syn. Poslední roky strávil Arent v Mnichově v blízkosti své rodiny, daleko od filmových kamer i od dávných fanoušků.
Zemřel 28. května 2013, tři týdny po svých 88. narozeninách.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eddi_Arent
https://www.denik.cz/spolecnost/eddi-arent-lord-castlepool.html
https://www.showbiz.cz/zemrel-herec-eddi-arent-motylkar-z-filmu-o-vinnetouovi/
https://www.spiegel.de/kultur/kino/legendaerer-komiker-eddi-arent-ist-tot-a-903997.html
https://www.filmportal.de/person/eddi-arent_c8e20933bbc447fb9168ddd0f8ca7e4c
https://kulturstiftung.org/biographien/arent-eddi-gebhard-2
https://www.karl-may-magazin.de/lord-castlepool-und-wallace-komoediant/
https://www.dwdl.de/nachrichten/41129/schauspieler_und_komiker_eddi_arent_gestorben/
https://www.zeit.de/kultur/2013-06/eddi-arent-tod
