Článek
O padesát let později stanul u soudu jako svědek v procesu o jednom z nejkrvavějších teroristických útoků italské poválečné historie. Příběh, jaký by si sám nedokázal vymyslet - a jaký mezitím zahrnoval Oscara, Romy Schneiderovou i vztahy s Ursulou Andressovou a Charlotte Ramplingovou.
Kluk, který umíral ve westernech
Narodil se druhého srpna 1941 v Peschieře del Garda, na břehu Gardského jezera. Od roku 1955 sídlilo přímo v jeho rodném městečku filmové studio Bertolazzi Film.
Natáčelo levné pirátské filmy - jezero muselo posloužit jako Karibik, kulisy, jaké si italský nízkorozpočtový průmysl nikdy nemohl dovolit natočit na skutečných tropických ostrovech. Bylo to podivné dětství, poznamenané přítomností filmové iluze na dosah ruky, na místě, kde by ji člověk čekal nejméně.
Ve třinácti letech závodně plaval a skákal do vody. Každé léto si přivydělával jako komparzista, později kaskadér - přirozeně atletická postava, jaká studiu přišla vhod pokaždé, když bylo potřeba nahradit herce v nebezpečné scéně. Studoval na architekta.
Peníze z drobných filmových rolí mu měly zaplatit studium na blízkém veronském institutu. Zavedly ho ale úplně jinam - na veronskou Akademii výtvarných umění, kde se rozhodl herectví věnovat naplno, ne jen jako vedlejší přivýdělek k opravdovému povolání.
Pracoval jako kaskadér ve slavném westernu Sergia Leoneho Hodný, zlý a ošklivý z roku 1966, jednom z prvních skutečně velkých projektů, na jakém se coby anonymní tělo za slavnějšími tvářemi podílel. Herecký debut absolvoval u režiséra Demofila Fidaniho, přezdívaného „Ed Wood spaghetti westernů“ - nízkorozpočtový, ale mimořádně plodný přístup k žánru.
Padal z koní. Nechal se zastřelit. Znovu a znovu, film za filmem, za honorář, jaký sotva stačil na živobytí, ale jaký mu zároveň umožňoval zůstat co nejblíž filmovému průmyslu, do kterého toužil jednou skutečně proniknout jako plnohodnotný herec.
Aby si zlepšil angličtinu, absolvoval hodiny výslovnosti v Cambridge. Herecké kurzy v Londýně. Investice do vlastní budoucnosti, jakou si mladý kaskadér z italské provincie mohl dovolit jen díky vlastní tvrdohlavosti - a jaká se mu měla o pár let později bohatě vyplatit, i když ne přesně tím způsobem, jaký si tehdy představoval.
Tvář, která ho stála roli
Při natáčení Tenkrát na Západě v roce 1968 znovu pracoval jako kaskadér. Jeho nejslavnější kousek byl pád ze střechy - dopadl přímo na rameno, jeden z desítek fyzicky náročných kousků, jaké musel jako profesionální kaskadér zvládat bez váhání, bez ohledu na bolest nebo riziko zranění. Leone si ale všiml jeho tváře.
Napsal pro něj přímo na place novou postavu, elegantního dandyovského pistolníka v bandě Henryho Fondy - roli, jaká měla Testimu poprvé v kariéře zajistit skutečně viditelné místo přímo vedle hollywoodských hvězd, ne jen anonymní tělo v pozadí davové scény.
Scéna se nikdy nenatočila. Leone roli zrušil. Testi byl na plátně vidět až příliš - jeho tvář se prý nedokázala harmonicky sladit se zbytkem hvězdného obsazení, příliš výrazná, příliš přitažlivá pro roli, jaká měla zůstat v pozadí. Byl to zvláštní druh odmítnutí. Ne kvůli nedostatku talentu. Kvůli přebytku fyzické přitažlivosti, jakou režisér vyhodnotil jako nevýhodu, ne přednost. O dva roky později přišel zlom.
Vittorio De Sica osobně zkoušel absolventy veronské akademie u závěrečných zkoušek. Testiho vybral rovnou pro roli ve filmu Zahrada Finzi-Continiů, natočeném podle románu Giorgia Bassaniho o osudu bohaté italsko-židovské rodiny na prahu druhé světové války.
Ztvárnil Giampiera Malnateho, muže mimo židovskou komunitu, hluboce zamilovaného do Micòl, kterou hrála Dominique Sanda - roli, jaká vyžadovala naprosto odlišný, jemnější druh herecké přítomnosti, než na jaký byl zvyklý ze svých westernových rolí.
Film v roce 1971 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Kaskadér, kterého před třemi lety vystřihli za přílišnou krásu, se přes noc stal hvězdou evropské kinematografie.
Natáčel s Claudem Chabrolem, jedním z nejvýraznějších tvůrců francouzské nové vlny. S Giuseppem Patronim Griffim. Polský režisér Andrzej Żuławski ho obsadil do filmu Důležité je milovat , po boku Romy Schneiderové, Klause Kinského a Jacquesa Dutronca - snímku, jaký dodnes patří mezi nejceněnější evropské dramata sedmdesátých let, a ve kterém stál Testi po boku jedněch z nejvýznamnějších hereckých osobností tehdejšího evropského filmu.
Souběžně natáčel desítky filmů, akční thrillery po boku Olivera Reeda ve filmu Revolver, Anthonyho Quinna, Roberta Mitchuma ve Velvyslanci. Zahrál si i po boku Eliho Wallache a Davida Hemmingse. Jeho jméno se objevovalo i na titulních stránkách bulváru.
Nejvýraznějším vztahem jeho soukromého života se stala Ursula Andressová - švýcarská herečka, která se do dějin filmu zapsala coby vůbec první bondovská dívka, když v roce 1962 vystoupila z moře v Doktoru No. V době, kdy se s Testim seznámila, byla už dávno mezinárodní hvězdou a jednou z nejfotografovanějších žen na světě.
Vztah trval od roku 1973 do roku 1977, čtyři roky, během kterých se pár pravidelně objevoval na titulních stránkách italského i mezinárodního bulváru… Rozešli se potichu, ale vzpomínka na ně oba zůstala dostatečně silná, že se k ní Testi sám vracel ještě o desítky let později.
Po Andressové následovala Charlotte Ramplingová. Anita Ekbergová. Brooke Shieldsová. Vztahy, jaké z něj v sedmdesátých a osmdesátých letech udělaly stejně tak filmovou hvězdu, jako mediální fenomén italského bulváru.
V roce 1979 se oženil se španělskou návrhářkou Lolou Navarrovou, se kterou měl tři děti - manželství, jaké nakonec neobstálo, stejně jako řada jeho dřívějších vztahů.
Od reality show k politice
V sedmdesátých a osmdesátých letech se z Testiho stal typický představitel násilných mužů italského žánrového filmu - pistolník, pašerák, policista, pilot. Role, jaké tehdejší italská kinematografie potřebovala v hojném počtu a jaké mu vynesly přezdívku sex symbolu desetiletí.
V roce 2015 se podruhé oženil, tentokrát s galeristkou Antonellou Liguoriovou. O pár let později ho spojovali s mladou houslistkou Lisou Agnelliovou, o padesát let mladší - vztah, který podle jeho vlastních slov ukazoval, že věk nehraje roli, pokud si dva lidé rozumí.
Sám na vlastní kariéru později vzpomínal bez sebelítosti. Kdyby mohl začít znovu, řekl v jednom z posledních rozhovorů, udělal by prakticky totéž - snad jen s trochou víc času věnovaného zdokonalování řemesla. Dodal ale, že by si tím užil méně zábavy, a že se nikdy netajil tím, po čem v životě toužil nejvíc.
Popularita mu postupně od osmdesátých let klesala. Přesunul se k televizi, menším rolím. Na počátku dvacátých let se objevil v reality show Isola dei Famosi i ve španělském Gran Hermano VIP.
V roce 2006 kandidoval na starostu Verony. Přesto se v pětaosmdesáti letech vrátil na velké plátno - v roce 2025 soutěžil s filmem Reflection in a Dead Diamond na Berlinale. Poslední chybějící kousek osobní sbírky velkých evropských festivalů, po Benátkách a Cannes.
V květnu 2026 vstoupil pětaosmdesátiletý Testi do soudní síně v Brescii. O berlích, po nedávné operaci kolena. Šlo o proces týkající se atentátu na Piazza della Loggia z roku 1974, jednoho z nejkrvavějších neofašistických útoků takzvaných olověných let italských dějin, spáchaného během protifašistické demonstrace.
Zahynulo osm lidí. Desítky dalších byly zraněny. Proces se týkal takzvané výkonné fáze atentátu, se souzeným Robertem Zorzim jako údajným přímým vykonavatelem - řízení, jaké se táhlo desítky let a stále, přes půl století po samotné události, hledalo definitivní odpovědi.
Obhajoba ho povolala kvůli vztahu z roku 1974. Mohla za to Annarita Terrabuiová, tehdy blízká veronským krajně pravicovým kruhům.
Testi vztah potvrdil. Byla to jeho přítelkyně hned po Ursule Andressové, řekl soudu. Byli spolu asi rok. Objevili se spolu na obálce časopisu Oggi - drobná vzpomínka z doby, kdy byl mladá filmová hvězda uprostřed vlastního milostného života, netušící, že se jednou stane součástí jednoho z nejvýznamnějších politických procesů v italských dějinách.
https://www.cinquantamila.it/storyTellerArticolo.php?storyId=685818056b661
https://www.lanuovasardegna.it/tempo-libero/2022/09/18/news/fabio-testi-ho-girato-piu-di-cento-film-ma-si-parla-di-me-solo-per-i-flirt-1.100093310
https://www.corriere.it/spettacoli/cinema-serie-tv/25_febbraio_19/fabio-testi-intervista-54526a18-07ab-43c2-8ac8-e147fbb00×lk.shtml
https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/1972/C
https://www.festival-cannes.com/en/p/fabio-testi/
https://www.berlinale.de/en/2025/topics/competition-2025-2.html
https://www.ansa.it/lombardia/notizie/2026/05/21/piazza-della-loggia-lattore-fabio-testi-testimone-in-aula-a-brescia_f8b049e4-79fc-4050-8137-63c7fdec9788.html
https://www.giornaledibrescia.it/cronaca/strage-piazza–loggia-attore-fabio-testi-testimone-roberto-zorzi-xg3z416n
https://www.radioradicale.it/scheda/788775/processo-a-roberto-zorzi-per-la-strage-di-piazza-della-loggia-a-brescia-del-28-maggio
